Brno - Stavba miliardových tunelů Dobrovského v Brně se opozdí. Úředníkům ministerstva dopravy se nevyplatilo, že ignorovali rozhodnutí brněnského magistrátu o ochraně rázu krajiny.
Městský soud v Brně totiž kvůli tomu zrušil jedno ze důležitých stavebních povolení, kterého je pro výstavbu těchto tunelů za osm miliard korun třeba.
Soud vyhověl žalobě Dětí Země. Počínání ministerstva dopravy označil za nezákonné, nerespektovalo verdikt u výstavby komínů nad tunely.
Předvolební tlaky
Před vydáním stavebního povolení měla být totiž vybrána jejich konečná podoba a předložen projekt výsadby zeleně. To se ale nestalo.
"Úředníci si nemohou dovolit nerespektovat podmínky jiného správního rozhodnutí a měnit jejich text, jak se jim zachce," uvedl Miroslav Patrik z Dětí Země.
Podle ekologů byl nepochopitelný postoj úředníků vyvolán politickým tlakem před loňskými parlamentními volbami.
Tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský totiž právě před volbami společně s premiérem Jiřím Paroubkem slavnostně poklepal 18. května na základní kámen při zahájení stavby.
Přijde zdržení
Ministerstvo musí rozhodnout znovu. Rozhodnutí soudu zpozdí zahájení ražby tunelů o další měsíce, výstavba přitom měla původně začít v březnu 2006. Dělníci tak zatím mohou pracovat pouze na přeložkách vody nebo plynu.
Na výstavbu tunelů bylo vydáno celkem deset stavebních povolení, soudy už dvě zrušily. Kromě Dětí Země vyhověl soud i žalobě dvou majitelů domů na tunely.
Majitelům domů se nelíbilo zabezpečení jejich sídel a argumentovali posudky, podle kterých měly být domy nenávratně poškozeny.
Už se mělo stavět
Tunely Dobrovského mají délku 1,25 kilometru, stavět by se měly šest let. Náklady mají být asi 8 miliard korun.
Státní fond dopravní infrastruktury už na jejich výstavbu vyčlenil peníze, letos jde o čtyři sta dvacet milionů korun
Tunely v brněnské městské části Královo Pole a Žabovřesky jsou plánovány jako součást velkého městského okruhu, který by měl ulehčit dopravě ve městě.
Rozhodnutí soudu v případě tunelů považují ekologové za důležité i pro další miliardový dopravní projekt v Brně, a to přesun železničního nádraží.
Podle Dětí Země totiž nebyl posouzen vliv na krajinný ráz především u samotné vysoké nádražní budovy a také velkých mostů.