Kojení má na zdraví dítěte prokazatelně pozitivní účinky. Déle plně kojené děti jsou například méně náchylné k nemocem. "Kojení přináší výrazné zdravotní benefity i ekonomické úspory," říká Aneta Majerčíková předsedkyně spolku SpoKojení.
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by pro dobrý a zdravý vývoj mělo být dítě kojeno minimálně do půl roku a pak s příkrmy ještě do dvou let.
V České republice však dítě v šestém měsíci věku kojí jen asi 38 % matek.
Cílem WHO je dosáhnout 50 % plně kojených dětí do půl roku věku. Celosvětově je to ale v současnosti jen 40 procent, a v Evropě dokonce pouhých 22 %.
Nejčastější překážky kojení jsou podle Andrey Polokové ze slovenské organizace pro podporu kojení Mamila dvě. Tou první je, že když se dítě správně nepřisává, není matka schopná poznat, zda skutečně pije, nebo trpí hlady. A tou druhou bolestivost bradavek.
Problémem je podle ní i zakořeněná představa, že matky v prvních dnech nemají mléko, což není pravda. Ale děti jsou kvůli tomu v nemocnicích hned od začátku dokrmovány.
Když je s kojením problém, matky marně hledají pomoc
Za nejčastější příčinu předčasného ukončení kojení označují odborníci, zdravotníci i široká veřejnost nejednotné a často i zastaralé informace, které matky dostávají.
"Když žena odchází z porodnice, dostane informaci o tom, že po skončení šestinedělí si má zajít ke gynekologovi a s dítětem ať chodí na kontroly k pediatrovi. Ale když se vyskytne problém s kojením, neví, na koho se obrátit. Ptá se kamarádek a hledá rady na internetu. A pak už záleží jen na štěstí, na jaké informace narazí," popisuje porodní asistentka Magdaléna Ezrová.
Ministerstvo zdravotnictví se proto chystá zřídit informační portál o porodnictví, kojení a zdraví malých dětí, kde by matky nacházely jednotné a důvěryhodné informace na jednom místě.
Rozhodující jsou první dny po odchodu z porodnice
Zdravé maminky nechtějí zůstávat v porodnicích déle, než je nezbytně nutné, a většinou odcházejí třetí den po porodu. Ale přímo na oddělení je prostor pro rady zdravotnického personálu, jak má matka správně kojit, malý.
V 66 českých porodnicích fungují laktační poradny a každá porodnice má linku kojení pro matky, které zde porodily. Ty s certifikátem Baby Friendly Hospital mají poskytovat telefonické konzultace 24 hodin denně a dodržovat standardizované postupy zvané 10 kroků k úspěšnému kojení. Realita se však často liší, namítají občanské spolky.
Například v laktační poradně při ambulanci Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc mají stále naplněnou kapacitu. "Mnohým ženám, které mají po propuštění z oddělení potíže, dopomáháme do úplného bezproblémového kojení a v období obtíží je neustále doprovázíme. Díky tomuto se délka kojení určitě prodlužuje. Kdyby nepřišly do poradny, pravděpodobně by nekojily vůbec nebo kratší dobu," popisuje vrchní sestra Jana Romanová.
Ministerstvo zdravotnictví by chtělo, aby všech 91 porodnic mělo vyškolené laktační poradkyně na plný úvazek, které by byly k dispozici sedm dní v týdnu, 12 hodin denně.
"Situaci s kojením by mohly pomoci bezplatné poradny v každé porodnici a také lepší spolupráce s praktickými dětskými lékaři, aby maminky dostávaly jednotné informace a byly více využívány postupy, které dopomáhají k dlouhodobému kojení. Velmi cenná by byla podpora v terénu, kdy by dětské sestry a porodní asistentky navštěvovaly maminky v jejich domácím prostředí," doplňuje Romancová.
VIDEO: Kojení má obrovský vliv na člověka, ovlivní celý vztah s matkou, říká objevitel holotropního dýchání
Návštěva laktační poradkyně může stát několik stovek i tisíců
Podle vyhlášky o preventivních prohlídkách mají praktičtí lékaři pro děti a dorost navštívit matku do 48 hodin po propuštění z porodnice v domácím prostředí.
Matku může navštívit také porodní asistentka, která by jí měla umět pomoci i v oblasti kojení. V případech, kdy to doporučí nemocniční či terénní gynekolog, proplácí pojišťovny i tři domácí návštěvy porodní asistentky. Ministerstvo chce do budoucna vyjednat možnost až pěti návštěv.
Ostatní matky si musí za odbornou pomoc připlatit. Cena jediné konzultace soukromé terénní laktační poradkyně se může vyšplhat až ke dvěma tisícům korun. Přitom třeba v sousedním Německu je po porodu standardem čtrnáct bezplatných návštěv laktační poradkyně, a pokud poradkyně usoudí, že matka potřebuje pomoc nebo podporu i nadále, návštěv může být i více.
U VZP lze za současných podmínek na laktační poradenství čerpat příspěvek do výše 2000 korun, u ostatních pojišťoven do 500 korun. "Ministerstvo zdravotnictví bude jednat se zdravotními pojišťovnami, aby na laktační poradenství přispívaly stejně jako VZP," dodává Šteflová. A ty matky, které to potřebují, by měly mít nárok na proplacení více návštěv poradkyně.
Dalším řešením by podle ministerstva bylo využití agentur domácí péče, které zatím fungují v několika českých městech a pracují v nich vyškolené laktační poradkyně. K domácímu vyšetření by bylo zapotřebí doporučení dětského lékaře nebo neonatologa.
Zastánci kojení se zlobí na výrobce umělého mléka
Mnohé matky, které přestaly kojit do šestého měsíce věku dítěte, přesvědčila reklama, že když se kojení nedaří, může je plnohodnotně nahradit umělá výživa.
Jakákoliv reklama na umělou mléčnou výživu je však podle Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka zakázána. Přitom se matky od firem dozvídají například, že výrobce "zná tajemství mateřského mléka", nebo že daný produkt je "všechno, co miminko potřebuje pro zdravý začátek svého života". S tím propagátoři přirozeného kojení zásadně nesouhlasí.
"Základním bodem nedodržování etického kodexu je vytváření mylného dojmu, že náhrady mateřského mléka jsou ekvivalentem mateřského mléka," říká Majerčíková.
Výrobci se hájí tím, že se kodex nevztahuje na výživu pro nemocné děti a že jejich výrobky nabízí alternativu a pomoc matkám a dětem, u kterých kojení není možné. Materiály s logy výrobců náhrad mateřského mléka, které se objevují v čekárnách u pediatrů, podle firem nejsou reklamy, ale informační brožury o kojení. O porušování kodexu se tedy podle nich nejedná.
"Nechceme vyvolávat kampaň proti těmto produktům, protože je zjevné, že některé děti je potřebují, ale důležité je to, aby rozhodnutí matky, jakou výživu dítěti dává, neodviselo od komerčních sdělení, ale nezávislých informací," dodává Majerčíková.
