Měli nálepku prvních českých teroristů. Soud je očistil, teď chtějí po státu miliony

Jan Horák Jan Horák
26. 7. 2019 5:30
Petr Sova a Martin Ignačák byli aktéry svého času nejsledovanějšího kriminálního případu v Česku. Skončili před soudem kvůli obžalobě z přípravy teroristického útoku, podle státního zástupce chtěli zápalnými lahvemi udeřit na vlak převážející vojenský materiál. Soud je však pravomocně očistil. Podle zjištění deníku Aktuálně.cz jsou kvůli tomu oba muži ve sporu se státem, po němž žádají dohromady téměř sedm milionů korun za zátěž způsobenou trestním stíháním.
Anarchista Martin Ignačák strávil ve vazbě kvůli obvinění rok a čtvrt.
Anarchista Martin Ignačák strávil ve vazbě kvůli obvinění rok a čtvrt. | Foto: ČTK

Sova a Ignačák byli podle kriminalistů klíčovými postavami skupiny, která se chystala vyhodit do vzduchu vojenský vlak. Útok chtěli údajně provést na jaře 2015 v Praze poblíž tunelu mezi Braníkem a Malou Chuchlí. Policie je sebrala dřív, než se akce uskutečnila. Údajné spiknutí odhalila pomocí infiltrátorů. Jenže právě díky nasazení agentů soud muže obžaloby zprostil. Podle něj nebylo možné vyloučit, že byli obětí policejní provokace.

Od zatčení si oba muži prošli tři roky trvajícím řízením, než uslyšeli konečný zprošťující verdikt. Část této doby strávili ve vazbě. Sova v ní pobyl osm měsíců, Ignačák zůstal v cele rok a čtvrt. Jak o případu policie informovala, kauza rychle dostala v médiích nálepku prvního českého teroristického útoku. Tuto zkušenost chtějí oba muži podle zjištění Aktuálně.cz zahladit tím, že jim má stát vyplatit odškodné.

"Jde o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou omezením osobní svobody rozhodnutím o vazbě a v souvislosti s trestním stíháním," sdělila Aktuálně.cz Hana Wagnerová ze sekretariátu Obvodního soudu pro Prahu 2, kde leží Sovova žaloba na ministerstvo spravedlnosti. Právě tento resort je za vypořádávání kompenzací za trestní stíhání, jež vyústí v osvobozující rozsudek, odpovědný.

U stejného soudu čeká na vyřízení i obdobná žaloba od Martina Ignačáka. Sova "ocenil" svou zkušenost s orgány činnými v trestním řízení a justicí na 2,47 milionu korun. Ignačák, i vzhledem k delšímu pobytu ve vazbě, žádá výrazně víc. Státu si řekl o 4,227 milionu. Soud dosud o žádném z těchto nároků nerozhodl. V případě Sovy si teprve minulý týden vyžádal původní trestní spis, aby měl podklady k rozhodnutí.

Nálepka prvního českého teroristy

"Nálepku prvního českého teroristy nikdo nechce, v mediálním prostoru ho to stigmatizovalo poměrně výrazně," vysvětlil Aktuálně.cz Sovův advokát Petr Šťastný. Výraznou část Sovova nároku tvoří žádost o kompenzaci za zásah do osobnostních práv, jenž spočívá v poškození dobrého jména. Současně chce uhradit škodu za svou výpočetní techniku, kterou mu policie zabavila a vrátila až po letech.

Dílčí odškodnění Sova od ministerstva dostal, resort mu na jeho žádost vyplatil zhruba půl milionu korun. Podstatnou část této sumy tvořila kompenzace za pobyt ve vazbě. Sovovi se tato částka nezdála přiměřená, proto přišla žaloba. "Když chce tenkrát ještě Útvar pro odhalování organizovaného zločinu naroubovat právní kvalifikaci teroristického útoku, tak si to má rozmyslet. A stát by měl zkrátka nést negativní důsledek v případě, když to soud zprostí," podotýká advokát Šťastný.

Petr Sova chce po státu za své stíhání téměř dva a půl milionu korun.
Petr Sova chce po státu za své stíhání téměř dva a půl milionu korun. | Foto: ČTK

Obdobné motivy lze očekávat i v případě žaloby Martina Ignačáka. Podrobnosti nelze zjistit, protože jeho advokát zůstává nanejvýš zdrženlivý. "Nemám od klienta mandát, nejsem zproštěn povinnosti mlčenlivosti," řekl Aktuálně.cz jeho právní zástupce Ondrej Štefánik. Jisté je jen to, že Ignačák dostal před podáním žaloby od resortu 240 tisíc korun. Soudní spor s oběma muži odmítá komentovat i ministerstvo spravedlnosti, na které žaloba míří.

"Obecně platí, že pokud ministerstvo spravedlnosti dospělo k závěru neposkytnout zadostiučinění ve výši žalobcem požadované, je to nejčastěji proto, že je žádána částka nepřiměřená satisfakci přiznávané soudy v podobných případech nebo se neshoduje s pravidly, která pro její kalkulaci plynou z judikatury Nejvyššího soudu ČR," sdělila Aktuálně.cz Lucie Machálková z tiskového oddělení resortu.

