Praha - Více než 82 tisícům maturantů se krátí čas na přípravu. Už v pondělí se na školách rozjede společná část, kterou připravila ministerská organizace Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Její ředitel Jiří Zíka by státní maturity po letech velkých změn rád stabilizoval. "Maturita by měla být předvídatelná," říká v rozhovoru.
Také proto letošní maturanty mnoho změn nečeká. Tou hlavní jsou otevřené otázky v testech z češtiny, které by mohly snížit dosud poměrně vysokou úspěšnost. "Jak se ukázalo v přijímacích zkouškách z češtiny, otevřené otázky mladá generace řešit neumí. A to samé se může stát i u maturit. Lze očekávat zvýšení neúspěšnosti odhadem řádově o procentní body," předpovídá Zíka.
Ředitel vyvrací spekulace o tom, že by se už letos měly testovat elektronické maturity. Sám před jejich zaváděním varuje: "Vystavovali bychom žáky nerovnoměrným podmínkám, protože jsou mezi nimi veliké rozdíly například v rychlosti psaní na klávesnici.“ Ani distribuce zadání elektronickou cestou se zatím nerýsuje. "Kdybychom zadání poslali školám elektronicky, musí ho před tiskem otevřít. Riziko, že dojde k jeho prozrazení je dle mého soudu příliš vysoké. A pokud se tak, byť jen v jednom místě stane, je zadání během deseti minut na internetu," myslí si Zíka.
Zatím každý rok přinesl změny, jaké novinky čekají na maturanty letos?
V organizaci vlastních maturitních zkoušek žádný podstatný rozdíl není. Mění se pouze didaktický test z českého jazyka, kde se objeví otevřené otázky, na rozdíl od minulých ročníků, kdy měl jenom uzavřené.
A nebudou otevřené otázky komplikací?
Otevřené otázky mohou přinést zvýšení neúspěšnosti. Jak se ukázalo v přijímacích zkouškách z češtiny, otevřené otázky mladá generace řešit neumí. A to samé se může stát i u maturit. Lze očekávat zvýšení neúspěšnosti odhadem řádově o procentní body. Nicméně, neúspěšnost v češtině byla vždycky velmi nízká, protože u zaškrtávacího testu je vysoká statistická úspěšnost. Kdo měl štěstí, mohl nahádat i více než 15 procent.
Ještě nějak se maturity oproti loňsku změní?
Změní se částečně detailnost struktury hodnocení ústní zkoušky z českého jazyka. Do loňského roku byla ústní zkouška hodnocena maximálně devíti body s tím, že cut off score (hranice úspěšnosti – pozn. red.) bylo čtyři body. A s tím, že tři oblasti, které jsou hodnoceny, to znamená umělecký text, neumělecký text a jazykový projev, byly bodovány stejně. Docházelo tak k paradoxnímu jevu, že maturant, který v podstatě neuměl nic, dostal jeden bod například za neumělecký text, tři body za jazykový projev a maturitu udělal.
Nová konstrukce tomu zamezuje tím, že sice ty tři kategorie zachovává, ale posiluje význam uměleckého textu a rozšiřuje bodovou škálu na 28 bodů, cut off score je 13. To dává hodnotitelům možnost daleko jemněji rozlišit vědomosti a dovednosti maturanta. V rámci metodiky pro novou formu bodování jsme také vydali doporučení o časové struktuře, protože zkouška je relativně krátká. Za patnáct minut se mnoho nestihne.
Kdy se studenti dozvědí výsledky?
Výsledky didaktických testů 15. května předáváme ředitelům škol, ti by je měli do jednoho pracovního dne poté sdělit svým maturantům. Od 18. května začínají ústní zkoušky. Ty už jsou v režii škol a záleží na tom, jak mají naplánované zkušební komise.
Výsledky písemných prací jak z češtiny, tak z cizích jazyků budou žáci dostávat nejpozději v den, kdy jejich třídě začínají ústní zkoušky.
Je pravda, že se letos poprvé budou testovat maturity v elektronické formě?
