Paní Kamila z Prahy si po odchodu ze Žofína utírala slzy, ale jakmile přišla řeč na její mládí a Karla Gotta, okamžitě začala s úsměvem vyprávět. "Hity 1971, to bylo první elpíčko, které jsem dostala od tatínka. A to jsem jela od rána do večera, každý den," vzpomínala a popisovala, jak se rozhodla jít ve třinácti letech s kamarádkou do domu Karla Gotta na Bertramce poprosit o autogram.
"Tehdy otevřela jeho hospodyně paní Jandová. Potom přišel Karel a říká: 'Děvčátka, vy tady na mě čekáte? Vy chcete podpis?' A podepsal se. Lidé, kteří skutečně něco umějí, dokážou být skromní," chválí paní Kamila, která nevynechala žádnou příležitost, aby zpěváka mohla slyšet naživo.
"Mám všechny jeho LP, CD i kazety. Když jsem byla mladá a tatínek byl muzikant, tak mi občas sehnal i lístky. No a později jsem chodila na koncerty se svým manželem. Všechny Lucerny, sportovní haly, O2 areny, divadlo Karlín, nikde jsem nechyběla," vzpomínala po boku svého muže Václava, který na Žofíně také nechyběl - a podle svých slov také Gotta rád poslouchal.
"Manžela jsem tahala na koncerty, a když koncert skončil, několikrát jsem s Karlem mluvila. Bylo to vždy strašně nádherné. Celý život mě provázel, a tak tomu bude do konce mého života," loučila se jeho oddaná fanynka.
Další manželé - Pavlušovi - přijeli z jihu Moravy, z Kyjova. Ladislav Pavluš, který má vlastní cimbálovou muziku, dokonce s Karlem Gottem natočil desku lidových písniček. "Chvíle s ním byly nádherné, slovy se to nedá ani vyjádřit. Když řeknu, že byl profesionál a perfekcionista, tak to bude znít jako klišé, i když on takový opravdu byl. Hlavně byl ale pro mě symbol lásky, člověk, který se rozdával nám všem," uvedl.
Nevěděla jsem, co na něm mamka má
Mezi lidmi byly také matky se svými dcerami, které přiznávaly, že právě díky jim slýchávaly od dětství Gottovy písničky. "Byla jsem v tom vychovávaná od malinka, poslouchala jsem všechny jeho písničky, od Popelky až po ty poslední," říkala osmnáctiletá Helena, která se přišla rozloučit se zpěvákem společně se svou matkou.
"Mamka má už dokonce předem dané písničky od Karla Gotta, které chce zahrát na svém pohřbu. On je prostě její absolutní srdcovka, je to až neskutečné," pokračuje.
"Uhasla jedna z největších hvězd a myslím, že už nikdo jako Karel v této republice nebude, nikdo nemá šanci se mu vyrovnat. Protože to, co udělal on, už tady asi nikdo neudělá, říkala Helena s dojetím v hlase poté, co napsala vzkaz do kondolenční knihy.
Mimochodem, o zápis byl tak obrovský zájem, že fronta na něj se táhla až k Žofínu do míst, odkud lidé vycházeli z Velkého sálu po loučení s Karlem Gottem. Pořadatelé proto museli kondolenční knihy, kterých bylo pět, odnést podstatně dále od Žofína, aby lidé ve frontě nepřekáželi těm, kteří už palác opouštěli.
"Symbol umění, píle i úcty, každý vám skládá pocty. Všechny věkové generace, se smutkem pláčou bez legrace. Mistře, děkujeme moc, pro nás jste zpíval nejednu noc. Co jste pro nás udělal, tolik hitů nazpíval, v našich srdcích zníte dál, i v dnešní den plníte sál," napsala Helena do knihy.
Do knihy psala vzkaz také sedmačtyřicetiletá paní Petra z Jičína, která přiznala, že přišla Gottovi na chuť až později. "Asi tak v deseti letech jsem začala vnímat, že existuje, ale nevěděla jsem, co moje mamka na něm má. Ale s postupem věku jsem zjišťovala, že to je lepší a lepší, až jsem ho začala milovat. Teď je mi 47 let a mám pocit, že Karel vypadal v posledních letech skvěle, úplně nejlépe, jak mohl," řekla s tím, že pod svůj vzkaz podepsala i svou sestřenici, která Gotta také velmi ráda poslouchá. "Milý Kájo, odešel ten nejgalantnější a nejčestnější muž v této zemi," zapsala mimo jiné.
Jednou z nejmladších dívek ve frontě byla čtrnáctiletá Markéta, která přijela se svou maminkou z Plzeňska. "U nás zněly hlavně jeho starší písničky, a protože zněly často, tak jsem pana Karla Gotta začala poslouchat také. Nejvíc asi Lady Carneval a Včelku Máju a v poslední době jeho duet s dcerou Charlottkou," prozradila.
Mezi lidmi, kteří se loučí s K. Gottem, jsou také lidé ze Slovenska, toto je 85 letá paní Libuše se svými dcerami - dvojčata Soňa a Libuše. Přijely z Bratislavy, písničky Karla Gotta poslouchaly od dětství... . I tento příspevek je součástí zpravodajství @Aktualnecz pic.twitter.com/MvnZsLI8uE
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) October 11, 2019
Deník Aktuálně.cz se loučících se lidí ptal i na debaty ohledně státního pohřbu, které začaly už krátce po úmrtí Gotta. Oslovení lidé tvrdili, že politiku nechtějí řešit a Gott je pro ně někdo, kdo si přinejmenším zaslouží pohřeb se státními poctami, který proběhne v sobotu.
"Takovou poctu si zaslouží, protože pro Českou republiku udělal velmi mnoho. Nedá se ani dostatečně vyslovit, co všechno udělal, ale je vidět, že ho mnoho lidí skutečně zbožňuje. Dnešní loučení je určitě velmi důstojné," hodnotila paní Kristýna z Třebíče.
I mnozí další si pochvalovali to, jak plynule páteční loučení probíhalo a na kolik lidí se dostalo. Každý měl přitom čas se u rakve zastavit, podat kytici pořadatelům, uklonit se nebo si také celé místo vyfotit.
"Na sociálních sítích jsem v minulých dnech četl různé debaty, ale tady je všechno velmi důstojné. Zvolený způsob loučení je podle mě ten nejlepší možný, je dobře, že rozhodnutí o podobě loučení bylo na rodině. Taková osobnost jako Karel Gott si takové loučení zaslouží," tvrdil Karel Kroupa z Prahy.
A tímto končím zpravodajství ze Žofína. Rád bych poděkoval všem, kteří toto důstojné loučení výborně připravili. Poslední video i s písničkou, kterou mají fanoušci K.Gotta patrně nejraději. A nezapomeňme, prosím, ze v pondělí je loučení s úctyhodnou paní Vlastou Chramostovou pic.twitter.com/2JX6BN9mdY
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) October 11, 2019
