Praha - V Česku loni zavřela téměř pětina heren, přesto přibývá hráčů hazardních her a prosází se větší objem peněz. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila za to může nárůst online loterií.
"Vzniká nová skupina hráčů online, zejména mladých, kteří například nikdy nehráli v kamenných hernách," tvrdí Vobořil. Počet heren a kasin loni klesl na 4800. Češi loni přesto prosázeli 152 miliard korun, což je o deset procent víc než v roce 2014.
Lékaři také evidují čím dál více lidí, kteří spadli do závislosti právě hraním na internetu. "Od roku 2013, za pouhé dva roky, se trend výrazně proměnil. Loni výrazně stoupl podíl lidí, jejichž primárním problémem bylo sázení na internetu. Naopak u klasických automatů byl pokles 10 procent," popisuje lékař Viktor Mravčík, který vede Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.
Mravčíkův tým ve středu předložil vládě zprávu o vývoji gamblerství v Česku. Z ní vyplývá, že Čechů se zkušeností s hazardem přibývá. Zatímco ještě před dvěma lety se k ní přiznalo 10 procent Čechů, loni už to byl dvojnásobek. Zdaleka nejvíc hráčů přitom přibylo ve skupině mladých lidí do 24 let - předloni přiznalo hraní 20 % mladých lidí, loni to bylo už 35 procent.
Devět procent teenagerů hraje
Problémy s hraním mají i náctiletí. Ze studie na více než 2700 šestnáctiletých žácích základních a středních škol vyplynulo, že přes devět procent už někdy vsadilo peníze. Většina z nich jsou chlapci, část navíc hraje dvakrát týdně nebo i častěji a hrozí jim riziko závislosti. Jde o první tvrdá data o gamblingu u takto mladých lidí, dříve se pracovalo pouze s odhady nebo s dílčími studiemi.
"Zkušenosti mladých lidí s hazardem jsou u nás relativně vysoké. Podíl mladistvých, kteří vykazují příznaky problémového hráčství, je téměř srovnatelný s dospělou populací," upozorňuje Mravčík. Šestnáctiletí nejčastěji hrají právě na internetu, a to poker, bridž nebo kostky. Pokud sázejí mimo virtuální svět, nejčastěji volí klasické sázení například na sportovní zápasy.
Výrazný vliv na hraní školáků má především kolektiv ve třídě. "Jako rizikovější se ukázaly převážně chlapecké kolektivy, zejména ty na středních odborných školách a učilištích," píše se ve zprávě pro vládu. U čistě chlapeckých kolektivů na učilištích výzkumníci dokonce objevili výskyt rizikového hráčství až u 15 % žáků.
Vobořil upozornil také na to, že v Česku chybí preventivní programy. "Jelikož stát sám z této činnosti vybere až osm miliard na daních, měla by být jednou z jeho primárních funkcí ochrana jednotlivců. Je potřeba dostatek specializovaných center a dobře realizované preventivní programy,“ uvedl Vobořil.
