Infobox
ČEŠI VYMÍRAJÍ, POMOHOU PŘISTĚHOVALCI
Česká republika bude mít v roce 2051 podle odhadu Eurtoststu 8,9 milionu obyvatel. Bez migrace by však byl celkový výsledek ještě daleko horší. Kdyby se v ČR neusadili žádní cizinci, počet obyvatel by poklesl až na 8,1 milionu. Úbytek obyvatel údajně zapříčiní nízká porodnost v následujících letech.
NEJEN V ČESKU UBYDE OBYVATEL
Pokles postihne i celkový počet obyvatel EU. Existují však státy, které si s tímto problémem nemusí lámat hlavu. V EU jich je celkem 12, mezi nimi především Francie, Irsko, Kypr, Lucembursko a Švédsko, které mohou čekat růst. I k tomu přispějí především přistěhovalci.
Největší vrásky však politikům dělá fakt, že populace v Evropě stárne. Nyní připadají na jednho důchodce čtyři pracující. Za čtyřicet let to budou již jen dva.
Ochota přijímat přistěhovalce se v ČR blíží ochotě obyvatel států západní Evropy. Na rozdíl od nich mají ale Češi z příchodu cizinců mnohem větší obavy a jeho dopad hodnotí negativněji, podobně jako občané postkomunistických zemí.
Při představení výsledků výzkumu o migraci v Evropě to dnes v Praze řekla spoluautorka práce Jana Chaloupková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Ochotu přijímat přistěhovalce a vnímání dopadů migrace zjišťovali odborníci ve 20 státech mezi více než 38.000 lidmi. Z postkomunistických zemí do srovnání zařadili kromě Česka i Maďarsko a Polsko.
Odborníci připomínají, že po rozšíření EU se mohlo mínění lidí změnit.
Má stát dovolit přijímat migranty z cizích zemí?
Dotazovaní dostávali otázky jako, zda by stát měl dovolit přijímat lidi stejné rasy či etnické skupiny, jiné rasy a etnika, z bohatých či chudých evropských zemí či z bohatých a chudých zemí mimo Evropu. Nejvstřícnější postoj k migrantům vyjádřili Švédové a Švýcaři.
Nejméně ochotní přijímat do společnosti občany cizích zemí jsou Řekové a Maďaři. V těchto státech zhruba 85 procent lidí nechtělo přijímat migranty jiné rasy či etnika.
Češi odpovídali podobně jako Francouzi či Belgičané
Situace v Česku je podle výzkumu podobná jako ve Francii či Belgii. Negativnější postoj panuje k lidem jiné rasy či etnika, z chudých evropských i mimoevropských států, proti jejich přijetí bylo kolem poloviny lidí. Nejvstřícnější jsou Češi k bohatým Evropanům ze Západu či k lidem z jiných bohatých zemí, proti jejich přistěhování se postavila třetina osob. "Česko se tak svým postojem přibližuje většině západoevropských zemí," uvedla Chaloupková.
Berou migranti lidem práci? Ano. Kde jsou přínosem? V kultuře.
Další otázky se zaměřily na obavy. Lidé měli zhodnotit, jak cizinci berou místním práci, pobírají dávky či do sociálního systému přispívají, platí daně, obohacují nebo ohrožují kulturu či přispívají ke zhoršení kriminality.
Ve všech zemích převládlo spíš záporné hodnocení. Podle Chaloupkové lidé největší přínos viděli v kultuře, nejvíc ohroženi se cítili na trhu práce a kriminalitou. Svými postoji se tak Češi blíží Maďarům a Řekům, kteří vnímají cizince spíše jako hrozbu.
Nejpozitivněji hodnotí dopady migrace Švédové a Lucemburčané.
Nejvíce migrantů žije v Lucembursku
Nejvíc migrantů žilo podle výzkumu v Lucembursku. Tvořili téměř dvě pětiny společnosti. Z ciziny pak pocházel každý pátý obyvatel Švýcarska. V Rakousku a Německu představovali lidé ze zahraničí téměř desetinu, v Řecku asi osm procent a ve Francii šest procent obyvatel. V Česku tvořili 2,5 procenta.
