Sova a Ignačák byli podle kriminalistů klíčovými postavami skupiny, která se chystala vyhodit do vzduchu vojenský vlak. Útok chtěli údajně provést na jaře 2015 v Praze poblíž tunelu mezi Braníkem a Malou Chuchlí. Policie je sebrala dřív, než se akce uskutečnila. Údajné spiknutí odhalila pomocí infiltrátorů. Jenže právě díky nasazení agentů soud muže obžaloby zprostil. Podle něj nebylo možné vyloučit, že byli obětí policejní provokace.
Od zatčení si oba muži prošli tři roky trvajícím řízením, než uslyšeli konečný zprošťující verdikt. Část této doby strávili ve vazbě. Sova v ní pobyl osm měsíců, Ignačák zůstal v cele rok a čtvrt. Jak o případu policie informovala, kauza rychle dostala v médiích nálepku prvního českého teroristického útoku. Tuto zkušenost chtějí oba muži podle zjištění Aktuálně.cz zahladit tím, že jim má stát vyplatit odškodné.
"Jde o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou omezením osobní svobody rozhodnutím o vazbě a v souvislosti s trestním stíháním," sdělila Aktuálně.cz Hana Wagnerová ze sekretariátu Obvodního soudu pro Prahu 2, kde leží Sovova žaloba na ministerstvo spravedlnosti. Právě tento resort je za vypořádávání kompenzací za trestní stíhání, jež vyústí v osvobozující rozsudek, odpovědný.
U stejného soudu čeká na vyřízení i obdobná žaloba od Martina Ignačáka. Sova "ocenil" svou zkušenost s orgány činnými v trestním řízení a justicí na 2,47 milionu korun. Ignačák, i vzhledem k delšímu pobytu ve vazbě, žádá výrazně víc. Státu si řekl o 4,227 milionu. Soud dosud o žádném z těchto nároků nerozhodl. V případě Sovy si teprve minulý týden vyžádal původní trestní spis, aby měl podklady k rozhodnutí.
Nálepka prvního českého teroristy
"Nálepku prvního českého teroristy nikdo nechce, v mediálním prostoru ho to stigmatizovalo poměrně výrazně," vysvětlil Aktuálně.cz Sovův advokát Petr Šťastný. Výraznou část Sovova nároku tvoří žádost o kompenzaci za zásah do osobnostních práv, jenž spočívá v poškození dobrého jména. Současně chce uhradit škodu za svou výpočetní techniku, kterou mu policie zabavila a vrátila až po letech.
Dílčí odškodnění Sova od ministerstva dostal, resort mu na jeho žádost vyplatil zhruba půl milionu korun. Podstatnou část této sumy tvořila kompenzace za pobyt ve vazbě. Sovovi se tato částka nezdála přiměřená, proto přišla žaloba. "Když chce tenkrát ještě Útvar pro odhalování organizovaného zločinu naroubovat právní kvalifikaci teroristického útoku, tak si to má rozmyslet. A stát by měl zkrátka nést negativní důsledek v případě, když to soud zprostí," podotýká advokát Šťastný.
Obdobné motivy lze očekávat i v případě žaloby Martina Ignačáka. Podrobnosti nelze zjistit, protože jeho advokát zůstává nanejvýš zdrženlivý. "Nemám od klienta mandát, nejsem zproštěn povinnosti mlčenlivosti," řekl Aktuálně.cz jeho právní zástupce Ondrej Štefánik. Jisté je jen to, že Ignačák dostal před podáním žaloby od resortu 240 tisíc korun. Soudní spor s oběma muži odmítá komentovat i ministerstvo spravedlnosti, na které žaloba míří.
"Obecně platí, že pokud ministerstvo spravedlnosti dospělo k závěru neposkytnout zadostiučinění ve výši žalobcem požadované, je to nejčastěji proto, že je žádána částka nepřiměřená satisfakci přiznávané soudy v podobných případech nebo se neshoduje s pravidly, která pro její kalkulaci plynou z judikatury Nejvyššího soudu ČR," sdělila Aktuálně.cz Lucie Machálková z tiskového oddělení resortu.
Sova a Ignačák jsou znovu před soudem
V kauze se na přípravě útoku měla podle žalobce vedle Sovy a Ignačáka podílet ještě Alexandra Ščambová, další dva lidé se zodpovídali z toho, že údajný komplot neoznámili policii, ačkoliv o něm věděli. Konstrukci státního zástupce ale soudy zbouraly. Pravomocný verdikt vynesl v březnu 2018 Vrchní soud v Praze. Jeho hlavní argument byl, že jednání skupiny nedovoleně ovlivnili nasazení policejní agenti.
První český terorista
- Prvním pravomocně odsouzeným českým teroristou se stal loni v dubnu senior Jaromír Balda. V červnu a červenci 2017 na Mladoboleslavsku způsobil nehodu dvou vlaků, když na koleje pokácel stromy. Na místě pak rozházel letáky, které měly vyvolat dojem, že za útokem stojí radikální islamisté.
- Soud ho potrestal čtyřmi roky vězení. Balda jednal pod vlivem organické poruchy osobnosti. Současně soud konstatoval, že se stal obětí manipulace politiků, kteří strašili veřejnost v souvislosti s migrační krizí. Balda byl velkým příznivcem SPD. Nejvyšší soud loni v prosinci zamítl Baldovo odvolání.
"Je nepřípustné, aby policejní orgány jako orgány státu naváděly jiného ke spáchání trestné činnosti, posilovaly jeho vůli spáchat trestný čin či mu jakoukoli formou pomáhaly. A z této zásady soud prvního stupně správně a důsledně vycházel," uvedl v pravomocném rozsudku pražské odvolací instance soudce Zdeněk Sovák, jehož senát loni na jaře kauzu definitivně uzavřel. Státní zastupitelství tento verdikt přijalo, dovolání nepodalo.
Pro Petra Sovu a Martina Ignačáka ale po tomto očištění konfrontace s policií a justicí neskončila. Od letošního dubna Okresní soud v Mostě projednává trestní kauzu, v níž vedle dalších tři lidí uvázli i oba zmínění muži. Jádrem případu jsou žhářské útoky na policejní vozy, jichž se měl podle obžaloby dopustit anarchista Lukáš Borl. Sova měl šířit komuniké podporující zmíněné incidenty, Ignačák podle žalobce zase držel nelegální anarchistické spisy.
Tato kauza je vedlejším produktem případu zmíněného plánu "teroristického útoku" na vojenský vlak. Obžalovaní ji považují za nepodložený pokus policie obhájit své tažení proti anarchistům. Proces pokračuje v září. "Vzhledem k tomu, že se nedostavili k předchozím řízením všichni předvolaní svědci, a k obsáhlosti věci, nebyla dosud provedena většina důkazů. V září nelze očekávat vyhlášení rozsudku," uvedla mluvčí soudu Jitka Neterdová.
