Litvínov - V době, kdy ministerstvo vnitra chce vytvořit speciální tým pro boj s pravicovými extremisty, se v Litvínově rozhodli povolit jim pietní místo.
Místní dopravní podnik - vlastněný městy Litvínov a Most - povolil ve svém areálu umístění mramorové pamětní desky muže, který byl znám svými rasistickými názory. Na jeho památku se v obou městech konají každoročně pochody neonacistů, které se neobejdou bez násilí. Je jím Miloš Reho, který před deseti lety zemřel při pouliční rvačce.
"Požádali jsme o vyjádření soudního znalce. Potíž však byla v tom, že v České republice nyní soudní znalec této odbornosti neexistuje. Na desce, kterou nám žadatel předvedl, navíc nejsou žádné takové symboly," hájí rozhodnutí společnosti její ředitel Milan Dundr.
A fakt, že tím v Litvínově vznikne legální poutní místo pro zastánce ultrapravice, příliš nevadí ani vlastníkům dopravní společnosti, městům Litvínov a Most.
"Pamětní deska nebude obsahovat zjevnou ani skrytou symboliku nacismu nebo neonacismu," zdůrazňuje starosta Litvínova Daniel Volák (ODS).
Z pohledu města tak podle něj propagaci pravicového extremismu dostatečně předešli.
Jméno zakázat nemůžeme
Že však samotné jméno mladíka, který před deseti lety na místě tragicky zemřel, slouží jako symbol české ultrapravicové scény, v potaz nebere.
"Až bude v zákoně napsáno, že nesmí být uvedeno jméno, tak to budu respektovat. Podívejte se do ústavy. Co není zakázáno, je dovoleno," míní.
Odmítá, že by svým rozhodnutí napomáhal neonacistům. "Naopak. Vytvořil jsem konkrétní legislativní návrhy na zpřísnění shromažďovacího práva, a to s odkazem na toto téma," poukazuje na pravidelné pochody, které neonacisté - u příležitosti vzpomínky na zesnulého kamaráda - každoročně v Litvínově pořádají.
Starosta Mostu se o pomníku dozvěděl až od deníku Aktuálně.cz. Je sice proti umístění památné desky, ale z obecnějšího principu, než je samotný vznik neonacistické ikony.
"Jakákoli pamětní deska je pro tuto záležitost nepatřičná, protože pamětní desku pro tohoto mladíka mají na hřbitově... To je důstojné místo pro uctění památky," reagoval mostecký primátor Vlastimil Vozka (Mostečané Mostu). "Osobně si myslím, že pamětní deska na plot nepatří, ať jde o uctění památky čehokoli."
Více se k případu odmítl vyjadřovat s tím, že jej potřebuje soukromě probrat s vedením dopravního podniku.
A kdo byl Miloš Reho, který se stal hrdinou ultrapravicového hnutí? Příznivec dnes již málo aktivní Vlastenecké fronty, který byl v červnu roku 1999 vážně zraněn při potyčce s o sedm let starším Romem. Na následky zranění zemřel. Bylo mu 19 let.
Tragická událost se odehrála krátce poté, co se Reho vrátil z vězení za násilnou trestnou činnost. Brutálně totiž skopal jiného skina.
Podle zpráv, které o případu vyšly v tisku, v inkriminovaný večer nejprve Reho s dalšími dvěma přáteli zaútočil na stejný počet Romů. Jeden z Romů přitom Reha, který na něm klečel a mlátil ho, trefil nožem mezi žebra.
Podle extremistických internetových serverů byl hrdým zastáncem ideálů nacionálního socialismu a oběť "cikánského teroru".
Hnutí Antifa, které českou neonacistickou scénu dlouhodobě monitoruje, jej popisuje spíše jako outsidera mezi skiny, nevýznamnou osobu, a to i v lokálním měřítku. Jeho vlastnosti shrnují do tří slov - násilník, rasista, provokatér.
Historie se opakuje
Myšlenka umístění pamětní desky není v Litvínově novinkou. Na plot dopravního podniku, také s jeho souhlasem, ji nechal krátce po incidentu umístit jeho známý Jan Rödl.
Jméno zesnulého doplnil runami života a smrti, tedy symboly, kterými byly označovány náhrobky příslušníků SS.
Případem se začala zabývat policie a dopravní podnik po několika dnech nechal desku odstranit.
Kauza nacistických symbolů pokračovala u soudu a Rödl byl obviněn z propagace hnutí, které směřuje k potlačení práv a svobod člověka. Ačkoli byl zprvu odsouzen na podmínku, tento týden mostecký soud případ přehodnotil a Rödla zprostil obvinění.
Pomník s runami nadto není jediným incidentem, jenž pietu spojenou s Rehovým jménem provází.
Před dvěma lety najel v souvislosti s pochodem příznivec pravicových extremistů Jaroslav Banset do skupiny mladých levicových radikálů. Dvě dívky zranil, z toho jednu vážně. Při útěku pak zaútočil i na policisty. Mostecký soud ho loni v březnu poslal na tři roky do vězení.
Jindy zase policie zasahovala proti účastníkům akce, kteří vyvěšovali vlajku s říšskou orlicí, přičemž zpívali rasistické písně.
Pochod se koná i letos, v sobotu 6. června. Paradoxně vedení Litvínova před pochodem extremistů varuje, a vyzývá obyvatele, aby neparkovali po trase pochodu své vozy.
