V Radě OSN pro lidská práva zasedá 47 zemí. O místo po Rusku, kterému bylo členství přerušeno kvůli zprávám o zabíjení ukrajinských civilistů, usilovalo pouze Česko. Lze to tedy vůbec považovat za úspěch?
Je to velký úspěch, který má především velkou symbolickou hodnotu v tom, že jsme v rámci východoevropské skupiny OSN dokázali nahradit Rusko. Včas jsme kandidaturu zvedli, zařídili jsme si podporu jiných zemí, vylobbovali jsme ji u partnerů, a proto jsme měli tak silný výsledek při volbě.
Proč je pro Česko důležité v radě být?
Česko se tradičně účastní činnosti Rady OSN pro lidská práva, je to jedna z priorit naší zahraniční politiky. Chtěli jsme v následujících letech kandidovat i v řádných termínech, které by pro Česko připadaly v úvahu, a proto jsme teď zareagovali tak rychle, protože se dlouhodobě věnujeme tématu svobodných voleb, svobody shromažďování a sdružování nebo i nově lidským právům v digitálním prostoru.
Navíc díky členství v radě budeme moct teď aktivně ovlivňovat a přednášet vlastní návrhy k situaci na Ukrajině, která se nás z bezpečnostních důvodů bytostně dotýká.
Pro Česko hlasovalo 157 členů Valného shromáždění OSN, 23 se hlasování zdrželo. Vy jste už dříve řekl, že těchto 23 států jste ani neoslovovali s žádostí o podporu. Jak vůbec vypadá vyjednávání o takovéto záležitosti?
Aktivní kampaň probíhala na mé úrovni, na úrovni Evropské unie, bavil jsem se o tom například s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a samozřejmě jsme vedli aktivní komunikační kampaň na pracovní úrovni, na které jsme oslovovali jednotlivé členské státy s tím, jestli nás při hlasování podpoří. Pochopil jsem, že podpora bude nakonec masivní, a jsem za to rád.
Proč jste ale některé státy vůbec neoslovili?
Jsou určití členové Valného shromáždění OSN, kde nemá smysl čekat, že by mohli Česko podpořit. Jsou to opravdu státy, které jsou na opačné straně pojetí lidských práv. Jmenovat je ale nebudu.
Česko je od svého vzniku v roce 1993 v radě již počtvrté a za tu dobu patří k zemím, které v ní zasedají nejčastěji. Čím si to vysvětlujete?
Lidská práva jsou českou prioritou a v těchto tématech jsme dobří. Dnes probíhá jednání, které bude posilovat mandát vyšetřovací komise na Ukrajině tak, aby se mohla více zaměřit na šílené události v Buči a Mariupolu. Její zprávy pak mohou být vhodným podkladem pro mezinárodní vyšetřování a případně i odsouzení konkrétních válečných zločinů. Mohou ale posloužit i při vnitrostátních soudech.
Co všechno pro Česko přítomnost v radě znamená? Budeme se moct díky členství více angažovat ve vyšetřování ruských zločinů na Ukrajině?
Samotné vyšetřování vede komise, ale my do různých mezinárodních orgánů také vysíláme specialisty, kteří se věnují těmto otázkám, ať už po praktické, nebo právní stránce. Uvažujeme i o poskytnutí finančního příspěvku, kterým bychom tyto činnosti podpořili. Pro nás je to i významné téma při jednání s mezinárodními partnery například v Evropské unii, protože to je něco velice konkrétního.
Rada OSN nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Tak co vlastně může udělat v otázkách vyšetřování toho, co se děje na Ukrajině?
Když se stane něco takto strašného, tak je potřeba, aby se na to nezapomnělo, aby se o tom mluvilo. Musí existovat jasná usnesení, která pak mohou sloužit jako podklad pro jednání Valného shromáždění OSN nebo Rady bezpečnosti OSN, jejichž usnesení mají vyšší míru závaznosti. Bez toho, aby se to odpracovalo na nižších úrovních, by hlavní rezoluce nemohly být ani navrženy. Navíc materiály rady mohou posloužit soudním řízením, což je také důležité.