Sova a Ignačák jsou znovu před soudem

V kauze se na přípravě útoku měla podle žalobce vedle Sovy a Ignačáka podílet ještě Alexandra Ščambová, další dva lidé se zodpovídali z toho, že údajný komplot neoznámili policii, ačkoliv o něm věděli. Konstrukci státního zástupce ale soudy zbouraly. Pravomocný verdikt vynesl v březnu 2018 Vrchní soud v Praze. Jeho hlavní argument byl, že jednání skupiny nedovoleně ovlivnili nasazení policejní agenti.

První český terorista

  • Prvním pravomocně odsouzeným českým teroristou se stal loni v dubnu senior Jaromír Balda. V červnu a červenci 2017 na Mladoboleslavsku způsobil nehodu dvou vlaků, když na koleje pokácel stromy. Na místě pak rozházel letáky, které měly vyvolat dojem, že za útokem stojí radikální islamisté.
  • Soud ho potrestal čtyřmi roky vězení. Balda jednal pod vlivem organické poruchy osobnosti. Současně soud konstatoval, že se stal obětí manipulace politiků, kteří strašili veřejnost v souvislosti s migrační krizí. Balda byl velkým příznivcem SPD. Nejvyšší soud loni v prosinci zamítl Baldovo odvolání. 

"Je nepřípustné, aby policejní orgány jako orgány státu naváděly jiného ke spáchání trestné činnosti, posilovaly jeho vůli spáchat trestný čin či mu jakoukoli formou pomáhaly. A z této zásady soud prvního stupně správně a důsledně vycházel," uvedl v pravomocném rozsudku pražské odvolací instance soudce Zdeněk Sovák, jehož senát loni na jaře kauzu definitivně uzavřel. Státní zastupitelství tento verdikt přijalo, dovolání nepodalo.

Pro Petra Sovu a Martina Ignačáka ale po tomto očištění konfrontace s policií a justicí neskončila. Od letošního dubna Okresní soud v Mostě projednává trestní kauzu, v níž vedle dalších tři lidí uvázli i oba zmínění muži. Jádrem případu jsou žhářské útoky na policejní vozy, jichž se měl podle obžaloby dopustit anarchista Lukáš Borl. Sova měl šířit komuniké podporující zmíněné incidenty, Ignačák podle žalobce zase držel nelegální anarchistické spisy.

Tato kauza je vedlejším produktem případu zmíněného plánu "teroristického útoku" na vojenský vlak. Obžalovaní ji považují za nepodložený pokus policie obhájit své tažení proti anarchistům. Proces pokračuje v září. "Vzhledem k tomu, že se nedostavili k předchozím řízením všichni předvolaní svědci, a k obsáhlosti věci, nebyla dosud provedena většina důkazů. V září nelze očekávat vyhlášení rozsudku," uvedla mluvčí soudu Jitka Neterdová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Odklon od Ruska může u energií trvat roky. Podle šéfa Světové banky hrozí stagflace

Odklon od Ruska může u produkce energie ve světě trvat roky, varoval šéf Světové banky (SB) David Malpass. Tím se podle něj prodlužuje riziko stagflace čili období nízkého růstu a vysoké inflace. Malpass ve vystoupení na Stanfordově univerzitě ve středu také řekl, že v Evropě se zvyšuje pravděpodobnost recese, růst Číny prudce zpomaluje a výkon americké ekonomiky se v první polovině roku snížil. Tento vývoj bude mít podle něj vážné dopady na rozvojové země.

Z nadcházející pravidelné dvouleté zprávy o chudobě a sdílené prosperitě vyplývá, že desetiletí trvající pokrok ve snižování chudoby se kolem roku 2015 zpomalil. Pandemie covidu-19 následně poslala do extrémní chudoby 70 milionů lidí, řekl Malpass.

Zpráva, která má být zveřejněna příští týden, rovněž ukázala pokles celosvětového mediánu příjmu o čtyři procenta. To je první pokles od roku 1990, kdy SB začala tento ukazatel sledovat.

"Rozvojový svět čelí v nejbližší době mimořádně náročným vyhlídkám, v nichž se odráží prudký růst cen potravinářských hnojiv a energií, zvyšování úrokových sazeb a úvěrových rozpětí, znehodnocování měn a odliv kapitálu," upozornil šéf SB. "Naléhavým nebezpečím pro rozvojový svět je, že prudké zpomalení globálního růstu se prohloubí a povede ke globální recesi," dodal Malpass. Připomněl, že mnohé z těchto zemí se stále snaží vrátit na úroveň příjmů na obyvatele před pandemií.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Ze soudu o Čapím hnízdu se omluvila finanční ředitelka Agrofertu Procházková

Finanční ředitelka holdingu Agrofert Petra Procházková ve čtvrtek u hlavního líčení v případu kolem dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo nevypovídala. Z jednání se omluvila kvůli zdravotním důvodům. K soudu dnes nedorazil ani bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který v kauze čelí spolu se svou někdejší poradkyní Janou Nagyovou obžalobě z dotačního podvodu. Podle právníka někdejšího předsedy vlády Eduardy Bruny je Procházková vzhledem ke svému postavení v Agrofertu klíčovým svědkem.

"I ostatní dnešní svědci jsou důležití, ale paní Procházková je naprosto klíčový svědek," uvedl Bruna. Spolu s finanční ředitelkou Agrofertu měla ve čtvrtek ráno vypovídat také reklamní a marketingová specialistka Tereza Svěráková, ani ta ale k soudu nepřišla. Soudce Jan Šott proto jednání přerušil, bude pokračovat až dalšími svědky, mezi kterými je například autor podoby farmy u Olbramovic na Benešovsku, architekt Jiří Javůrek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy