Komiks Muriel a andělé patří dědicům Káji Saudka. Potvrdil to odvolací soud

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 8. 2019 11:15
Komiks Muriel a andělé patří dědicům zemřelého kreslíře Káji Saudka. Potvrdil to odvolací pražský městský soud. Dílo v roce 2013 koupil od pražské Galerie Moderna za 2,5 milionu korun sběratel Tomáš Šmídek. Příbuzní a přátelé Saudka ale tvrdí, že byl komiks Saudkovi před desítkami let odcizen. Rozhodnutí je pravomocné.
Komiks Muriel a andělé.
Komiks Muriel a andělé. | Foto: © Kája Saudek, Miloš Macourek

Originál komiksu byl v roce 1969 předán nakladatelství a pak tiskárně. Kvůli začínající normalizaci ale za komunistického režimu nevyšel. Osud originálu nebyl po desítky let známý, komiks vyšel až v roce 1991 díky nalezení původních tiskařských štočků.

Z dokazování u Obvodního soudu pro Prahu 8 vyplynulo, že originál byl desítky let v bytě Jiřího Helmicha, který kdysi pracoval v tiskárně. Jeho příbuzní u soudu řekli, že muž tvrdil, že komiks od Saudka dostal jako záruku za půjčení peněz. Saudkovi přátelé ale uvedli, že kreslíř považoval originál za ukradený a popíral, že by dílo někomu dal.

Po Helmichově smrti příbuzní prodali komiks v roce 2013 Galerii Moderna, od které pak dílo koupil sběratel Šmídek. Ten pak chtěl komiks vydražit s vyvolávací cenou 5,9 milionu. Před zahájením předaukční výstavy v roce 2014 ale dílo zabavila policie na základě trestního oznámení Saudkovy rodiny.

Policisté poté případ odložili, protože se nepodařilo prokázat, že by dílo bylo odcizeno. Komiks je od té doby v soudní úschově.

Podle předsedy odvolacího senátu Michaela Nipperta nebylo prokázáno, že Helmich vlastnického práva ke komiksu nabyl. "V řízení před soudem prvního stupně nebyl proveden žádný přímý důkaz, který by prokazoval vlastnictví pana Jiřího Hemlicha k předmětu úschovy," řekl Nippert.

Posledním právoplatným vlastníkem komiksu tak byl podle něj Kája Saudek. Způsob, jak se komiks k Helmichovi dostal, je možné hodnotit jen na základě spekulací, doplnil soudce.

I pokud by šlo o záruku za půjčené peníze, jak uvedli svědci, tak starý občanský zákoník neznal institut propadlé zástavy, Helmich tak vlastnického práva nemohl nabýt ani v dobré víře. Mužovi příbuzní tak komiks podle Nipperta nikdy nevlastnili. "Žádný z právních předchůdců žalovaného (Šmídka) nebyl vlastníkem předmětu úschovy, neboť právní úprava (…) neumožňovala nabytí vlastnického práva od nevlastníka," vysvětlil soudce. Šmídek také podle něj nemohl nabýt vlastnického práva komiksu tzv. vydržením

Saudkovi dědicové žalovali kromě Šmídka i aukční síň 1. Art Consulting Brno, to však bylo podle soudu nadbytečné. Žalobu v této části proto zamítl. I tuto část odvolací soud potvrdil, aukční síň totiž prý vlastnické právo k předmětu úschovy neuplatňovala.

Manželka kreslíře Hana Saudková rozhodnutí soudu uvítala. "Bude-li můj, tak ho ukážu světu, vydáme knihy s rodinou a bude to jako náš šperk," odpověděla na otázku, jak s komiksem naloží. Zástupce Šmídka na vyhlášení rozsudku nepřišel.

Kája Saudek zemřel v roce 2015 ve věku 80 let v motolské nemocnici v Praze. V nemocnici byl kreslíř od roku 2006, kdy upadl do kómatu poté, co mu v krku zaskočilo sousto.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy