Sedmasedmdesát let nese několik kilometrů dlouhá žižkovská ulice jméno po sovětském maršálu Ivanu Koněvovi. Češi ho znají jako osvoboditele Prahy za druhé světové války, historikové ale upozorňují, že měl na svědomí velké utrpení. Například když v roce 1956 tvrdě potlačil maďarské povstání proti totalitní komunistické moci. Úvahy o přejmenování ulice, kde žije pět tisíc obyvatel a sídlí stovky firem, se objevily už několikrát. Po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zesílily a teď je ke změně nejblíže.
Přejmenování schválili zastupitelé třetí městské části i místopisná komise rady hlavního města. Ulice by měla získat jméno na počest architekta a politika Karla Hartiga, který za císařského Rakouska vedl vlastenecké spolky, organizoval národní akce a byl jedním ze zakladatelů dnešního Žižkova. Tehdejší pražské předměstí jako první starosta v 19. století vedl.
Zbývá jen to, aby změnu odsouhlasili pražští radní. Podle informací Aktuálně.cz by ji měli projednat v příštím týdnu nebo na následujícím zasedání o dva týdny později. Radní se změnou v principu souhlasí, chtějí ale ještě probrat dopady na obyvatele ulice, kteří si budou muset vyměnit doklady.
Městská část pražskou radu žádá, aby přejmenování schválila k 1. říjnu letošního roku. "To je zároveň termín pro občany z Koněvovy ulice, od kterého si začnou vyměňovat občanské průkazy a další doklady, které jsou potřeba," řekl mluvčí Prahy 3 Jiří Hannich.
Radnice městské části už má připravenou webovou stránku s informacemi pro lidi, kterých by se změna dotkla. Spustí ji v momentě, kdy radní změnu odsouhlasí. "Bude k tomu velká informační kampaň. Chceme občanům co nejvíce usnadnit výměnu dokladů, takže zajistíme objednávací systém na úřad i prodloužené úřední hodiny," popsal Hannich.
Náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček ze STAN návrh podporuje, právě kvůli výměně dokladů ale očekává, že ještě povede s kolegy debatu. "Řekl bych, že ideově je věc v pořádku. Otázkou je, že si velké množství lidí bude muset vyměnit průkaz," uvedl. Stejně to vidí radní Jiří Pospíšil z pražské koalice Spolu. Před schvalováním chce mít podrobnější informace od vedení třetí městské části, jak výměnu dokladů vyřeší.
Místní anketu o přejmenování ignorovali
Krátce po ruském útoku na Ukrajinu provedla loni na jaře radnice Prahy 3 mezi obyvateli Koněvovy ulice průzkum, jaký mají na nový název názor. Oslovila 4983 lidí, doporučený dopis si jich převzalo 3689. Reagovalo pouze 944 lidí, z toho 71 procent bylo proti přejmenování. Přesto zastupitelé loni v červnu záměr odsouhlasili. "Byla to anketa, jejíž výsledek není závazný pro rozhodování volených orgánů," sdělil mluvčí Hannich.
Vojska maršála Koněva se na konci druhé světové války účastnila osvobození Prahy, severních, středních a východních Čech. Jeho poválečná kariéra má ale podle historiků skvrny. Kromě potlačení maďarského povstání se podílel na výstavbě Berlínské zdi a dlouho odmítal kritiku zločinů sovětského vůdce Josifa Stalina. Experti mu připisují i to, že v roce 1968 zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Jak ulice dostávají nová jména
- Přejmenovávání ulic není nic neobvyklého. Nejčastěji k němu dochází při změně režimu nebo po zásadních událostech. Velké změny se tak odehrály po první světové válce, kdy města odstraňovaly názvy související s rakousko-uherskou monarchií.
- Další vlna přišla za protektorátu v době druhé světové války. Například z Vltavského nábřeží v Praze se po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha stalo Reinhard-Heydrich-Ufer. Typické bylo také pojmenování ulic po rakouských a německých osobnostech. Skrz Vinohrady tehdy například vedla ulice Bismarckova, po někdejším německém kancléři.
- K dalšímu velkému přejmenování došlo po druhé světové válce, německé názvy mizely, vracely se české. Koněvova ulice se za války jmenovala Brněnská, poté se jí na rok vrátil její předválečný název Poděbradova. Výraznou etapu pak představovalo označování ulic jmény spojenými s komunistickým režimem po roce 1948.
"Historie i současné dění ukazují na rizikovost pojmenování ulic po osobnostech vojenského a politického života komplikovaného 20. století. Na druhou stranu má Praha 3 velký dluh vůči Karlu Hartigovi, osobnosti, která se bezpochyby pozitivně zapsala do historie Žižkova," řekl dříve radní pro kulturu a strategické plánování Prahy 3 Pavel Křeček. Hartigova rodina dala k využití jména souhlas.
Po začátku války na Ukrajině už Praha přejmenovala Korunovační ulici u ruské ambasády v Bubenči na ulici Ukrajinských hrdinů. Na této adrese ale nikdo nebydlí. Bučovicemi na Vyškovsku zase od loňska nevede Sovětská ulice, ale Dvorská. Doklady si měnily desítky lidí. K přejmenování ulic Moskevská a Ruská byli blízko i v České Lípě. Většina místních však nesouhlasila a zastupitelé nakonec od záměru upustili.
