Nemocnice se opět rychle plní covidovými pacienty. Hospitalizováno jich je aktuálně téměř dva a půl tisíce, přes tři sta z nich leží na jednotkách intenzivní péče. Jen za čtvrtek nemocnice přijaly 270 nových pacientů s covidem. Opakuje se tak scénář z minulého roku či loňského jara, kdy nemocnice přidávaly covidová lůžka nebo rovnou předělávaly celá oddělení na covidová.
Lékaři mají plné ruce práce s nakaženými pacienty a některé nemocnice kvůli tomu už musí omezovat jinou lékařskou péči. Další nemocnice počítají s tím, že k takovému kroku budou muset brzy také přistoupit, protože počet covidových pacientů dál poroste. Například v brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny mají v tomto týdnu kolem šedesáti pacientů s covidem. Ještě před dvěma týdny jich bylo třináct a před měsícem žádný.
Nemocnice v celém Česku mají aktuálně dohromady volných 1203 lůžek na jednotkách intenzivní péče, což znamená, že už zbývá jen 34 procent veškeré kapacity. "Zkušenost z minulých vln ukazuje, že jakmile toto procento klesne dlouhodobě pod třicet procent a dopad epidemie bude nadále sílit, bude muset dojít k omezování elektivní (plánované) péče," varuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Například v Ústeckém kraji leží v nemocnicích přes stovku pacientů s covidem. K omezení některých zdravotnických zákroků v kraji ale zatím podle krajského koordinátora intenzivní péče Josefa Školy dochází jen v minimální míře. "Nemocnice to zvládají. S tím, jak pacientů bude přibývat, se ale omezení asi už nevyhneme," varuje Škola.
V jiných krajích, kde je epidemická situace horší, už ale k omezování péče dochází. "Nemocnice v tuto chvíli již omezují elektivní, tedy odkladnou, péči, anebo se na to připravují. Toto omezování je regionálně specifické, v tuto chvíli patří mezi nejvíce postižené oblasti všechny kraje Moravy a Slezska," říká vedoucí národního dispečinku intenzivní péče Tomáš Vymazal.
To potvrzuje mluvčí Zlínského kraje Soňa Ličková, podle které nemocnice postupně rozšiřují covidová oddělení a přistupují k omezování plánovaných operací. “K tomuto kroku už přistoupily Kroměřížská nemocnice, Vsetínská nemocnice a nemocnice ve Valašském Meziříčí,” popisuje Ličková.
Třeba Vsetínská nemocnice znovu přeměnila neurologii na stanici pro covidové pacienty. Omezí i plánované operace, méně se budou operovat například křečové žíly nebo kýly, tedy zákroky, které je možné odložit.
Na podobný krok se připravují také ve Fakultní nemocnici Bulovka. "Pacienty máme na infekční klinice a plicní klinice, další v intenzivní péči. A chystáme se podle toho, jak se situace bude měnit, transformovat další oddělení, pokud by to bylo nezbytně nutné. Operace zatím neodkládáme, ale máme nyní nižší počet nově nemocných než třeba v Moravskoslezském kraji," popisuje primářka kliniky infekčních nemocí Hana Roháčová.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zase vytvořila na čtyřech klinikách oddělená covidová oddělení, kvůli čemuž musí částečně omezovat péči, která není akutní. "Spočívá to například v tom, že běžně na lůžko na dané klinice bereme i pacienty, kteří mají naplánováno vyšetření s hospitalizací. Pokud vytvoříme covidové oddělení, je jasné, že se sníží počet lůžek pro tyto pacienty a bude potřeba jejich hospitalizace v některých případech omezit," vysvětluje mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Loňský podzim byl mnohem horší, říkají lékaři
Situace v nemocnicích je ale podstatně lepší než touto dobou před rokem, kdy byl denní přírůstek nových případů nákazy srovnatelný jako v posledních dnech. Například během loňského 1. listopadu bylo v nemocnicích 7458 lidí, z toho přes tisíc ve vážném stavu. Letos bylo ve stejný den v nemocnici s covidem 2037 lidí, přičemž necelé tři stovky byly ve vážném stavu.
"Pacienti s covidem nyní obsazují přibližně deset procent kapacity lůžek intenzivní péče, v nejhorších dobách loňského roku a letošního jara to bylo více než 170 procent. To znamená, že jsme museli péči zásadně přeorganizovat a další lůžka přidávat," podotýká Vymazal s tím, že nyní sedmdesát procent nemocných ve vážném stavu na jednotkách intenzivní péče tvoří neočkovaní pacienti.
Odborníci se shodují na tom, že situaci výrazně zlepšilo právě očkování, které minimalizuje riziko, že nakažený člověk skončí ve vážném stavu. I díky němu tak lidé, kteří se v těchto dnech dostávají do nemocnice s covidem, neplní jednotky intenzivní péče tak často jako v dobách, kdy se čekalo na schválení první vakcíny proti koronaviru.
"Loňský podzim byl mnohem horší, měli jsme pacienty ve vážném stavu kompletně zaplněné jipky a anesteziologicko-resuscitační oddělení. Bohužel také hodně lidí na covid zemřelo. A bylo také hodně nakažených zdravotníků, takže jsme měli i větší personální problémy," potvrzuje mluvčí Lipovská.
Také podle zástupce ředitele pro zdravotní služby Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi Jána Dudry je situace v porovnání s únorem nebo březnem klidná. "V tuto chvíli máme v akutním stavu jednoho nebo dva pacienty, což je výrazně méně než na jaře, kdy bylo ARO plné," říká Dudra. A také on upozorňuje, že ve skutečně těžkých stavech končí v tuto chvíli výhradně neočkovaní pacienti.
V nemocnicích končí ale i očkovaní pacienti. Podle ministerstva zdravotnictví jich je ale pouze třetina, ačkoliv v nejstarších věkových kategoriích, které nejčastěji potřebují kvůli covidu pobyt v nemocnici, je naočkováno přes 80 procent lidí. Primář Škola vysvětluje, že se většinou jedná o seniory, kteří potřebují třetí, posilující očkovací dávku. Tu nyní ministerstvo zdravotnictví doporučuje všem lidem starším 60 let, kteří mají půl roku od ukončeného očkování.
"Očkovaných pacientů je kolem 20 až 30 procent. Jsou to většinou lidé, kteří mají jiné přidružené nemoci a jsou vyššího věku. Určitě se nestává, že by těžkou formou covidu onemocněl zdravý, plně očkovaný člověk," vysvětluje primářka Roháčová.
Právě díky očkování má současná vlna pandemie podle primáře Školy zhruba měsíční zpoždění oproti minulému roku. "Loni jsme touto dobou zažívali vrchol druhé vlny, teď čísla nakažených stále stoupají. Díky očkování je nyní ale hospitalizovaných v poměru k pozitivním méně a méně pacientů leží i na jednotkách intenzivní péče. Proto třeba situace nakonec nebude tolik dramatická jako loni, kdy jsme na podzim měli v Ústeckém kraji 600 hospitalizovaných. Teď předpokládáme, že jich bude 200 až 300," dodává Škola.
Nicméně stále platí, že počty hospitalizovaných dále porostou. V Česku totiž v posledních dnech skokově narůstají počty nových případů covidu. Vzhledem k tomu, jak se virus v lidském těle chová, lze očekávat, že nemocnice se s rostoucí zátěží budou potýkat ještě čtrnáct dní poté, co se podaří růst nových případů nákazy zastavit. K tomu však momentálně situace nespěje.
