Kolik dětí v Česku odeberou rodičům? Nikdo neví přesně

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
8. 3. 2015 18:10
Ministerstvo práce odhaduje, že soudy ročně odeberou rodinám až tři tisíce dětí. Čísla v dílčích statistikách mohou být zavádějící. Jedno dítě v nich totiž může figurovat víckrát.
Někteří rodiče se dětí vzdají sami, třeba jen dočasně. (Ilustrační foto)
Někteří rodiče se dětí vzdají sami, třeba jen dočasně. (Ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí nedokáže uvést, kolik přesně dětí odeberou soudy českým rodinám za rok. Už na začátku února resort deníku Právo sdělil, že odebraných dětí je zhruba 2500 až 3000 ročně. Nadace Naše dítě se následně snažila dopátrat důvodů odebrání. Ovšem podařilo se jí to jen u třetiny případů, přesně u 1015 kauz.

Podle ředitelky nadace Moniky Šimůnkové jsou nepřesné statistiky zarážející zvláště v době, kdy Češi bojují o dva chlapce odebrané norskou sociálkou. Sami se totiž u nás nemůžeme podívat, kolik dětí ročně odejme z rodin Česká republika.

Resort ministryně Michaely Marksové Tominové z ČSSD k odhadu řekl, že z dílčích statistik, které vede, konkrétní číslo odvodit nelze. Jedno dítě v nich totiž může figurovat hned několikrát. Soud ho může například ve stejném roce odebrat na základě předběžného opatření a za pár měsíců nařídit ústavní výchovu.

Podle zástupců neziskového sektoru takové statistiky nestačí a stát by přesné číslo znát měl. "Evidují se kdejaké nesmysly, nepodstatné věci. Tohle je, myslím si, dost podstatné," říká předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková.

"My tady nadáváme na Norsko a na jejich systém, o kterém se skoro nic neví, (…) jako Česká republika křičíme, jak se musíme o ty norské děti brát, ale nepodíváme se domů," dodává ředitelka nadace Naše dítě Monika Šimůnková.

"MPSV ani žádný jiný resort nevede evidenci počtu případů, ve kterých bylo dítě na základě rozhodnutí soudu odejmuto z péče rodičů. MPSV vede pouze souhrnnou evidenci počtu dětí, u kterých bylo v jednotlivých letech soudem rozhodnuto o nařízení ústavní výchovy nebo u kterých soudy rozhodly o nařízení předběžného opatření, na jehož základě bylo dítě umístěno do náhradního výchovného prostředí (do péče vhodné fyzické osoby nebo zařízení),“ vysvětluje Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva.

Dodává, že podobně se sledují i počty dětí, které z rozhodnutí soudu skončily v takzvaných zařízeních pro děti vyžadující okamžitou péči, například v Klokáncích.

Kvůli absenci přesných čísel lze podle Šimůnkové těžko určit trend v této oblasti. Tedy jestli počty odebíraných dětí klesají, nebo stoupají.

Podle ministerstva prokazatelně klesají počty návrhů, které k soudům podávají orgány sociálně-právní ochrany dětí.

"V roce 2012 podaly orgány sociálně-právní ochrany dětí k soudu 1181 návrhů na nařízení ústavní výchovy dítěte, zatímco v roce 2013 to bylo již pouze 903 podaných návrhů na nařízení ústavní výchovy dítěte. Oproti tomu naopak stoupá počet návrhů, které orgány sociálně-právní ochrany dětí podávají soudům na zrušení ústavní výchovy dítěte," uvádí Marie Richterová z ministerstva.

Předloni se podle ní k rodičům vrátilo 459 dětí s nařízenou ústavní výchovou a 734 dětí umístěných v Klokáncích a podobných zařízeních pro okamžitou pomoc.

Přesná čísla existují v případě dětí týraných, sexuálně zneužívaných a odebraných z důvodu vážného zanedbání péče. V roce 2013 soudy rodinám odebraly 317 dětí kvůli týrání, 85 kvůli sexuálnímu zneužívání a 613 vážně zanedbaných dětí, celkem tedy 1015 dětí.

"My nevíme, na základě jakých důvodů byly děti odebrány v těch dalších jeden a půl až dvou tisících případů. Tam nejsou vedené absolutně žádné statistiky," stěžuje si Šimůnková.

Počty odebraných dětí v roce 2013

Z důvodu týrání: 317

Z důvodu sexuálního zneužívání: 85

Z důvodu vážného zanedbání péče: 613 

Zdroj: MPSV

"Ve zbývajících případech se může jednat například o závažné problémy v chování dítěte včetně případů, kdy se dítě dopustí trestního činu nebo činu jinak trestného, o případy, kdy se dítě ocitne bez potřebné péče z důvodu úmrtí rodičů, závažného zdravotního stavu rodičů anebo vzetí rodičů do vazby nebo nástupu rodičů do výkonu trestu odnětí svobody," říká ministerská úřednice Marie Richterová. Přiznává ale, že tyto důvody se statisticky nesledují.

Z rozhodnutí Ústavního soudu už nelze děti odebírat pouze kvůli chudobě a špatné sociální situaci v rodině. Podle Moniky Šimůnkové takové případy nadále existují.

"Tady se roky odebíraly děti jak na běžícím pásu a dávaly se do ústavů, i ze sociálních a ekonomických důvodů. Dneska sice můžeme říci, že už je to zakázané judikaturou, ale my nevíme, jestli se to tak skutečně neděje," vysvětluje Šimůnková, proč by si stát měl statistiku důvodů pro odebrání vést.

Vodičková upozorňuje také na to, že v odhadu až tří tisíc odebraných dětí figurují i případy, v nichž se rodiče sami rozhodli potomků vzdát, třeba jen dočasně, protože péči o ně nezvládali.

"Pokud jsou to řádní rodiče a k dětem mají vztah a ocitnou se bez bytu, tak obvykle sami usoudí, že být s dítětem pod mostem není úplně to nejlepší, takže sami požádají o umístění. Mezitím si za pár týdnů nebo měsíců najdou nějaké bydlení a dítě si vezmou," říká Vodičková, podle které by jen stačilo změnit statistické listy.

"Myslím, že se Česká republika zbytečně poškozuje tím, že se říká, že jsou tu tři nebo čtyři tisíce odebraných dětí ročně, což vůbec není pravda. Já si myslím, že těch skutečně odebraných je tak tisíc. Od třetiny do poloviny, víc ne," uzavírá.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy