Praha – Zatímco na veslařském kanálu v Riu se od českých sportovců asi čekalo více než jen dvě medaile, s děním na Vltavě mohou být spokojeni. Vše nasvědčuje tomu, že zákaz rychlé jízdy pro motorové čluny a lodě, který po velkém tlaku sportovního ředitele Českého olympijského výboru Martina Doktora začal v Praze platit letos v dubnu, na řece zůstane i nadále.
Pro české veslování je to skvělá zpráva zejména proto, že v Praze sídlí řada veslařských klubů, včetně dodavatele reprezentantů pražské Dukly. A stále hustší lodní provoz omezoval špičkové veslaře, mladé závodníky i plavce vlnami, navíc vedl ke srážkám a nebezpečným situacím. Například v dubnu se u Palackého mostu srazil motorový člun se sedmnáctiletou skifařkou, která utrpěla zranění páteře.
"Intenzita vodní dopravy je tu skutečně velká, takže omezení, se kterým jsou zatím dobré zkušenosti, bude nutné zachovat," řekl Aktuálně.cz ředitel pražské pobočky Státní plavební správy Hynek Beneš k opatření, které mělo původně trvat jen do konce října.
Nový režim se týká úseků mezi plavební komorou na Štvanici a železničním mostem na Výtoni a dále od ostrova Císařská louka až po Barrandovský most. Celkem je to více než šest kilometrů na nejfrekventovanějších místech řeky.
Po sezoně však úřad zákaz jízdy ve skluzu, tedy ve vyšších rychlostech, a povolení plavby pouze v takzvaném výtlačném, mnohem pomalejším režimu, posoudí znovu. Vyloučené totiž není, že by omezení ještě přitvrdil a úseky rozšířil. "Nejspíš v listopadu si sedneme s loďaři, dopravci, sportovci, vše vyhodnotíme a přes zimu vymyslíme opatření pro další roky," řekl Beneš. Důležité podle něho bude, jak dopadne září, kdy se vrátí děti z prázdnin a veslaři na řeku. "Červenec a srpen bývají klidnější, v září se provoz zase zahustí," dodal.
Veslařům současné omezení rychlosti motorových lodí vyhovuje. "Čím klidnější je voda, tím pro nás samozřejmě lépe. Prodloužení dnešního stavu podporujeme, je tu pět vodáckých klubů, a když kolem veslařů projede velký člun s motorem, co má padesát koní, tak udělá takové boční vlny, že nejde pokračovat v tréninku," uvedl hlavní trenér veslařského klubu Blesk Dušan Vičík.
Lepší by ale podle Vičíka pro veslaře bylo, kdyby byla snížená rychlost i na úseku od Barrandovského k Branickému mostu. "Lodičky tam jezdí cik cak, v protisměru, motají se na šlapadlech, když to rozpálí motorový člun, tak nejde projet. Je to boj s živly, ale musíme být vděční za to, co nyní máme," řekl.
Původně totiž vodáci požadovali snížení rychlosti na daleko větší části Vltavy, v úseku od Smíchova až po Modřany. "Nebezpečných situací, kdy rychle jedoucí motorové čluny těsně míjejí sportovní lodě, je v sezoně hodně. Jak taková srážka může dopadnout, je noční můra všech trenérů i závodníků," uvedl tehdy Martin Doktor pro časopis Yacht. Olympijský vítěz z Atlanty argumentoval srovnáním se silniční dopravou. "Okolo škol, nemocnic a třeba i sportovišť je omezena rychlost kvůli nebezpečí střetu s chodci. Nevšiml jsem si, že by proti tomu Svaz automobilového průmyslu protestoval," řekl.
Majitelé různých půjčoven a další provozovatelé motorových člunů a lodí však proti hrozbě rozsáhlé restrikce ostře protestovali. "Zejména v oblasti Podolí a Modřan je tradiční místo, dlouhé cca osm kilometrů, kde sídlí mnoho firem prodávajících lodě a příslušenství, řada přístavišť, marin a klubů vodního motorismu. Zakázat plavbu ve skluzu by bylo obrovským zásahem do jejich života, velmi výrazně je to může poškodit," uvedl například předseda Asociace lodního průmyslu (APL) Petr Novotný.
Nyní už se zdá protistrana smířená. "Kompromis, který nakonec vznikl, považuji za rozumný. Ty úseky jsou skutečně přetížené, ustoupit musí všichni," míní místopředseda APL Vladimír Toman.
