Kubera? Hampl? Horník? Šéf Senátu může být ve středu kdokoliv z nich. Nebo také nikdo

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
13. 11. 2018 12:41
Jednání v Senátu před prvním kolem volby předsedy skončila, už žádné hledání jednoho hlavního favorita. Každý ze tří nejsilnější klubů v úterý navrhl svého oficiálního kandidáta, s kterými půjde do volby: ODS nominovala Jaroslava Kuberu, Starostové a nezávislí Jana Horníka a KDU-ČSL Václava Hampla. Kdo z nich povede horní komoru, by mohlo být jasno už ve středu.
Jaroslav Kubera nejde do voleb o předsedu Senátu jako favorit, ale není vůbec vyloučeno, že při volbách nastanou překvapení
Jaroslav Kubera nejde do voleb o předsedu Senátu jako favorit, ale není vůbec vyloučeno, že při volbách nastanou překvapení | Foto: Vojtěch Marek

Do napjatě očekávaného souboje zbývají poslední hodiny, oficiální přihlášky na předsedu i místopředsedy jsou odevzdané. Vítěz musí získat nadpoloviční počet hlasů senátorů, tedy alespoň 41. Pokud se to nikomu z trojice nepodaří, do druhého kola postoupí dva nejúspěšnější.

Jaroslav Kubera několikrát vyhrál volby v domovských Teplicích, stejně jako senátní volby, ovšem teď si je vědom, že ho už zítra čekají volby nejtěžší.

"Oproti ostatním mám tu nevýhodu i výhodu, že jsem za 28 let tak známý, že kdekdo si může vytrhnout jakýkoliv můj citát ze souvislostí a použít ho proti mně. Což u ostatních kandidátů je téměř nemožné, protože u nich se nedá téměř nic použít proti nim ani v jejich prospěch," uvedl Kubera.

Jeho způsob vyjadřování, který jde občas až do krajností, má spoustu příznivců i kritiků. I proto patří Kubera k neviditelnějším politikům v zemi a jeho výroky mnohdy přitahují pozornost. Teď potřebuje, aby přitáhl pozornost 40 senátorů, kteří mu můžou zajistit společně s jeho hlasem zvolení. 

V prvním kole volby lze čekat, že Kubera má jistých 18 hlasů klubu ODS, Horník 18 hlasů svého klubu STAN a Hampl 15 hlasů klubu KDU-ČSL. Jak se zachovají další kluby, nelze předvídat, zvlášť důležité bude chování 13 senátorů za ČSSD, svou roli ale sehraje i 7 senátorů za ANO, 6 senátorů klubu Senátor 21 a rozhodnout můžou nakonec i postoje 4 nezařazených senátorů.

Vždyť já navrhl usnesení proti Číně, říká Kubera

Je jasné, že bude rozhodovat každý hlas, včetně vzájemných sympatií mezi senátory a adepty na předsednické křeslo. Všichni tři tvrdí, že už vše nechávají na tajném hlasování, ale určitě budou do poslední chvíle mluvit se svými kolegy. "Přece ale neočekáváte, že vám budu sdělovat naši taktiku před hlasováním," říká na přímo Kubera.

Přiznává jen jedno - chystá si svůj projev, který může sehrát důležitou roli. Určitě bude mluvit o tom, že má za léta v politice skvělé kontakty v Česku i zahraničí, bude mluvit o tom, jak musí být Senát strážcem ústavy, bude popisovat, jak považuje za důležité vést komunikaci s prezidentem i premiérem, ale zároveň že to v jeho podání nebude znamenat mlčení vůči jejich chování.

"Vždyť já byl ten, kdo v Senátu inicioval usnesení, kterým jsme se distancovali od toho, jak ústavní činitelé poklonkovali Číně," připomíná prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů.

Pro Kuberu bude patrně největším soupeřem Václav Hampl, který se může v životopisu pochlubit prestižním postem rektora Univerzity Karlovy v Praze. Toto místo zastával v letech 2006 až 2014, kdy byl zvolen do Senátu jako nestraník za KDU-ČSL a Stranu zelených. Kromě toho byl od roku 2011 také předsedou České konference rektorů.

"Mám velké mezinárodní zkušenosti a kontakty a to jak díky práci rektora, tak díky působení v senátním Výboru pro evropské záležitosti. A samozřejmě, myslím, že v Senátu se mi bude rozhodně hodit to, že mám za sebou osm let vedení velké a významné veřejné evropské instituce," jmenuje své hlavní přednosti Hampl, který se bude určitě snažit přesvědčit senátory argumentem, že je jednoznačně proevropský kandidát. Třeba na rozdíl od Kubery, který je sice také příznivcem prozápadní, proevropské politiky, ale často EU kritizuje.  

Nemáme jednotný názor, hlásí KDU-ČSL

Pokud by Hampl postoupil do druhého kola volby předsedy, mohla by tato jeho minulost sehrát roli. Už dopředu například avizoval senátní klub Senátor 21, že by Hampla podpořil. K 18 hlasům svého klubu KDU-ČSL by tak mohl přičíst 6 hlasů klubu Senátor 21 a patrně také řadu hlasů klubu STAN, pokud by už ten neměl v druhém kole svého favorita Horníka. Součet hlasů by se tak blížil vytouženému číslu 41, tedy většině z 80 senátorů, ovšem ještě by potřeboval další hlasy.

