Kabinet v červnu přidělil 50 milionů korun na instalaci detektorů, které mají odhalit nebezpečné otravné látky. Z těchto peněz stačil magistrát utratit 20 milionů.
Zatím jenom přestupní stanice
Detektory by měly varovat před případnými teroristickými útoky, ale i běžnými úniky chemikálií. Magistrát původně požadoval od vlády 163 milionů korun, dostal padesát a projekt detekčního systému se tak rozběhne až příští rok. "V současné době připravujeme výběrové řízení. Toho se zúčastní zahraniční firmy, které již mají zkušenosti ze svých zemí a také několik českých," sdělil Stanislav Dvořáček z odboru krizového řízení Hlavního města Prahy.
Podobné detekční systémy fungují podle Dvořáčka například ve Finsku. "Začali tam před deseti lety a dnes mají pokrytou celou podzemní dráhu," vysvětluje Dvořáček.
"S detektory počítáme zatím jen v přestupních stanicích v centru města. Tam se pohybuje nejvíce lidí," řekl bezpečnostní ředitel dopravního podniku Antonín Fedorko. Kolik by stálo zavedení detekčního systému na všechny stanice neuměl Fedorko vyčíslit. Uvedl však, že 30 milionů stačit nebude.
Podle Antonína Fedorka však žádný bezpečnostní systém nemůže útokům zabránit, riziko je možné jenom zmírňovat.
Nejrychleji tam, kde se něco stane
Bezpečnostní opatření se podle Antonína Fedorka nejrychleji zavádějí tam, kde již k nějakému útoku došlo. Tak tomu bylo například v Japonsku, kde se odehrál dosud největší chemický atentát.
V březnu 1995 zaútočili v tokijské metru fanatici ze sekty Óm Šinrikjó, kteří tehdy pomocí bojového plynu sarinu zabili 12 lidí, desítkám dalších útok teroristů trvale poškodil zdraví. Po atentátu zavedli Japonci v metru řadu bezpečnostních novinek. Nainstalovali sedm set nových televizních kamer kontrolujících nástupiště, hasičské jednotky metra začaly používat speciální detektory otravných látek.
Experti na bezpečnostní politiku uvádějí, že Česká republika je na případné teroristické útoky relativně dobře připravena. "Máme poměrně dobrou koncepci ochrany obyvatelstva i dobrý systém krizového řízení," říká pracovník Střediska bezpečnostní politiky na Univerzitě Karlově Libor Stejskal. Tvrdí, že Česko předstihujeme v bezpečnostní politice mnohé evropské země. "Například v Belgii na bezpečnostní koncepce rezignovali, naše úřady se tomu naopak intenzivně věnují," doplňuje Stejskal.
Úvahy bezpečnostních expertů dnes podle Stejskala směřují především k takzvané selektivní ochraně. "Opustili jsme vize, že v pražském metru se schovají všichni obyvatelé před válkou. Nyní se ochrana zaměřuje hlavně na zachování funkčnosti nemocnic, státní správy a dalších důležitých institucí," uvedl Stejskal.
