Lihovary: Celníci nás hlídají a černé stáčírny unikají

Jakub Novák
12. 9. 2012 13:40
Dozor podle malých výrobců navíc postihuje jen je, nikoliv ty velké
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Celní ředitelství Ostrava

Praha - Celní správa zbytečně utrácí peníze a čas za dozory v oficiálních likérkách, ale to hlavní - černé stáčírny - jí stále uniká. Tvrdí to předseda Sdružení výrobců lihovin Pavel Kučera.

"Stálý daňový dozor mají pouze malé likérky, velké podniky toto dle dostupných informací nemají a nikdy neměly," stěžuje si Kučera.

Naráží tím na zajímavý paradox.

Právě velké likérky totiž podle svých vyjádření stálý dozor v lihovarech a likérkách prosazují. Zavedení stálého dozoru, kdy by celníci dozorovali přímo v lihovarech, je totiž jedním z častých návrhů Unie výrobců a dovozců lihovin ČR, která sdružuje největší české likérky.

Podle Martiny Kaňkové z Generálního ředitelství cel drží celníci v současné době v Česku dva stálé dozory, na víc prý nemají personální kapacity.

To, kam celníci zavítají, není podle Kaňkové náhodné. Společnosti nejsou vybírány namátkově (jak tvrdí některé z nich), ale na základě rizikovosti vyplývající z prováděných pravidelných kontrol.

"Daňový dozor bývá v likérkách u našich členů zhruba jednou za rok na jeden až dva měsíce, ale jsou likérky, které ho měly i více než rok v kuse. V případě Likérky Drak se jedná o běžný a opakovaný daňový dozor," říká k tomu Kučera.

Dozory u malých

A opravdu - do této likérky zavítali celníci v rámci stálého dozoru v letošním roce již dvakrát.

Etiketa Tuzemáku v plastovém barelu. Policie před ním varuje. Jako výrobce uvedena Likérka Drak.
Etiketa Tuzemáku v plastovém barelu. Policie před ním varuje. Jako výrobce uvedena Likérka Drak. | Foto: Policie ČR

"Byli tu tři měsíce na začátku roku a v současnosti jsou tu již druhý měsíc," říká jednatel a majitel společnosti v jedné osobě Pavel Čaniga.

"Zaměřují se na malé nezávislé likérky, s těmi velkými mají zvláštní vztahy," dodává.

Likérky, které oslovilo Aktuálně.cz, však celkový obraz situace nijak neupřesňují.

Například Petr Beníček z Likérky Nezdenice doposud podle svých slov žádný stálý dozor v podniku neměl, doposud šlo vždy jen o pravidelné kontroly. Nestěžuje si ani Josef Mejstřík z Likérky Okar.

"Asi před dvěma nebo třemi lety jsem tu měl dvakrát stálý dozor, asi na měsíc," říká Mejstřík.

Podle Kučery spočívá problém zejména v tom, že padělaný alkohol se nikdy nevyrábí v oficiálních likérkách, ale v černých stáčírnách.

Kontrola k dobru?

"Celní správa zbytečně utrácí peníze za takovéto dozory, aniž by byl zjevný výsledek," říká a dodává, že za aktuální situace však dozor - v případě Likérky Drak - paradoxně pomohl.

"Díky tomu je naprosto zřejmé, že právě díky daňovému dozoru se nemůže u závadných balení jednat o originální balení," říká Kučera.

Vzhledem k tomu, že s likérkou probíhá daňové řízení, je celní správa - argumentující závazkem mlčenlivosti - skoupá na slovo.

Ze zdravotního hlediska je dalším "problémem" kontrol celníků fakt, že se při kontrolách (jichž jsou údajně řádově tisíce za rok) primárně zaměřují na zdanění a značení lihu a lihovin, a nikoliv na obsah metanolu a dalších závadných a toxických látek.

Co na to zákon?

Absurditu lze potom hledat v legislativě samotné. "Nedovolená výroba lihu již není v novele trestního zákoníku kodifikována," říká mluvčí Kaňková.

Celní správa se tak při výkonu své funkce opírá o paragrafy týkající se krácení daní a poplatků nebo porušování předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží. V případě porušení těchto paragrafů hrozí v nejhorším případě pachatelům až desetiletý trest odnětí svobody.

"Ve věci správních deliktů, které se řeší v rámci zákona o spotřebních daních v daňovém řízení, se postupuje podle tohoto zákona," dodává Kaňková.

V rámci deliktů vůči tomuto zákonu však hrozí maximálně peněžité tresty.

Až desetileté vězení

"Pančování alkoholu by skutečně bylo hodnoceno dle příslušné právní úpravy jako přestupek," říká Jiří Hovorka z ministerstva spravedlnosti.

V aktuální situaci, která se odehrává v ČR - a s ohledem na způsobené následky - se však podle Hovorky jedná s nejvyšší pravděpodobností již o trestné činy proti životu a zdraví.

"V úvahu přichází trestný čin usmrcení z nedbalosti nebo těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. Dále je třeba uvažovat o trestném činu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti dle paragrafu 157 trestního zákoníku. Pachateli - nebo pachatelům - tak může hrozit trest odnětí svobody až na 10 let," dodává Hovorka.

 

Právě se děje

Další zprávy