Praha - Rodina, přátelé a kolegové i milovníci jeho poetických snímků se v pátek dopoledne v Praze rozloučili se scenáristou a režisérem Břetislavem Pojarem, který zemřel náhle 12. října ve věku 89 let.
V jeho osobě jsou obsaženy celé dějiny české animace; natočil 80 titulů.
Tvůrce slavných medvědů z cyklu Potkali se u Kolína, na nichž spolupracoval s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem, nebo Zahrady a Jabloňové panny měl rozpracovány projekty Moje 20. století, O včelách a vosách a Vánoční balada.
Moderní techniky neodmítal, ale za základ úspěchu považoval vždy nápad. "Ty knoflíky vám k tomu nepomůžou," říkával.
Do Velké obřadní síně strašnického krematoria se přišli se svým profesorem rozloučit jeho bývalí a současní žáci z Katedry animace pražské FAMU, jíž byl v roce 1990 spoluzakladatelem.
Těsně před jeho skonem s ním mnozí oslavili devětaosmdesátiny. Svého učitele milovali, chápali ho jako symbol profesionální filmařiny. Filmová fakulta mu poslala věnec, stejně jako premiér Petr Nečas, Senát a sněmovna, ministerstvo kultury, místopředseda vlády a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, Akademie múzických umění, Národní filmový archiv, Česká televize a město Kolín.
Už jako třiaosmdesátiletý natočil Pojar Werichova Palečka do celovečerního animovaného filmu Fimfárum 2. Na smutečním aktu to připomněla přítomnost Vladimíra Merty, který k němu složil hudbu. U katafalku v jeho podání zazněly dvě písně na Rimbaudovy a Shakespearovy texty.
"Loučíme se s legendou. Odešel poslední z velikých tvůrců, kteří stáli u zrodu českého animovaného filmu. Jeho snímky byly plné něhy a vroucího citu," řekl ve smutečním projevu herec Josef Abrhám.
Zlatá palma, Zlatý medvěd, Křišťálový glóbus
Připomněl, že i když Pojar tvořil v těžkých padesátých letech a za normalizace, nikdy si nepotykal s mocí a nikdy neuhnul ze své cesty. Jménem jeho žáků mu poděkoval student Jan Bubeníček.
Obřad zahájily tóny skladatele Jana Rychlíka z jiného Pojarova snímku, O skleničku víc z roku 1953, a ukončila hudba Wiliama Bukového z dalšího projektu, poetického dramatu Lev a písnička z roku 1959, za který Pojar získal Grand Prix na festivalu v Annecy.
Alegorie o převaze umění nad hrubou silou jako by nasměrovala tohoto filmaře, který se svou tvorbou zapsal do srdcí malých i velkých diváků. Jeho zásluhou větu "Pojďte pane, budeme si hrát" znají z podání vypečených medvědů všichni.
Získal Zlatou palmu v Cannes, Zlatého medvěda na Berlinale a před pěti lety převzal na MFF v Karlových Varech z rukou hollywoodské hvězdy Renée Zellweger Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu. O rok později obdržel státní vyznamenání - medaili Za zásluhy II. stupně.
Významný byl i jeho vklad do filmu Medvědi Jeana-Jacquese Annauda, ve kterém animoval snové sekvence. Léta pracoval v Kanadě a své humanistické a protiválečné postoje uplatnil i při natáčení pro OSN.
