Praha - Neposloucháš stranu? Přijdeš o poslanecký mandát. Komunističtí poslanci navrhují změnu ústavy, která by zabránila přeběhlíkům, aby v průběhu volebního období měnili strany.
“Poslanec byl zvolen za jednu politickou stranu a měl by hájit její program. Pokud po vstupu do Sněmovny obrátí o 180 stupňů, je to výpověď plné moci, kterou dostal od občanů,” je přesvědčen jeden z autorů návrhu Zdeněk Ondráček.
Nejde o jedinou úpravu ústavy, kterou se bude na aktuální schůzi Sněmovna zabývat. Komunisté dále navrhují, aby mandát zanikl pravomocně odsouzenému poslanci. TOP 09 zase předložila návrh na zrušení imunity zákonodárců.
Komunistický návrh počítá se zavedením institutu “zbavení mandátu”. K tomu by mohla Sněmovna či Senát přikročit v případě, že poslanec opustí svůj původní klub a vstoupí do jiného, případně přímo vstoupí do jiné politické strany či se zpronevěří partajnímu programu.
Pokud by zákon platil v minulosti, o post senátora by přišel například Vladimír Dryml zvolený za ČSSD, který však přešel k Zemanovcům. Nebo sociálnědemokratičtí poslanci Miloš Melčák a Michal Pohanka, když umožnili vznik pravicové vlády, či bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý a poslanec Jan Schwippel, kteří opustili partaj a hlasovali pro konec Topolánkovy vlády.
Problém ovšem je, že poslanci mají především vykonávat mandát “podle svého nejlepšího svědomí”, nikoli podle partajních not. “Domnívám se, že je to protiústavní. Museli by ústavu změnit mnohem šířeji,” myslí si o návrhu opoziční poslanec Jan Farský (STAN).
Konec přeběhlíků i odsouzených
Ondráček přesto doufá, že by mohl od tradičních stran, jako jsou ČSSD či ODS, dostat podporu. “Mají s přeběhlíky své špatné zkušenosti, tak by mohli zvednout ruce pro,” uvedl Ondráček. Sama ČSSD chtěla ještě v době, kdy byla v opozici, podobnou změnu ústavy prosadit.
Ve stejném tisku, který má zatočit s přeběhlíky, komunisté navrhují, aby o mandát přišel poslanec či senátor pravomocně odsouzený za úmyslný trestný čin. Taková úprava by mohla mít šanci na úspěch, ve spojení s přeběhlíky ale nejspíš ani neprojde do druhého čtení.
Nejisté naděje na úspěch má i návrh opoziční TOP 09, díky kterému by zákonodárci přišli o imunitu - policie by je nově mohla stíhat bez souhlasu komor. “Současná praxe Sněmovny je vydávat všechny poslance, ať už je to odůvodněné, či ne. V takovém případě postrádá to ustanovení smysl,” myslí si jedna z autorek návrhu Věra Kovářová.
I nadále by platilo, že zadržet politika bude možné pouze při činu či bezprostředně po něm. O zadržení musí být do 24 hodin informován předseda komory a jeho další trvání povolit. Případnou vazbu by pak musela schválit celá komora.
“Je pravda, že opoziční návrhy většinou neprocházejí. Na druhou stranu, toto je něco, co si přeje veřejnost, takže by na to vládní koalice mohla slyšet,” doufá Kovářová.
Omezit imunitu zákonodárců se politici pokoušejí již dlouhá léta. Úpravu často navrhne opozice a vláda zákon nepodpoří s tím, že by ráda připravila vlastní. Oblíbeným důvodem, proč pro návrh nehlasovat, je také tvrzení, že je norma příliš mírná a měla by být přijata přísnější varianta.
Loni v únoru se alespoň podařilo zrušit doživotní imunitu zákonodárců - pokud nyní Sněmovna či Senát odmítne politika vydat, je ho možné začít stíhat po skončení jeho mandátu.