V kuloárech sněmovny se navíc mluví o tom, že mnozí senátoři se budou rozhodovat zcela samostatně například bez ohledu na to, jaká stanoviska zaujímají předsedové jejich klubů. Což potvrzuje například předseda klubu KDU-ČSL Petr Šilar, který prosazuje Hampla.

"Fakt nemůžu mluvit za celý náš klub. Vedli jsme v klubu diskusi o tom, kdo by byl nejlepší předseda, a padaly různé návrhy. Nemáme na to jednotný názor, což si myslím, že je také v ostatních klubech, to není naše specifikum," říká Šilar. A aby vše bylo ještě zamotanější, nastiňuje ještě následující variantu. "Může se stát, že někteří senátoři nepodpoří vůbec nikoho, takže nemusí být zvolený nikdo ani v druhém kole volby. Potom by se volby za několik dní opakovaly," podotkl.

Ten třetí

Přece jen tím třetím v pomyslné řadě je Jan Horník. Vede sice klub STAN, který má společně s ODS nejsilnější, osmnáctičlenný klub, ale sám cítí, že už samotná kandidatura na předsedu je jeho dosavadní politický vrchol, který nebude jednoduché překonat.

"Pokud bych byl zvolený, byla by pro mě čest reprezentovat republiku jako druhý nejvyšší ústavní činitel. Ale pokud nebudu zvolen, nic se neděje, pro mě je už vůbec vyznamenání, že jsem mezi těmito třemi kandidáty na předsedu. Že něčeho takového dosáhl obyčejný kluk z Božího Daru, je pro mě vyznamenání," sdělil Aktuálně.cz s úsměvem Horník, který je starostou této obce už od roku 1990. Až tak "obyčejným klukem" ale není, od roku 2004 je senátorem, loni byl zvolený také místopředsedou STAN, takže v politice už má přece jen nějaké zkušenosti.

Předseda STAN Jan Gazdík je přesvědčený, že Horník by byl dobrým předsedou. "Stojí za ním mnohaletá práce v Senátu a na obci. Je to člověk, který umí stmelovat, ale i jasně se vymezit, pokud jsou ohroženy zásadní demokratické hodnoty," soudí Horníkův stranický "nadřízený".

Bývám poměrně neústupný, upozorňuje "třetí vzadu" Horník

U Horníka lze čekat, že by se ze všech tří kandidátů nejostřeji vymezil proti prezidentovi i premiérovi, což bude možná rozhodující pro to, kolik dostane hlasů. Mnoho jeho kolegů se staví k těmto politikům kriticky a jsou rádi, že Senát nejde na ruku ani jednomu z nich, zároveň má ale zejména prezident v Senátu také několik příznivců.

"Sázím na to, že mě více jak dvě třetiny senátorů znají z dosavadního působení, takže obrázek už mají. Těžko bych ho změnil na poslední chvíli nějakým vyjednáváním o podpoře nebo projevem. Vědí, že bývám poměrně neústupný a nejsem poplatný žádným stranickým sekretariátům, nebo něčemu podobnému," vysvětluje Horník a potvrzuje i svůj kritický pohled na prezidenta a premiéra. "Chtěl bych se pokusit reprezentovat i ten zbytek voličstva, který je na jiné straně než prezident a premiér," dodal.   

Kromě kandidátů na předsedu jsou známí i kandidáti na místopředsedy. Jde o tato jména: končící předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), místopředsedkyně Miluše Horská z klubu KDU-ČSL a senátoři Jiří Oberfalzer (ODS) a Jiří Růžička z klubu Starostů. Vše se ale bude odvíjet od volby předsedy, Kubera a Horník by se ucházeli o post místopředsedů, pokud neuspějí v boji o předsedu.

Jestliže ve středu ve dvou kolech senátoři adepty do vedení nezvolí, bude se volba opakovat, kandidovat můžou stejní lidé.

Rozhovor s Jaroslavem Kuberou z ODS po sečtení hlasů druhého kola senátních voleb | Video: Tomáš Cetkovský, Adéla Skoupá
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vojáci vyslaní do Washingtonu kvůli nepokojům se stáhnou

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města Spojených států kvůli nepokojům. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Odchod vojska, které do regionu nenáleží posádkou, žádala washingtonská starostka Muriel Bowserová.

Kvůli vyhrocené situaci byli do Washingtonu vysláni vojáci a také gardisté z jiných amerických států, ačkoli hlavní město USA stejně jako všechny americké státy má vlastní národní gardu. "Chceme, aby vojsko a vojáci z jiných států opustili Washington," řekla ve čtvrtek Bowserová.

Pentagon původně vyslal do Washingtonu jako zálohu pro případ nepokojů asi 1600 vojáků, do ulic ale nasazeni nebyli. Část vojáků již oblast opustila a ti zbývající, kterých je asi 900, odejdou nyní. Podle Reuters podepsal Esper rozkaz, aby se vojáci vrátili na domovské základny Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York.

Zdroj: ČTK
Další zprávy