Přitom ještě před pěti lety šlo rybářům či chovatelům ovcí ze státní pokladny na náhradu škod způsobených chráněnými živočichy jen zhruba 6,5 milionů korun.
"Důvody tohoto nárůstu jsou dva," soudí Jan Šíma z oddělení druhové ochrany ministerstva životního prostředí. Lidé mají větší přístup k informacím a díky tomu o náhradu žádá více lidí. Zároveň se některým druhům v Česku docela dobře daří, takže se jejich stavy zvyšují - a tím i přibývá žádostí o vyplacení náhrad.
"Například na jižní a střední Moravě narostla populace bobra," řekl Aktuálně.cz Šíma.
České rybníky jako plné ledničky
Pro státní pokladnu je jednoznačně nejdražším zvláště chráněným živočichem kormorán, který se v posledních letech stal postrachem rybářů.
Velké černé ptáky se zahnutým zobákem, kteří se usídlili v různých koutech země, na podzim doplňují tisíce příbuzných ze severní Evropy, letících do teplých krajin. České řeky a rybníky jim slouží jako ideální místo pro lov potravy; kormoráni každoročně sežerou tuny ryb včetně vzácných druhů.
"Létají sem jako do lednice plné jídla," postěžoval si před časem v Hospodářských novinách Petr Sedláček z Rybářství Třeboň. "V roce 2000 jsme na náhradách přímých škod dostali od státu 413 tisíc korun, v posledních letech už to jsou miliony."
Kormoránů je 100krát více
Kormoránů přibývá v celé Evropě. Podle Petra Musila z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty žilo v polovině 20. století v severozápadní a střední Evropě pouhých 3,5 až 4,3 tisíce párů kormoránů velkých. Poslední odhad hovoří o počtu takřka stonásobném - 300 tisících hnízdících párů.
Podle Musila je důvodem tohoto nárůstu zvýšená ochrana kormoránů, zákaz používání pesticidů nebo i zkrácení migrační vzdálenosti.
Kormorán původně létal do teplých krajin ze severní Evropy až do Středomoří. Oteplení vod (díky stavbám přehrad či rozrůstání měst) ovšem umožňuje ptákům přezimovat i ve střední Evropě.
Ministerstvo životního prostředí dokonce chtělo před dvěma roky vyškrtnout kormorána z listiny zvláště chráněných druhů, ovšem proti se postavilo ministerstvo zemědělství a rybáři. Obávají se, že by pak nedostávali peníze za škody na rybách.
Nenávist k šelmám klesla
Ministerstvo životního prostředí i ekologické organizace vidí ve vyplácení náhrad jednu z forem, jak v přírodě udržet vzácné druhy, které z české krajiny před lety vymizely - například vlci a rysi.
"Náhrady jsou velmi důležité. Nenávist k šelmám klesla," tvrdí Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha.
Připomněl, že velké šelmy jsou důležité k udržení únosných počtů spárkaté zvěře, která způsobuje milionové škody v lesích.
"Přemnožení jeleni a srnci spásáním semenáčků poškozují především listnaté lesy a brání jejich přirozené obnově," řekl Bláha.
Myslivci dali 10 tisíc na pytláka
Stále ovšem existuje překážka, aby rysů, vlků a medvědů bylo v české krajině více - pytláci.
Podle odhadů Akademie věd bylo za posledních dvacet let nelegálně odstřeleno minimálně pět set rysů.
"Pokud by se ilegální lov rozrůstal, bylo by to pro další existenci rysa fatální," řekl mluvčí Šumavského národního parku Radovan Holub.
Českomoravská myslivecká jednota a Hnutí Duha se proto dohodly, že budou při ochraně velkých šelem spolupracovat, ačkoli na některé otázky ochrany přírody mají odlišný názor.
Myslivci darovali 10 tisíc korun na konto Hnutí Duha, která vypsala odměnu za informaci, jež povede k dopadení pytláka. Vypsaná odměna teď čini 50 tisíc korun.
"Naším společným cílem je bohatá, pestrá česká příroda. Shodujeme se, že by v ní neměli chybět ani rysi, vlci a medvědi," řekla Kateřina Kotásková, předsedkyně Hnutí Duha.
