Pouze pět procent všech nakažených za září pochází ze základních škol, ukázala tabulka Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky, kterou minulý týden zveřejnil server Echo 24. Ačkoliv mluvčí ústavu zdůraznil, že data mohou být zavádějící, rozhořela se diskuse o tom, zdali bylo nutné školy uzavírat, když nepředstavují takové riziko. Pro porovnání stejná tabulka uvádí, že v zaměstnání se v září nakazilo přes 30 procent všech infikovaných.

"Když se podíváme na klastry, které ve školách vznikly, tak přestože byly otevřené krátkou dobu, tak se vyšplhaly na první místo. Je zřejmé a platí to i z celosvětových dat, že školy jsou obrovským rezervoárem infekce, a většina zemí, které otevřely školy, se následně dostala do problémů," vysvětloval tehdy na svém Twitteru ministr zdravotnictví Roman Prymula, proč se vláda rozhodla tato zařízení uzavřít.

Související

Vir se šíří jako kouř. V nevětrané místnosti rozestupy nefungují, říká rektor ČVUT

Předminulou sobotu skutečně mezi klastry, tedy odhalenými ohnisky nákazy, vévodily školy. Hygienici jich identifikovali celkem 187, přitom ve velmi rizikových zařízeních sociálních služeb takových ohnisek nebylo ani sto, ještě o něco méně jich pak bylo ve zdravotnictví.

Určitou míru rizika ve školách dokazují i jiná neveřejná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která se podařilo deníku Aktuálně.cz získat. Z nich lze vyčíst, jaké profese mají mezi nakaženými největší podíl. Po pracovnících v administrativě a v kancelářích jsou na druhém místě právě pedagogové, kterých se od začátku epidemie do předminulé soboty nakazilo 6608. Až po nich s necelými pěti tisíci následují například zdravotní sestry.

Mezi celkovým počtem infikovaných je také mnoho žáků, studentů a učňů, celkem se jich nakazilo už takřka 25 tisíc, přičemž minulou sobotu s infekcí bojovalo téměř 11 tisíc z nich. Jejich čísla se však nedají porovnávat s ostatními skupinami, neboť jenom na základní a střední školu chodí zhruba 1,4 milionu dětí.

Aktuální číslo nakažených však bude u této skupiny patrně nejvíce podceněné, neboť právě nejmladší část populace se s koronavirem vypořádává nejlépe. V situaci, kdy Česko nezvládá dostatečně trasovat, o čemž svědčí mimo jiné vysoký podíl pozitivity u provedených testů, oficiálním statistikám patrně uniká velké množství lidí, kteří infekcí prochází bez jakýchkoliv příznaků či jen s minimálními obtížemi a kteří se na test nedostanou. A kvůli tomu, že největší šanci na takový průběh nemoci mají právě nejmladší, lze očekávat, že žáků a studentů bude ve skupině nezachycených nejvíce.

Druhou velkou skupinu nakažených tvoří starobní důchodci, kterých se nakazilo už přes 21 tisíc, přičemž předminulou sobotu nemoc mělo přes 12 tisíc z nich. Těch je však v populaci ještě výrazně více než studentů, data České správy sociálního zabezpečení jich v červnu registrovala přes 2,4 milionu.

Jenže nákaza seniora je pro jednotlivého člověka i pro celý zdravotní systém daleko rizikovější. Zatímco hospitalizaci potřebovalo jenom 0,4 procenta nakažených studentů, u nákazy starobních důchodců potřeba nemocniční péče hrozí takřka každému třetímu. Celkem jich od začátku epidemie skončilo kvůli covid-19 v nemocnici více než 6,5 tisíce.

Mezi profesemi mají nejvíce nákazy ti, kteří mohou pracovat z domu

U profesí mají největší podíl nakažených pracovníci v administrativě a v kancelářích, kteří s téměř 7,5 tisíci případů tvoří 4,4 procenta všech nakažených. Právě u tohoto typu zaměstnání je přitom nejčastěji možné přejít na práci na dálku, k čemuž minulý týden vyzvala i vláda. Zároveň požádala zaměstnavatele, aby také podporovali dovolené či placená volna a omezili všechny zbytné práce.

Z dostupných dat je totiž zřejmé, že lidé stále chodí do práce více, než tomu bylo během jarních výrazných vládních omezení. Výzkum agentury PAQ Research ukázal, že před více než půl rokem pracovalo z domova až 23 procent lidí, druhý říjnový týden pouze každý desátý Čech. Podobná čísla ukazují i data společnosti Google získaná na základě anonymně získané polohy mobilního telefonu.

Související

Lidé neomezili setkávání, hájil Prymula nová omezení. Může za to i vláda, říká expert

Odborníci se proto domnívají, že zde je patrně největší prostor, jak růst epidemie zbrzdit. "Nejvíc kontaktů by se dalo ušetřit na home officu, ale firmy ho nechtějí zavádět. Přitom právě v rámci práce je nejvíc nakažených, navíc zaměstnanci do ní jedou například hromadnou dopravou, po cestě si nakoupí a obecně se mnohem více mísí," řekl před pár dny Aktuálně.cz výkonný ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů René Levínský.

Momentálně druhou koronavirem nejpostiženější profesí jsou zdravotní sestry, přestože v celkových počtech (od začátku pandemie) mají učitelé větší počet případů. Právě nedostatek kvalifikovaného personálu je největším rizikem při stále rostoucí epidemii. Nemocnice se musí starat o čím dál více pacientů, přičemž nákaza se pochopitelně objevuje i u personálu. V některých nemocnicích již pomáhají medici.

A nejde samozřejmě pouze o zdravotní sestry. Čím dál více nakažených je také mezi lékaři a jiným zdravotnickým personálem, který se rovněž ve statistikách podle profesí umísťuje na čelných pozicích.

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je situace kritická. V otevřeném dopise mimo jiné požádal lékaře, kteří působí v zahraničí, zdali by se nemohli vrátit do Česka a pomoci v boji s koronavirem. "Větším nebezpečím než chybějící nemocniční lůžka se stává nedostatek kvalifikovaných lékařů a zdravotních sester," uvedl v dopise.