Praha/Moskva - Ministerstvo zahraničí prozatím nebude nijak řešit nebezpečí ekonomických sankcí, jimiž pohrozil ruský prezident Dmitrij Medveděv Česku a dalším zemím, které by vyvezly do Gruzie zbraně a další vojenskou techniku.
"V tuto chvíli to pro nás není aktuální. Nemáme signály, že by se to skutečně stalo," řekla deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.
Na otázku, jestli by úřad začal tento problém řešit až ve chvíli, kdy by Moskva sankce zavedla, mluvčí odpověděla, že to je spekulace. Česko je například závislé na ruském plynu.
Ruský prezident Medveděv minulý týden vydal výnos, v němž své vládě nařizuje proti zemím vyvážejícím vojenský materiál do Gruzie "předložit návrhy na uplatnění zvláštních ekonomických opatření" - celé znění je ZDE. Výnos platí od 19. ledna 2009 do 1. prosince 2011.
Jak reagovali politici
- Miloslav Vlček (ČSSD), předseda sněmovny: "Nemyslím si, že je možné, aby třetí země takto hrubě zasahovala do smluvních vztahů dvou států. Jedinou obranou proti tomu je společné jednání celé Evropské unie s Ruskem."
- Jan Vidím (ODS), šéf poslaneckého výboru pro obranu: "Situace je dalším důkazem toho, že si pan prezident Medvěděv myslí, že sovětský svaz ještě nezanikl a on může určovat, kam kdo co doveze. Gruzie je náš spojenec, a tak se k ní budeme chovat. Oficiální reakci České republiky nepovažuji za nutnou, toto je vnitřní rozhodnutí Ruska a my jsme suverénní stát."
- Jan Hamáček (ČSSD), šéf zahraničního výboru sněmovny: "Pokud má Rusko pocit, že se v Gruzii děje něco, co vyžaduje sankce, tak se má obratit na mezinárodní organizace, jako je OSN nebo Rada bezpečnosti. Pak by následoval stejný postup jako v případě Iráku. Pokud by Rusko šlo se sankcemi proti zemím EU, mělo by počítat s tím, že by to mohlo zkomplikovat uzavření smlouvy o spolupráci."
(ben)
Rusko svedlo loni v srpnu s Gruzií krátkou válku o gruzínský separatistický region Jižní Osetie.
Zaskočení obchodníci
Stanovisko ministerstva zahraničí k této otázce překvapilo českou Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu.
"Dostává nás to do velmi složité situace," řekl Aktuálně.cz prezident asociace Jiří Hynek. Dodal, že Gruzie není na žádném oficiálním seznamu zemí, kam by se vojenská technika nesměla vyvážet, takže české firmy mohou žádat o export. Jenže v takovém případě české zbrojovky riskují, že s nimi přestane obchodovat Rusko.
"Potřebujeme pomoc od vlády, jak se zachovat," vysvětlil Hynek. Premiér Mirek Topolánek byl v úterý pracovně v Maďarsku a k Medveděvovu výnosu se zatím veřejně nevyjádřil.
Mluvčí vlády pro předsednictví České republiky Evropské unii Jiří František Potužník uvedl, že se zatím žádné jednání o hrozbě ekonomických sankcí ze strany Moskvy nechystá. "Nevím o tom, že by na to kdokoli reagoval."
Obchod s Gruzií narostl
Podle posledních dostupných údajů vyvezly české zbrojovky do Gruzie v roce 2007 vojenskou techniku, výzbroj a střelivo za 13,2 milionu eur, což je nejvíce minimálně od roku 2003. Tehdy vyvezly vojenský materiál za 1,4 milionu eur.
"Jména výrobců ani původ vojenského materiálu či zbraní nemůžeme upřesnit, protože je vázáno zákonem o zahraničním obchodu," okomentoval před časem čísla o exportu do Gruzie mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Bartovský.
Údaje o loňském vývozu do Gruzie zveřejní ministerstvo až v druhé polovině letošního roku. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka už nebude export zdaleka tak vysoký jako v rekordním roce 2007, kdy byla Gruzie po Indii a Slovensku zemí, kam směřovalo nejvíce české vojenské techniky a dalšího materiálu.
"Nechceme ale tento trh zcela opustit," řekl Aktuálně.cz Hynek. "Gruzie spolupracuje s NATO i se Spojenými státy."