Letos se testovat nebudou. Jde o mystifikaci. Záměr byl po podzimním období zhruba na pěti školách provést pilotní ověření elektronického testování anglického jazyka za použití nevyužitých testů vyšší úrovně z roku 2012. Zdali se to podaří, nevíme, ale určitě nebude v maturitě elektronické testování.
Budou se písemky opět distribuovat na papíře a v bednách?
Zadání se budou distribuovat v bednách. Mimochodem, nechci to zakřiknout, ale tento způsob distribuce zadání se po pěti letech ukázal jako nejbezpečnější. Je to zaplombovaná přepravka, informaci o čísle plomby dostává komisař těsně před maturitní zkouškou. Komisaře jmenujeme my, a když není domluven s ředitelem, což by se nemělo stát, zůstane bedna zapečetěná až do začátku zkoušek. Ukázalo se, že zatím tohle dokázalo zaručit to, co se nepovedlo nikde kolem - neprozradilo se zadání.
Takže vy nejste pro to, aby se zadání posílalo elektronicky a škola si ho vytiskla sama?
Vytisknout zadání na škole by znamenalo dvojnásobnou cenu a desateronásobný čas, který by tiskem strávili zaměstnanci školy, protože nikdy nedosáhnou takové produktivity, jakou máme my. Dále by hrozily chyby při kompletaci – naše tiskárna kompletuje balíček zcela automaticky bez zásahu lidské ruky. A samozřejmě kdybychom zadání poslali školám elektronicky, musí ho před tiskem otevřít. Riziko, že dojde k jeho prozrazení je dle mého soudu příliš vysoké. A pokud se tak, byť jen v jednom místě stane, je zadání během deseti minut na internetu.
Když jste nastupoval před třemi lety do funkce, říkal jste, že maturity trpí neustálými změnami. Vy se teď tedy snažíte zkoušky...
… stabilizovat. Maturita by měla být předvídatelná. Budoucí maturant by měl vědět pokud možno co nejdřív, jakým způsobem, v jakém rozsahu a z jakých předmětů bude maturovat. S ministerstvem jsme se předběžně dohodli, že katalogy požadavků společné části maturitní zkoušky budou měněny ne 24 měsíců před maturitní zkouškou, ale nejpozději 48 měsíců.
Letos poprvé si studenti mohou zvolit zkoušku s názvem Matematika+. O co jde?
Loni byla Matematika+ realizována v rámci pilotního ověřování. Proběhla v dubnu, byla vyhodnocena samostatně. Letos už je součástí nepovinných zkoušek profilové části. Přihlásit se mohli žáci škol, jejichž ředitelé sedm měsíců před zahájením profilových zkoušek vyhlásili, že Matematika+ může být jejich součástí. Zkouška bude probíhat v rámci jednotného zkušebního schématu a je naplánovaná na pondělí 11. května. Je nepovinná, realizovaná stejně jako matematika standardní, didaktickým testem, ale ve vyšší úrovni. Přihlásilo se k ní 1922 maturantů.
A to se jim pak může hodit u přijímaček.
Já tomu věřím. Na našich webových stránkách jsou vysoké školy, které zohledňují výsledky maturity nebo Matematiky+ buď jako jednoznačné přijímací kritérium, nebo jako motivační kritérium, například poskytováním stipendií. Oproti loňskému roku se ale přihlásilo výrazně méně maturantů, počet se vrátil na úroveň zájmu o vyšší matematiku v roce 2012, kdy byla maturita vyšší a nižší. Což může navozovat domněnku, že v populaci není více těch, kteří jsou ochotni a schopni troufnout si na matematiku vyšší úrovně.
Máte nějaká nová opatření proti opisování a podvádění?
Česká školní inspekce po dohodě s námi začala velmi intenzivně od loňského roku navštěvovat školy, kde se takové chování začalo projevovat. My to dost dobře poznáme podle analýzy výsledků. Například, jestliže se v jedné učebně vyskytují stejné špatné odpovědi, tak je téměř jisté, že tam někdo opisuje. Je ale více možností, jak to zjistit. Třeba tak, že si dokonce někteří maturanti stěžují, že jim bylo umožněno opisovat méně než ostatním.
