Kormorán vyjde stát na desítky milionů

Pavel Baroch
12. 2. 2007 18:05
Praha - Stát dává stále více peněz na škody, které způsobí kormorán nebo rys. Loni úřady vyplatily 36 milionů korun. Uvnitř: GRAFIKA

Přitom ještě před pěti lety šlo rybářům či chovatelům ovcí ze státní pokladny na náhradu škod způsobených chráněnými živočichy jen zhruba 6,5 milionů korun.

"Důvody tohoto nárůstu jsou dva," soudí Jan Šíma z oddělení druhové ochrany ministerstva životního prostředí. Lidé mají větší přístup k informacím a díky tomu o náhradu žádá více lidí. Zároveň se některým druhům v Česku docela dobře daří, takže se jejich stavy zvyšují - a tím i přibývá žádostí o vyplacení náhrad.

"Například na jižní a střední Moravě narostla populace bobra," řekl Aktuálně.cz Šíma.

České rybníky jako plné ledničky

Pro státní pokladnu je jednoznačně nejdražším zvláště chráněným živočichem kormorán, který se v posledních letech stal postrachem rybářů.

Velké černé ptáky se zahnutým zobákem, kteří se usídlili v různých koutech země, na podzim doplňují tisíce příbuzných ze severní Evropy, letících do teplých krajin. České řeky a rybníky jim slouží jako ideální místo pro lov potravy; kormoráni každoročně sežerou tuny ryb včetně vzácných druhů.

Foto: Aktuálně.cz

"Létají sem jako do lednice plné jídla," postěžoval si před časem v Hospodářských novinách Petr Sedláček z Rybářství Třeboň. "V roce 2000 jsme na náhradách přímých škod dostali od státu 413 tisíc korun, v posledních letech už to jsou miliony."

Kormoránů je 100krát více

Kormoránů přibývá v celé Evropě. Podle Petra Musila z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty žilo v polovině 20. století v severozápadní a střední Evropě pouhých 3,5 až 4,3 tisíce párů kormoránů velkých. Poslední odhad hovoří o počtu takřka stonásobném - 300 tisících hnízdících párů.

Podle Musila je důvodem tohoto nárůstu zvýšená ochrana kormoránů, zákaz používání pesticidů nebo i zkrácení migrační vzdálenosti.

Kormorán původně létal do teplých krajin ze severní Evropy až do Středomoří. Oteplení vod (díky stavbám přehrad či rozrůstání měst) ovšem umožňuje ptákům přezimovat i ve střední Evropě.

Ministerstvo životního prostředí dokonce chtělo před dvěma roky vyškrtnout kormorána z listiny zvláště chráněných druhů, ovšem proti se postavilo ministerstvo zemědělství a rybáři. Obávají se, že by pak nedostávali peníze za škody na rybách.

Rys ostrivid, jediná kočkovitá šelma v české přírodě
Rys ostrivid, jediná kočkovitá šelma v české přírodě | Foto: Wikipedia Commons

Nenávist k šelmám klesla

Ministerstvo životního prostředí i ekologické organizace vidí ve vyplácení náhrad jednu z forem, jak v přírodě udržet vzácné druhy, které z české krajiny před lety vymizely - například vlci a rysi.

"Náhrady jsou velmi důležité. Nenávist k šelmám klesla," tvrdí Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha.

Připomněl, že velké šelmy jsou důležité k udržení únosných počtů spárkaté zvěře, která způsobuje milionové škody v lesích.

"Přemnožení jeleni a srnci spásáním semenáčků poškozují především listnaté lesy a brání jejich přirozené obnově," řekl Bláha.

Myslivci dali 10 tisíc na pytláka

Stále ovšem existuje překážka, aby rysů, vlků a medvědů bylo v české krajině více - pytláci.

Podle odhadů Akademie věd bylo za posledních dvacet let nelegálně odstřeleno minimálně pět set rysů.

"Pokud by se ilegální lov rozrůstal, bylo by to pro další existenci rysa fatální," řekl mluvčí Šumavského národního parku Radovan Holub.

