"Stížností na hluk je samozřejmě více," potvrdil Aktuálně.cz Karel Horníček, který ve státním Ředitelství silnic a dálnic vede oddělení zabývající se životním prostředím.
Dodal, že kvůli stížnostem na hlučení automobilů dostalo už Ředitelství silnic a dálnic od hygieniků pokuty za statisíce korun. "Většinou se proti nim bráníme u soudu," řekl Horníček.
Žaloba na magistrálu
Například na pražský magistrát podala žalobu skupina lidí, kteří žijí v těsné blízkosti pražské Severojižní magistrály. Denně po ní projedou desetitisíce vozidel.
"Už třináct let vedeme boj, který není účinný," vysvětlila podání žaloby Alžběta Rejchrtová, předsedkyně sdružení nazvaného Občané postižení Severojižní magistrálou.
Zdraví a hluk
JAK ŠKODÍ DECIBELY
- Už při mírném zvýšení hlukové zátěže reaguje organismus například zvýšením srdeční frekvence, krevního tlaku, svalového napětí či rozvojem únavy.
- Při dlouhodobém působení urychluje hluk vznik civilizačních chorob, jako jsou infarkt, cukrovka či poruchy imunitního systému, nebo zhoršuje průběh těchto chorob.
- Prodlužuje se doba usínání a zhoršuje se kvalita spánku, což vede k únavě a snížené výkonnosti.
- Hluk působí i na psychiku, člověk je rozmrzelý, zhoršuje se soustředění, učení, tvůrčí schopnosti.
Další žaloby se chystají v Plzni, kde hygienici pravidelně zjišťují, že auta z toho místa dělají jedno z nejhlučnějších míst v republice.
"Odhaduji, že zatím vznikne pět žalob," řekl Aktuálně.cz Martin Hyťha z místní pobočky ekologické organizace Děti Země, která nabídla Plzeňanům pomoc.
Na Děti Země se dosud obrátilo asi třicet lidí. "Ne všichni to ale chtějí řešit žalobou," dodal Hyťha.
Statisíce lidí v hluku
Podle kvalifikovaných odhadů musí v prostředí, kde jsou překračovány hygienické limity hluku, žít statisíce lidí. Příliš mnoho decibelů přitom prokazatelně škodí zdraví.
Zákon o ochraně veřejného zdraví, který platí od roku 2001, přitom ukládá správcům komunikací - státu, městu a krajům - vyměnit okna za protihluková, vybudovat ochranné bariéry nebo upravit povrch vozovky, pokud hluk překračuje limity.
"Základní problém je asi v tom, že interpretace zákona umožňuje vyřešit všechna místa s nadlimitním hlukem okamžitě s vydáním zákonů. To ale není samozřejmě technicky ani finančně možné," řekl Karel Horníček z Ředitelství silnic a dálnic, které se stará o všechny dálnice a silnice I. třídy.
Sto let čekání
Ředitelství odhaduje, že na odstranění staré hlukové zátěže (z 95 procent výměna oken) bude podle platných hygienických limitů zapotřebí deset až patnáct miliard korun.
"Loni jsme přitom na tyto práce dostali 125 milionů," říká Horníček.
To by znamenalo, že by některé domácnosti musely čekat na výměnu oken zhruba sto let.
Hlukové dědictví
Měnit lidem okna musí i krajské úřady a města, vlastníci silnic II. a III. třídy, respektive místních komunikací.
Například Jihočeský kraj hodlá letos investovat deset milionů korun. S podobnou částkou se počítá i následujících letech. "Nadměrný hluk je dědictvím, které kraj dostal od státu spolu s nedobrým stavem silnic," říká první náměstek jihočeského hejtmana Robin Schinko.
Nových oken se letos dočkají obyvatelé rušných ulic v Českých Budějovicích a Táboře.
Chceme ticho
Vyměnit okna, případně postavit protihlukové bariéry budou muset dříve či později úřady i v dalších městech.
Mezi regiony s největší hlukovou zátěží patří střední Čechy, které doplácejí na to, že tvoří prstenec kolem Prahy. Zejména kamionová doprava zde výrazně narostla po vstupu země do Evropské unie.
Výrazně je hlukový limit překračován na několika místech v Praze. "Někdy si připadám jako na závodní dráze," řekla Aktuálně.cz Šárka Sládková, která bydlí v domě na frekventované Ječné ulici.
Nadměrný hluk je také v Ostravě či Olomouci. V polovině října zablokovala dopravu na okraji Frýdku-Místku asi stovka obyvatel, kteří tak protestovali proti neúnosné situaci v automobilové dopravě.
Podle Karla Horníčka z Ředitelství silnic a dálnic by se na protihlukových opatřeních měl finančně podílet i sám občan. Uvedl, že tak to funguje i v zemích Evropské unie, například ve Francii existují speciální regionální fondy.