Objevila se zpráva, že se slohové práce budou zase opravovat centrálně jako v roce 2012.
Není to slohová práce, ale strukturovaná písemná práce. To je velký rozdíl, v tom se často chybuje, protože pod pojmem slohová práce si každý představí esej na čtyři hodiny. Strukturovaná písemná práce má jasná pravidla. Krátký text na zvolené téma má vypovídat o schopnosti dodržet požadovanou formu výpovědi a prokázat očekávanou úroveň písemného projevu. V tuto chvíli je hodnocená na školách. V návrhu novely zákona je ukotven návrat hodnocení centrálním hodnotitelům tak, jako tomu bylo v roce 2012 a jak jsou písemné práce hodnoceny v cizích jazycích.
Co na návrh říkáte?
Je to pro nás velká práce, ale na druhou stranu je to spravedlivé. Kdybyste viděli, jak vypadá graf hodnocení písemných prací v porovnání hodnocení centrálním hodnotitelem a hodnotitelem na škole, zjistili byste, že existuje velká disproporce mezi jednotlivými obory. Gymnazijní učitelé hodnotí svoje žáky srovnatelně s centrálními hodnotiteli. A na druhé straně učitelé učilišť nebo technických škol, tradičně slabších, se liší od centrálních hodnotitelů o více než 16 procent. To znamená, že tito žáci získávají maturitu relativně levněji, což je nespravedlivé. Obzvlášť pokud mluvíme o něčem, co je společná část, která by měla státu jako investorovi zaručit takzvanou nepodkročitelnou mez vědomostí a dovedností. Proč bychom měli parametr srovnatelnosti zanedbávat, když dobře funguje v didaktických testech a u písemných prací z cizího jazyka?
Nebojíte se, že se studenti budou opět odvolávat?
Když se vrátím zpátky do roku 2012, tak můžu konstatovat, že chyba byla zejména ve špatné komunikaci toho problému jako takového, a v krátkosti termínu na přípravu. Mohu to nazvat přehřátou reformou. Jestliže se v září rozhodlo, že příští rok v dubnu budou písemné práce hodnoceny centrálně a bylo potřeba srovnat hodnocení u osmi nebo devíti set hodnotitelů, stála před realizátory sisyfovská práce a ukázalo se, že to bylo nereálné. Jestliže by se změna objevila v zákoně nyní, začne platit od roku 2017 a na přípravu bude významně delší doba, téměř dva roky.
Nemůže se někdy v budoucnu stát, že budou strukturované písemné práce psány elektronicky?
Může. Jak se říká, nikdy neříkej nikdy. V historicky krátké době pěti let možná. Ale to berte s velkou nadsázkou, to se nedá odhadnout. Platí, že bychom vystavovali žáky nerovnoměrným podmínkám, protože jsou mezi nimi veliké rozdíly například v rychlosti psaní na klávesnici.
Když už by se ale mělo testovat elektronicky, pak to chce korektorské značky, včetně elektronického hodnocení, aby to mělo smysl. Když bychom je nechali psát na počítači a pak to ručně hodnotili, tak je to zase na půli cesty.
Kolik budou letos stát maturity peněz?
Rozpočet na celou maturitní zkoušku je 148 milionů – na jaro, podzim a přípravu příštího jara. Je to o trochu méně než loni. Dál bude záležet na tom, jak dopadne výběrové řízení na technologickou infrastrukturu, které se plánuje na podzimní termín. Očekávám, že bychom mohli docílit ještě o něco nižších nákladů.
Kolik stojí jeden test?
Když náklady přepočtete na počet realizovaných zkoušek, tak jedna maturitní zkouška či dílčí zkouška včetně zaplacení práce hodnotitelů, posuzovatelů otevřených úloh a komisařů, spádových škol a správy registrů vychází zhruba na 700 korun. Což je ve srovnání třeba s mezinárodními testy z cizích jazyků, které stojí i pět tisíc, částka velmi nízká.
