Praha - Alergikům se od července zdraží léky. Doplatky na pilulky jako například Xyzal nebo Zyrtec narostou až o čtyřicet procent, pojišťovny totiž budou na medikamenty přispívat méně. Důvod je podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv jednoduchý - pojišťovny chtějí šetřit. Například té největší - VZP - to přinese úsporu 130 milionů korun.
Závažnější alergie přitom v Česku trápí až milion lidí. “Přibývá i závažných reakcí na ně,” říká v rozhovoru lékařka a imunoložka Helena Posová z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Denně se setkáváte s alergiky. Co je trápí nejčastěji?
Běžné jsou alergie na kvetoucí stromy a trávy, pak na kočky a psy, případně na roztoče. Přibývá ale potravinových a hlavně lékových alergií. Nejenže je alergií více, ale přibývá i závažných reakcí na ně. A to nejen u těch potravinových, ale i u těch prudkých, protože roste počet pacientů s astmatem. A to už jsou ohrožující stavy a hlavně to lidem velmi omezuje život.
Čím je způsobeno, že je dnes alergií více než dříve?
Na to je několik hypotéz, odborníci se na tom ještě neshodli. Třeba proto, že máme možnost ochutnávat stravu, která není pro naše prostředí typická. Třeba ovoce, které se u nás nikdy nepěstovalo. Je to také spojené s chemií. Ne že by byly potraviny přímo geneticky modifikované, ale chemických látek, které se do nich dostanou, je hodně. Ty mohou pozměnit strukturu alergenů. Hygienická hypotéza říká, že se imunitní systém více obrací k alergiím i proto, že není zatěžován infekcemi, protože žijeme v téměř sterilním prostředí a děti nestůňou tolik jako dříve.
Jsou ještě další důvody, proč je dnes výrazně více alergiků?
Nejčastěji se skloňuje znečištěné životní prostředí a chemie kolem nás. Nic ale není jasně prokázané. Existují ale třeba různé jednorázové studie. Například se ukázalo, že je hodně alergických lidí na Berounsku. Souvisí to zřejmě s tím, že je tam hodně cementáren a vápenek, které produkují drobný prach. Spousta alergiků je také v Českých Budějovicích. Člověk by si řekl, že jsou jižní Čechy krásné životní prostředí, ale České Budějovice leží v dolíku a je tam velká prašnost.
Platí, že počet alergiků roste hlavně mezi dětmi?
Ano, dětští alergologové to pozorují už dlouho. Samozřejmě se také víc alergií diagnostikuje. Má to také genetickou souvislost - když jsou rodiče alergiky, dítě se jím povětšinou taky může časem stát.
Dá se alergiím vůbec nějak předejít?
Jedna teorie třeba říkala, že by se měly děti co nejdéle kojit a že by měly do jídelníčku zařazovat ovoce, zeleninu nebo lepek až po prvním roce života, aby se z nich nestali alergici. Ta teorie vůbec nevyšla, naopak se mezi dětmi ukázal výrazný nárůst alergií a celiakií (nesnášenlivost lepku - pozn. red.). Je tedy nutné vrátit se naopak k tomu, co bylo dříve. Malým dětem by se mělo do jídelníčku zařazovat postupně všechno. Ve čtvrtém až pátém měsíci by se měly setkat s ovocem, se zeleninou, s lepkem, pokud možno se vším. Další názor, že by se měla dětem podávat antihistaminika (léky proti alergiím - pozn. red.) od útlého mládí, taky nepřinesl žádné pozitivní výsledky.
Dá se tedy proti tomu něco dělat?
V tuto chvíli hlavně nezanedbat alergii a léčit ji, když se projeví. Antihistaminika pomáhají tomu, aby se alergie nerozšiřovala a týkala se jen jedné věci. Aby nebylo dítě alergické třeba i na pyly a prach, když už má alergii na kočku. Alergický zánět by se měl udržovat co nejméně agresivní.
Je ještě nějaká možnost, jak s alergií bojovat?
Samozřejmě prevence, nepotkávat se s alergenem. Ale u stromů nebo trav to jde velmi těžko, navíc se dá jen těžko odhadnout, kdy začnou ty rostliny kvést. Ovlivnit se dá ale kontakt s domácími mazlíčky.
