U testu z matematiky letos uspělo 84,5 procenta maturantů. Bylo to o 6,3 procentního bodu více než loni.
"Na výsledcích zkoušky z matematiky se pozitivně odrazilo prodloužení času zkoušky, a to zejména u žáků s podprůměrnými výsledky," uvádí Cermat. Vliv měla i změna struktury žáků přihlášených ke zkoušce. Vzrostl totiž podíl gymnázistů, kteří v průměru dosahují lepších výsledků oproti žákům odborných škol.
Úspěšnost v ditaktickém testu z češtiny a literatury se letos dostala na 89,7 procenta. Oproti loňskému roku to bylo o 0,3 procentního bodu méně. Mírně se zhoršilo také hodnocení, kterého studenti dosahovali. Prvomaturanti letos měli v testu průměrné skóre 64,2 procenta, zatímco loni to bylo o půl procentního bodu více.
Poměrně výrazně se u maturit lišila úspěšnost v testech z jednotlivých cizích jazyků. Nejlépe na tom byli studenti posledních ročníků středních škol se španělštinou, kteří uspěli v 98,5 procenta případů. Test z francouzštiny zvládlo 96,4 procenta studentů a z angličtiny 96,4 procenta žáků. U ruštiny dosahovala úspěšnost téměř 94 procent. Nejhůře dopadly maturitní testy z němčiny, které neudělala čtvrtina prvomaturantů. I tak ale úspěšnost vzrostla oproti loňsku o 11 procentních bodů.
Maturitní zkoušku z češtiny podstoupilo počátkem května 62.595 žáků, kteří šli ke zkoušce poprvé. Dalších 857 žáků zkoušku dělalo v odloženém termínu a 2322 jich maturovalo v opravném nebo náhradním termínu.
Test z matematiku si zvolilo 21,4 prvomaturantů, meziročně o 2,1 procentního bodu méně. Cizí jazyk si vybralo 78,6 studentů hlásících se k maturitní zkoušce poprvé. Nejčastěji si vybírali angličtinu. Naopak nejméně populární byla francouzština a španělština.
Obsah letošních didaktických testů státní maturity byl bezchybný, potvrdila minulý týden nezávislá odborná komise. Loni se v testech objevila chyba, kvůli které se pak musely přehodnotit výsledky maturity z češtiny.