Veronika Herbstová pracuje v jídelně v centru Prahy tři roky. Každý den vstává na půl pátou a domů odchází ve tři. V pondělí s sebou do práce vzala syna, který chodí do první třídy. Jeho škola je dnes kvůli stávce zavřená. Mladá matka je na něj sama a neměl ho kdo hlídat. Ona se k protestům nepřidala. Ze škrtů v rozpočtu a snižování platů nepedagogickým pracovníkům má strach a vláda ji jejími slovy "rozhodně štve", zůstat doma pro ni bylo nemyslitelné.
"Zaplatím klukovi obědy ve škole, pak zaplatím účty a nic mi nezbyde. Kdybych dnes šla stávkovat, tak přijdu o peníze a dostanu se do minusu," popisuje Herbstová a vzápětí otevřeně říká, že ve smlouvě má dvacet tisíc korun hrubého měsíčně.
Ačkoliv většina místních kuchařek se stávkou souhlasí, jako kolektiv došly k rozhodnutí, že aktivně stávkovat nebudou. Volným dnem by totiž přišly o denní výdělek osmi set korun, který je pro ně nepostradatelnou součástí příjmu. "Jako kuchyň jsme se do stávky nezapojili, protože si říkáme, že s tím stejně nic neuděláme," uvádí jako další důvod jedna z kuchařek. "Pan premiér se nám ve zprávách vysmál, tak co potom můžeme dělat," dodává s rezignovaným pokrčením ramen.
Premiér Petr Fiala minulý týden označil celou stávku za nezodpovědnou a některé školy, které ještě se svou účastí na stávce váhaly, se po tomto prohlášení rozhodly zapojit.
Z devítičlenného personálu jídelny vystoupí kuchařka ve fialové mikině kolem pasu Veronika Černá. Zprvu hovoří o situaci ostýchavě, ale postupně dává průchod svým emocím. "Nic nám nepřidají, to už nám řekli. Takže co budeme dělat dál? Dopadne to tak, že skončíme. Dám prostě výpověď a půjdu někam, kde dostanu víc peněz, a jídelny asi zaniknou," říká horlivě o následcích škrtů.
Černá je v této jídelně teprve krátce, už předtím však pracovala jako kuchařka na jiné škole. Stále je v kontaktu s tamní kuchyní a tam jí prozradili, že od jejího odchodu v červnu za ni dodnes nenašli náhradu. Zásadní problém vidí Černá právě v nízkých platech. Sama se svěřila, že v čistém osobně pobírá ekvivalent minimální mzdy. Ta v současné době činí 17 300 korun.
V den stávky, kdy je škola zavřená, připravují jen pár jídel pro mimoškolní strávníky. Ve velkém hrnci míchá jedna z kuchařek polévku, ke které jako hlavní chod budou lívance s borůvkovou marmeládou. Na zelených židlích se zde běžně prostřídá okolo osmi stovek strávníků. "Teď vaříme 780 obědů a k tomu ještě ty pro cizí strávníky," popisuje vedoucí jídelny Petra Ryšavá. Zájem o obědy ve školních jídelnách stále je, a v té zdejší dokonce narůstá. Některé kuchařky však zvažují změnu profese.
Jedna z kuchařek v jídelně stále zůstává, protože ji tato práce baví a dává smysl. Samoživitelce Veronice Herbstové vyhovuje z časových důvodů. Odpoledne se může věnovat synovi a o volných víkendech si přivydělávat jinou brigádou, když jí syna hlídá babička.
Budou chybět peníze na školníky, kuchařky či uklízečky
Na pondělí vyhlásily odbory celostátní stávku. Hlavním důvodem je nespokojenost se současnou podobou konsolidačního balíčku. Ta mimo jiné počítá se škrty ve školství, zejména v oblasti platů nepedagogických pracovníků a také v počtu hodin výuky financovaných státem. Do stávky se podle odborů zapojilo 74 procent základních, středních a mateřských škol po celém Česku, které tyto vládní kroky odmítají.
Školské odbory kritizují především dvouprocentní snížení financí vyhrazených na platy nepedagogických pracovníků ve školství. O část příjmu tak mohou přijít kuchařky, školní psychologové, školníci, uklízečky, hospodáři a IT pracovníci. Podle odborů bude jediným výsledkem omezení kvality provozu.
V současné době patří platy nepedagogického personálu k těm nejnižším. Průměrný příjem kuchařky ve školní jídelně se pohybuje mezi 15 až 18 tisíci korunami měsíčně. Pokud dojde k navrhovanému snižování platů, je možné, že stávající kuchařky své místo opustí. Už dnes se přitom školní jídelny při hledání nového personálu potýkají s nedostatkem zájemců. Zvláště pro mladé kuchaře a kuchařky není post dostatečně atraktivní, jak po finanční, tak po kariérní stránce.
