Česká televize je klíčovým médiem veřejné služby v zemi. Její zdroj příjmů představuje koncesionářský poplatek, jeho měsíční výše je 135 korun. Podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ho odvádí každý, kdo vlastní televizní přijímač. ČT hospodaří s ročním rozpočtem zhruba 7 miliard korun. Český rozhlas má k dispozici ročně přibližně 2,2 miliardy korun, měsíční poplatek čítá 45 korun.
Ondráček chce povinnost odvádět poplatky zrušit. Jeho návrh vychází z přesvědčení, že by se každý měl k finanční podpoře ČT nebo rozhlasu rozhodnout dobrovolně. "Zastávám názor, že každý má mít možnost volby, které vysílání chce sledovat. Pokud takovou volbu projeví celá domácnost a projeví to předepsanou formou, měla by existovat možnost být z povinnosti platit poplatek vyvázána," vysvětluje.
Klíč pro zrušení povinnosti je podle poslance následující: když dotyčný předloží ověřené čestné prohlášení, že médium veřejné služby nesleduje, poplatky nemusí hradit. Podle Ondráčkova odhadu ale této možnosti využijí jen jednotky domácností. "Provozovatelé se s tímto výpadkem příjmů vyrovnají sami v rámci efektivity svého hospodaření," uvádí poslanec v důvodové zprávě k zákonu.
Zavádějící vyjádření
V takzvaném připomínkovém řízení, při kterém vznášejí před projednáním novely na vládě své podněty dotčená ministerstva, se k Ondráčkově návrhu vyjádřilo pět resortů. Čtyři ji kabinetu navrhly zamítnout. Jediné ministerstvo práce a sociálních věcí se k předloze postavilo neutrálně. Vláda projedná návrh v pondělí. Jak plyne z dokumentů, které Aktuálně.cz prostudovalo, kabinet předlohu zamítne.
"Vláda upozorňuje na to, že přijetím předloženého návrhu zákona by došlo k nezanedbatelnému snížení objemu finančních prostředků určených na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání," stojí v usnesení, které se vláda chystá schválit. Babišův kabinet upozorňuje, že nelze bez přesných propočtů změnou financování ohrozit řádný chod ČT ani rozhlasu.
Ondráček nepředložil ani přibližný odhad, jak by jeho novela zasáhla do příjmů obou médií veřejné služby. I to vládě vadí. "Vyjádření předkladatele v důvodové zprávě, že 'provozovatelé se s výpadkem příjmů vyrovnají v rámci efektivity svého hospodaření', je přinejmenším zavádějící," soudí kabinet.
Ondráčkův návrh jde proti smyslu zákona
Podle vlády jde Ondráčkova novela proti smyslu zákona. Tedy kdo televizní či radiový přijímač vlastní, zkrátka musí platit. Navíc není možné doložit nevyužívání televize či rádia. "Navrhované pravidlo by zároveň bylo velmi snadno zneužitelné, a nelze proto souhlasit ani s nepodloženým očekáváním předkladatele, že by se jednalo pouze o jednotky domácností," vymezuje se kabinet.
Ondráček vedle toho navrhuje i změnu zákona o České televizi. Stál by o to, aby Rada České televize mohla nově projednávat stížnosti na jednotlivé redaktory. Rada je kontrolní orgán, jenž dohlíží na hospodaření ČT, schvaluje její výroční zprávy a jmenuje či odvolává ředitele televize. Z posledního titulu jí také plyne pravomoc, aby se stížnostmi na ředitele mohla zabývat.
"Každý poplatník má právo podat stížnost, a to nejen na generálního ředitele, ale i na kteréhokoli zaměstnance. Pokud takové právo má, má také právo, aby taková stížnost byla nezávisle posouzena a bylo o ní rozhodnuto. V poslední době se množí stížnosti na jednotlivé zaměstnance, ale Rada ČT nemá pravomoc o těchto stížnostech rozhodovat," vysvětluje tuto změnu Ondráček.
Rada nemá právo sáhnout na redaktora
Ani v tomto bodě však vládu nezískal na svou stranu. Podle kabinetu není rada orgánem, jenž má mít takovou pravomoc. "Generálnímu řediteli České televize, a nikoliv Radě České televize pak byli a jsou podřízeni zaměstnanci a vedoucí zaměstnanci České televize, kteří jsou na různých stupních řízení pověřeni generálním ředitelem k plnění úkolů," vysvětluje vláda.
Jinými slovy je povinností ředitele, aby při tvorbě obsahu redaktoři postupovali korektně. Odpovědnost má zůstat v rámci redakce, nikoliv se přenášet mimo ni směrem k radě. "Kodex České televize rovněž výslovně stanoví povinnost vedoucích pracovníků vyloučit vnější vlivy, jimiž by mohlo být ovlivněno zařazení, pořadí nebo obsah informací ve vysílání," říká vláda.
Stává se zcela výjimečně, že vláda neschválí vlastní připravené usnesení. S pravděpodobností hraničící s jistotou s Ondráčkovým návrhem vysloví nesouhlas. Její stanovisko pak následně berou jako důležitý ukazatel vládní poslanci, kteří budou o novele ve sněmovně s konečnou platností rozhodovat. Kdy se dolní komora k jejímu projednání dostane, není jasné.