Českomoravská myslivecká jednota a Hnutí Duha se proto dohodly, že budou při ochraně velkých šelem spolupracovat, ačkoli na některé otázky ochrany přírody mají odlišný názor.

Myslivci darovali 10 tisíc korun na konto Hnutí Duha, která vypsala odměnu za informaci, jež povede k dopadení pytláka. Vypsaná odměna teď čini 50 tisíc korun.

"Naším společným cílem je bohatá, pestrá česká příroda. Shodujeme se, že by v ní neměli chybět ani rysi, vlci a medvědi," řekla Kateřina Kotásková, předsedkyně Hnutí Duha.

Foto: Aktuálně.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 17 minutami

Senát navzdory kritice umožnil zmrazení platů ústavních činitelů

Senát umožnil přijetí novely, která má pro letošní rok zmrazit platy všech ústavních činitelů na loňské úrovni. Rozhodl tak ve čtvrtek na návrh ODS navzdory doporučení svých výborů, podle nichž je novela protiústavní vzhledem ke snížení příjmů soudců. Novelu, kterou zástupci justice zřejmě napadnou u Ústavního soudu, tak nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Ten už v neděli oznámil, že návrh podepíše a nebude jej vetovat.

Senát využil ústavní možnosti novelou se nezabývat, tedy dovolit její přijetí bez možnosti ji například upravit. Pro návrh předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry hlasovalo 45 ze 62 přítomných senátorů, 14 se zdrželo a jen tři byli proti.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela je má opět snížit. V případě politiků to bude z částky 89 155 korun na 84 060 korun. U soudců má klesnout ze 106 986 korun na 100 872 korun a u žalobců z 96 287,40 korun na 90 748,80 korun.

Vláda chce novelou ušetřit státu zhruba 600 milionů korun. Právě touto úsporou zdůvodnila potřebu zrychleného schvalování novely. Podle kritiků ani to není v souladu s ústavním pořádkem.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Maďarský premiér Viktor Orbán pojede 1. února do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem

Maďarský premiér Viktor Orbán přijede 1. února do Moskvy na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Agentuře TASS to sdělil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Návštěva, kterou dosud Kreml nepotvrdil, by se odehrála v době zvýšeného napětí mezi Západem a Ruskem kolem Ukrajiny.

"Termín schůzky je 1. února," řekl Szijjártó v rozhovoru pro TASS v New Yorku, kde se účastní jednání OSN.

Podle něj bude hlavním tématem setkání energetika, zejména pak dostavba maďarské jaderné elektrárny Paks ruskou společností Rosatom či zvýšení dodávek ruského zemního plynu do Maďarska. Orbán s Putinem by podle něj měli hovořit také o výrobě ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V v Maďarsku či vyslání maďarského kosmonauta do vesmíru s ruskou pomocí.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že zprávy o chystané schůzce mezi Putinem a Orbánem zatím nebude komentovat. Ministerstvo zahraničí o tom podle něj bude včas informovat.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Vláda chce navýšit úhrady pojišťoven na záchrannou službu, bude s nimi jednat

Hejtmani se s vládou domluvili na zvýšení plateb pojišťoven na zdravotnickou záchrannou službu. Povedou se o tom jednání mezi vládou, kraji a pojišťovnami, řekl po jednání s hejtmany novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Rozhodnutí ocenil předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) s tím, že podíl krajů na financování záchranné služby v posledních letech se výrazně zvětšil v porovnání s výší úhrad zdravotních pojišťoven. Navýšit plánuje vláda i finance na opravy silnic nižších tříd.

Hejtmani dnes s novou vládou jednali poprvé od jejího ustavení, domluvili se, že se budou scházet třikrát do roka nad konkrétními tématy. Dnes probrali mimo jiné problémy krajů s fungováním pohotovostní služby či úhradovou vyhlášku ministerstva zdravotnictví. Zabývali se i financováním oprav silnic nižších tříd či plány krajů s úpravou rozpočtového určení daní. Na silnice nižších tříd chce dát vláda příští rok o dvě miliardy korun víc, než činí nynější platba krajům ve výši čtyři miliardy, uvedl šéf hejtmanů Kuba.

Zdroj: ČTK
Další zprávy