Praha - Svoboda, kterou lidem v Česku umožnily změny v listopadu 1989, je pro většinu z nich cenná. Hlavně tím, že je co nakupovat.

Vyplývá to z průzkumu agentur STEM a Centra pro výzkum veřejného mínění z počátku listopadu. Sociologové se lidí ptali, jak se jim zamlouvají změny, ke kterým u nás došlo.

Možnost nákupu zboží a služeb hodnotí Češi, Moravané a Slezané v žebříčku polistopadových změn jednoznačně nejlépe - vidí to tak 92 % občanů.
 
Příznivě vnímají lidé i existenci demokratických voleb a svobodu médií. Převážná většina lidí je spokojena i s tím, že mají možnost vzít osud do svých rukou a šanci prosadit se - souhlasí 80 % občanů.
 
Převážuje i kladný postoj ke vzniku samostatného českého státu - za příznivou změnu ho považuje 70 % lidí. Zhruba 60 % občanů považuje za příznivou skutečnost i to, že jsme se stali členy NATO a Evropské unie.

Mravy upadly

Navzdory tomu, že se lidem v Česku líbí výběr a dostupnost služeb a zboží, o něco méně "nadšeně" už hodnotili zavedení tržní ekonomiky. Jako klad ji hodnotilo 70 % dotázaných.

Celkovou kvalitu života hodnotí kladně pouhých 55 % respondentů ČR, 45 % ji považuje za nepříznivou.

Nejhůře se od sametové revoluce podle občanů vyvíjela bezpečnost, pořádek a mezilidské vztahy. Úroveň slušnosti mezi lidmi hodnotí kladně jen pětina občanů, naopak negativně její vývoj vidí přes 80 procent osob starších osmnácti let.

Lepší život, stejný status

Podobný průzkum provedlo v minulém týdnu také Centrum pro výzkum veřejného mínění, s tím rozdílem, že oslovilo respondenty od patnácti let, a ne od osmnácti.

Podle CVVM jen 32 % občanů považuje současné poměry v zemi za lepší než před listopadem 1989. Šestnáct procent si myslí, že je dnes hůř, a 34 % tvrdí, že nelze jednoznačně říci, v které době bylo lépe.

Když se ale dostalo na osobní život respondenta, hodnocení vyšlo o dost lépe. Lidé si mnohem častěji pochvalují lepší životní úroveň. Přitom téměř polovina z dotázaných si myslí, že se nezměnilo jejich společenské postavení.

Svoboda bez vlivu?

Zajímavé je porovnání možností svodobně vyjádřit svůj názor, včetně náboženského a politického. Téměř 80 % lidí souhlasí s tím, že mohou o všem otevřeně mluvit, mohou vstoupit do jakékoliv organizace, můžou se svobodně rozhodnout, jestli se budou zajímat o politiku.

Přitom ale když jde o jejich pocit, že mají vliv na věci veřejné, má ho jen 23 % občanů. Zdá se, že ani soustavný zájem o politiku nebo vstup do politické strany či hnutí za cokoliv jim nepřipadá jako účinný způsob, jak měnit věci kolem sebe.