Nejčastěji registrovali policisté majetkové trestné činy, kterých bylo 98 670, o 9827 méně než v roce 2017. Snížil se počet krádeží i vloupání. Hospodářských trestných činů ubylo proti předloňsku o 5,5 procenta, stalo se jich 24 837.
"Chtěl bych vyzdvihnout dobrou práci policie v každodenní službě, jsou tady preventivní aktivity našich policistů, které mají také vliv na to, jak se vyvíjí trestná činnost, souvisí to i s tím, že lidé jsou poučeni, mají lepší ekonomické podmínky, lépe se starají o svůj majetek," řekl náměstek policejního prezidenta Jaroslav Vild.
Pokles se podle něj týká hlavně tzv. běžné kriminality, například vloupání do bytů a domů. Podle náměstka pokles ale není dán tím, že by lidé rezignovali na nahlašování trestných činů. "Stoupá důvěra v policii, dostáváme se na rekordní čísla," řekl.
Vild upozornil, že se stále více trestných činů přesouvá do kyberprostoru. "Proč by se dnes pachatelé složitě dostávali k zisku z trestné činnosti nějakým násilným způsobem, když můžou v klidu, v teple domova vyloupit na dálku banku hackerským útokem," podotkl. Policisté v oblasti kyberkriminality zaznamenali nárůst hlavně u skutků souvisejících s autorským právem a také u mravnostních trestných činů.
Násilných činů zaznamenali policisté 13 553, meziročně o 119 méně. Z toho bylo 116 vražd, což byl proti roku 2017 pokles o 30 vražd. Podle ředitele kriminální policie Michala Foita v rámci násilných trestných činů klesla loupežná přepadení, naopak přibylo úmyslných ublížení na zdraví.
O 12,4 procenta podle Foita stoupl počet mravnostních trestných činů, bylo jich o 292 více, tedy 2655. Nárůst tvoří případy znásilnění, pohlavního zneužívání, výtržnictví se sexuálním podtextem a výroba a distribuce dětské pornografie, dodal Foit.
Celková kriminalita klesla ve všech krajích kromě Plzeňského a Libereckého. "Přičemž zejména v Libereckém kraji přičítáme nárůst zvýšené aktivitě našich policistů v oblasti vyhledávání, zejména v oblasti hospodářské trestné činnosti," doplnil Vild.
Naopak nejvíce registrovaná kriminalita klesla ve Zlínském a Olomouckém kraji. Ve Zlínském kraji byla nejúspěšnější i objasněnost. V Praze se kriminalita snížila o 6,2 procenta, z 50 726 trestných činů na 47 601, objasněna jich byla zhruba čtvrtina.
Při trestné činnosti loni vznikly škody za zhruba 18 miliard korun, předloni to bylo 20,3 miliardy.
Za současnou hlavní prioritu považuje Vild stabilizaci sboru. "Kriminálka čerpá z hlediska personálních zdrojů zejména zevnitř policie, až na výjimky přímo z civilu nenabíráme. Abychom přispěli ke společnému zájmu, musíme cílit na stabilizaci našich policistů," řekl. Další prioritou je podle něj vzdělávání policistů a boj s kyberkriminalitou.
Kriminalita klesá pátým rokem, naposledy se zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii odcházejícího prezidenta Václava Klause. Tehdy vzrostla o sedm procent na více než 325 000 trestných činů, více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.
