Praha – Šikanování a ubližování pomocí mobilů nebo internetu se rozšiřuje z prostředí dětí a mladistvých mezi dospělé. Vyplývá to z průzkumu zabývajícího se kybernetickým násilím, který ve čtvrtek představila nezisková organizace Gender Studies.
"Lidé se dostávají do situací, kdy nevědí, jak kybernásilí řešit. Častokrát se ocitají v sociální izolaci, obviňují sami sebe a zlehčují své problémy. Když už přece jenom někde požádají o pomoc, zjišťují, že vázne spolupráce mezi neziskovými organizacemi, policií a poskytovateli webových služeb a samostatně tyto instituce většinou nejsou schopny situaci relevantně řešit," řekla jedna z autorek výzkumu z Gender Studies Marie Dlouhá.
Nejčastějšími formami kybernásilí jsou krádeže identity, šíření intimních dat bez souhlasu oběti, sexuální obtěžování, výhrůžky smrtí, dlouhodobé sledování a sbírání informací o lidech, zahlcování nepříjemnými komentáři nebo krádeže informací a publikování je na veřejných internetových stránkách. Stupňují se i útoky na náboženské menšiny.
Z výsledků vyplývá, že je obecně více útoků na ženy. Ty se týkají třeba jejich fyzické atraktivity, mateřství a jejich reprodukční role, kdy je v pozadí snaha zdůraznit převahu muže nad ženou. To se typicky děje na sociálních sítích. Objevují se ale také výhrůžky znásilněním a dalšími druhy fyzického násilí.
Muži si kybernásilí méně připouštějí
„Muži si násilí v kyberprostoru méně připouštějí. Své problémy si často nechávají pro sebe a nenahlašují je. Proto se úplně přesvědčivě nedá říct, že je násilí na ženách častější. I když je to pravděpodobné,“ upřesnila Dlouhá.
Podle odborníků bude kybernetické kriminality v dalších letech přibývat. „Lidé v moderním světě jsou stále méně schopni vytvářet a udržovat vztahy, což bude způsobovat stále více duševních abnormalit,“ uvedla policejní psycholožka Ludmila Čírtková a doplnila, že kybernásilí je navíc mnohem efektivnější než klasická šikana v reálném světě a anonymita útočníka způsobuje větší psychické otřesy.
Podle feministické aktivistky Kateřiny Fialové, která se účastnila obdobného výzkumu v zahraničí, je klíčová role policie. „Čtyřicet procent žen se obrátí na policii, ale z toho šedesát procent případů policie nedořeší,“ upřesnila. Podle ní policistům chybí školení, zázemí a problémem je také dostatečná spolupráce mezi institucemi.
„Policie si uvědomuje, že musí s kybernásilím ještě lépe pracovat. Ale častokrát narážíme na problémy s českým právním řádem, který tento druh násilí kvalifikuje jen jako přestupek a jsou za něj velmi nízké tresty,“ doplnila policejní komisařka Andrea Kornetová, která se už jedenáct let zabývá případy domácího násilí a stalkingu.
Odpovědnost za řešení kybernásilí cítí i poskytovatelé internetových služeb, kteří se v poslední době snaží více spolupracovat s policií. „V poslední době jsme začali více filtrovat morálně nevhodné příspěvky a blokovat uživatele, kteří je píšou. Zároveň si ale musíme uvědomovat, že se pohybujeme na tenké hranici svobody slova a je někdy těžké odhadnout, co je ještě v pořádku a co už nikoliv,“ říká vedoucí pro veřejnou politiku Facebooku pro střední a východní Evropu Gabriella Cseh.
Průzkum probíhal ve formě rozhovorů s oběťmi, zástupci neziskových organizací a policie. „Výzkum nemůžeme brát jako absolutně neomylný, protože bez důkladného kvantitativního výzkumu ho nemůžeme považovat za absolutně neomylný. Umožňuje nám ale zajímavý vhled do současné problematiky kybernásilí,“ dodala Dlouhá.