Celé tragédii předcházel rodinný výlet do lesa spojený se sbíráním hub v okolí obce Lukavec.

Nasbírané houby později rodina použila do guláše, který pak všichni společně snědli k obědu. Děti měly guláš jíst i k večeři. Další den začaly mít zažívací potíže, děvčátko dokonce zvracelo.

Matka s nimi proto navštívila dětského lékaře, který je vyšetřil a poslal k domácímu léčení. Ještě týž večer rodiče s dětmi museli jet na pohotovost, kde podstoupily další vyšetření a znovu zůstaly v péči rodičů.

O den později už museli sedmiletou dceru odvést do nemocnice, nejprve do Městské nemocnice Ostrava a později do fakultní nemocnice, kde také nakonec zemřela.

"Soudní znalec stanovil jako bezprostřední příčinu smrti otok mozku, který se rozvinul jako důsledek poškození vnitřních orgánů při otravě toxiny muchomůrky zelené," uvedla komisařka ostravské policie Gabriela Holčáková.

Otravu poznat nelze

Podle znaleckých posudků ze samotných příznaků (bez toho, že by lékař věděl, že dítě snědlo jedovaté muchomůrky) lékaři otravu houbami poznat nemohli.

"Průběh otravy u děvčátka se projevoval zpočátku příznaky, kterými se mohou projevovat i další, častější choroby. Vnitřní orgány mohou být postiženy různě, průběh otravy není vždy zcela specifický," vysvětlila komisařka.

Obecně lze říci, že u muchomůrky zelené existují dvě skupiny látek, a to amatoxiny, které vyvolávají toxické účinky, a falotoxiny, způsobující specifické poškození jater.

Záludností otravy je dosti dlouhá doba, za kterou se po snědení hub poškození zdraví projeví.

Kromě muchomůrky zelené může způsobit jaterní selhání ještě muchomůrka jarní či muchomůrka jízlivá.

Podle výsledků vyšetřování byl postup lékařů odpovídající údajům, které o dítěti měli.

Bohužel ani včasně stanovená diagnóza nemusela dívence zachránit život, jelikož u dětí do deseti let je při požití muchomůrky zelené vysoká pravděpodobnost úmrtí.