Na společné řešení vysokých cen energií apelovali při příchodu na jednání například zástupci zemí ze severu Evropy nebo polský premiér Mateusz Morawiecki, podle kterého Německo musí odložit svůj egoismus.
Německá vláda čelí nyní v EU rostoucí kritice především menších zemí za svůj plán vynaložit na zmírnění dopadů vysokých cen energií až 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun). To by podle expertů mohlo znevýhodnit ostatní země EU, řada šéfů států a vlád tak při příchodu zdůrazňovala potřebu společného evropského řešení problému. Například také slovenský premiér Eduard Heger považuje za nutné zastropovat ceny plynu a též rakouský kancléř Karl Nehammer řekl, že Vídeň se k takovému postupu staví pozitivně.
Některé návrhy na řešení cen energií, které nyní v EU zaznívají, jdou podle premiéra Fialy správným směrem. "Ale musíme se domluvit na tom, abychom ty kroky také realizovali, ať už jde o zastropování ceny plynu, který je využíván pro výrobu elektrické energie, nebo podobné věci," poznamenal.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové sice lídři potenciální varianty stropu na velkoobchodní ceny plynu proberou, žádné rozhodnutí v tomto směru ale očekávat nelze. Páteční diskusi vidí jako první krok a přípravu směrem k formálnímu summitu EU za dva týdny v Bruselu. Až krátce před ním chce unijní exekutiva členským státům předložit konkrétní podobu zamýšlených kroků.
Prezidenty a premiéry zemí EU čeká podle předsedy Evropské rady Charlese Michela debata o snížení poptávky po energiích a jejich cenách i o bezpečnosti dodávek. Velkým tématem bude podle něj také další podpora Ukrajině a ukázka jednoty postojů zemí bloku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a nizozemský premiér Mark Rutte přišli na Pražský hrad společně pěšky. Před summitem se setkali v Hrzánském paláci, aby jednali o novém geopolitickém centru Brussels Institute for Geopolitics, Česko zváží připojení k němu po skončení předsednictví.
EU podle Fialy musí odstranit překážky, které brání vyplacení půjčky celých devíti miliard eur, jež blok slíbil Ukrajině na financování běžného chodu státu. Z balíku zatím byla poskytnuta jen jedna miliarda eur. Evropská komise tento týden podpisem memoranda potvrdila zapůjčení dalších pěti miliard, první díl půjčky EU podle eurokomisaře Valdise Dombrovskise pošle kolem poloviny měsíce. Další dvě části mají následovat do konce roku.
Šéf diplomacie Evropské unie Borrell požádá lídry členských zemí o brzké schválení další společné platby za zbraně pro Ukrajinu. Od politických vůdců sedmadvacítky chce také získat podporu pro unijní misi, která by měla cvičit ukrajinské vojáky. Konkrétní návrhy by podle něj mohli schválit ještě v říjnu ministři zahraničí.
Příjezdům státníků přihlíželo na Hradčanském náměstí také několik desítek aktivistů, kteří demonstrovali na podporu EU. Na místě byli také lidé protestující proti ruské agresi na Ukrajině i příznivci celoevropského politického hnutí Volt, které usiluje o eurofederalismus a politiku přesahující hranice států. Některé politiky vítali potleskem, na maďarského premiéra Viktora Orbána naopak pískali.
S demonstranty se přišel pozdravit litevský prezident Gitanas Nauséda. "Řekl jsem jim, že Ukrajina má naši plnou podporu, tito mladí lidé mají naši podporu," řekl poté novinářům.
