Praha - Alarmující zhoršování znalostí českých žáků v matematice a přírodních vědách ministerstvu školství vadí.
Plánuje proto masivní investice do popularizace přírodních věd. A nadto: Matematika by se měla stát pevnou a povinnou součástí všeobecného vzdělání.
"Matematika jako součást maturitní zkoušky, to je otázka debaty tak za pět, sedm let," řekl exkluzivně pro Aktuálně.cz ministr školství Ondřej Liška (SZ).
Z výsledků poslední studie TIMMS za rok 2007 (uveřejněné minulý týden) vyplynulo, že propad ve znalostech byl u českých žáků největší ze všech 59 zemí, které se do výzkumu zapojily.
Čeští čtvrťáci se umístili na 24. místě, ale hluboko za svými kolegy ze Slovenska, západní Evropy i USA. Oproti roku 1995, kdy se čeští žáci do projektu zapojili také, je to drastický propad - tehdy byli pátí. Osmáci se před třinácti lety dokonce umístili na druhém místě.
Matematika znovu na výsluní
"Výsledky českých žáků odpovídají průměru, který se nastavil v roce 1995," uvádí Vladislav Tomášek z Ústavu pro informace ve vzdělávání. Ostatní země se však oproti Česku rapidně zlepšují.
Ministerstvo školství proto plánuje vrátit matematiku na výsluní. Zdroje financí pro takovou akci vidí například v operačních programech EU Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
"Část peněz lze uvolnit právě na podpoření atraktivity přírodních věd a technických oborů," uvádí ministr Liška.
Představuje si, že změní způsob výuky matematiky tak, aby byla pro žáky zajímavá, dobrodružná. "Prostě, aby se děti bavily a nebály se jí," dodává Liška. Investovat se bude především do základních škol.
Ideálně by se tak nastavily podmínky, pro to, aby se matematika mohla stát i jedním z povinných předmětů státní maturity.
První ostré státní maturity se mají konat už v roce 2010. O celém konceptu se však diskutuje od roku 1998. Do zákona maturitu prosadila tehdejší ministryně Buzková a zkušební státní maturity probíhaly na školách pod názvem Maturita nanečisto poprvé v roce 2006.
Původně se uvažovalo i o povinné maturitě z matematiky, ministerstvo školství ale posléze ustoupilo protestům konzervatoří, odborníků i humanitně zaměřených studentů.
Investice do základních škol
Podle zprávy Evropské komise patří ČR spolu s Německem a se Slovenskem v evropském srovnání k zemím s nejnižšími investicemi do základního vzdělávání.
S podobou strategií už nyní přicházejí různé podniky v čele se Sdružením automobilového průmyslu. To ve spolupráci s ministerstvem školství rozjíždí kampaň "Auta nás baví", která má přilákat žáky devátých tříd ke studiu technických oborů.
Česko patří podle zmíněného výzkumu TIMMS k zemím s nejnižším počtem žáků, kteří plánují studovat na vysoké škole. Proč tomu tak je, bude ministerstvo teprve zkoumat, zatím má k dispozici pouze tvrdá data.
Středoškolské vzdělání by chtělo podle zprávy TIMMS získat přibližně 45 procent českých školáků (39 procent chce ukončit vzdělání maturitou).
V porovnání s rokem 1999 také poklesl zájem žáků víceletých gymnázií o studium na VŠ (o 10 procent). Zvýšil se naopak jejich zájem dále studovat na vyšší odborné škole.