Klaus nezveřejňuje drobné dárce, sponzory jsou nově veterán z PPF či slovenský magnát

Jan Horák Jan Horák
29. 7. 2021 5:30
Finanční skupina PPF přenesla sponzoring Institutu Václava Klause na jinou firmu, než která ho financovala dosud. Mezi dárci se poprvé objevila jedna z někdejších hlavních tváří PPF. Podporu naopak stáhl bývalý člen rady České národní banky. Institut nově nezveřejňuje jména drobných dárců. Plyne to z výroční zprávy institutu za rok 2020, kterou Aktuálně.cz prostudovalo.
Václav Klaus.
Václav Klaus. | Foto: Lukáš Bíba

PPF je klíčovým partnerem Institutu Václava Klause. Think-tanku bývalého prezidenta zajišťuje pronájem sídla ve vile na pražské Hanspaulce, je také zdaleka jeho největším sponzorem. Skupina v roce 2012 poskytla institutu do startu 20 milionů korun. Uplynulé tři roky ho pokaždé podpořila částkou 10 milionů. Zbytek období posílala devět milionů, peníze do institutu plynuly prostřednictvím PPF banky. 

Roku 2020 tomu poprvé bylo jinak. Finanční skupina vybudovaná v březnu zesnulým miliardářem Petrem Kellnerem tentokrát uvolnila peníze z firmy Cetin. Společnost je nejvlivnější hráč telekomunikačních služeb v Česku, přenos dat zajišťuje především pevnou linkou. Cetin propojuje optickými kabely a dalšími technologiemi 99 procent české populace.

"PPF finančně podporuje Institut Václava Klause dlouhodobě a pravidelně, stejně jako různé další soukromé firmy v České republice či zahraničí podporují veřejné instituce jiných významných bývalých státníků. Z pohledu skupiny PPF tedy není podstatné, prostřednictvím které ze svých společností v daném období podporu IVK doručí," řekl k tomu Aktuálně.cz mluvčí PPF Leoš Rousek.

Stará tvář z PPF a slovenský finančník

Z PPF vzešel také jeden z nových sponzorů institutu. V roce 1990 se ve firmě Impromat sešli Petr Kellner, Milan Vinkler a Milan Maděryč, poslední jmenovaný byl jejím majitelem. Společnost se zabývala dovozem tiskáren. První dva o rok později založili PPF, Maděryč se k nim později přidal. Dnes pětašedesátiletý rodák ze Zlína se roku 1997 stal členem představenstva PPF a vedle Kellnera hlavním podílníkem skupiny.

V představenstvu vydržel do roku 2007, ještě v roce 2016 byl poradcem PPF. V letech 2007 až 2013 seděl v dozorčí radě České pojišťovny. PPF ji zprivatizovala za první vlády Václava Klause. Právě Maděryč daroval loni institutu 30 tisíc korun. Mezi nové dárce se zařadil i slovenský finančník Michal Martinko. Spoluvlastní firmu Crane Constancy Investments, jež skoupila většinu pohledávek zkrachovalého vydavatelství Mladá fronta.

Martinko institutu přispěl sumou 50 tisíc. Třetím čerstvým donátorem se stal ilustrátor, spisovatel a sběratel hraček Ivan Steiger. V roce 1994 na Pražském hradě vzniklo muzeum hraček, jež vystavuje Steigerovy exponáty. V roce 2009 dostal od Klause státní vyznamenání Za zásluhy. Steiger, dlouhodobě žijící v Německu, poslal institutu 65 tisíc korun.

Dárci Institutu Václava Klause za rok 2020.
Dárci Institutu Václava Klause za rok 2020. | Foto: Aktuálně.cz

Na druhou stranu finanční podporu institutu ukončil někdejší člen rady České národní banky jmenovaný Klausem Pavel Řežábek. Spolu s tehdejším kolegou z rady Kamilem Janáčkem (dosadil ho tam také Klaus) byli vedle PPF nejvěrnějšími dárci institutu. Peníze od nich proudily v letech 2013 až 2019, loni už mu však Řežábek nepřispěl. Janáček naopak přízeň institutu zachoval, poskytl mu 75 tisíc.

Oceláři ustoupili

Svůj příspěvek 100 tisíc korun z roku 2019 nezopakovala ocelářská společnost Rosso Steel. Firma však avizovala, že nebude pravidelným donorem. "Rozhodli jsme se jednorázově podpořit Institut Václava Klause, protože jsme se zúčastnili několika ekonomických přednášek pana Klause a měli s ním možnost konzultovat některá ekonomická témata," řekl už dříve Aktuálně.cz ředitel firmy Radek Pavlovič.

Ze soukromých firem, kromě hlavní dárkyně PPF, vytrvaly ve sponzoringu institutu korejská KOS Wire Europe a autobusový podnik ICOM Transport. Zmíněná dvojice společností podporuje Klausův think-tank od roku 2013, loni mu stejně jako v roce 2019 přispěly dohromady částkou ve výši 2,2 milionu korun.

Institut Václava Klause částečně změnil politiku v souvislosti se zveřejňováním jmen dárců, kteří přispěli sumou menší než 10 tisíc korun. Ve výroční zprávě za loňský rok poprvé od roku 2014 chybí. Dohromady od nich v roce 2020 inkasoval 49 tisíc korun. Proč jejich jména think-tank neuvedl, není jasné. Institut na dotaz Aktuálně.cz neodpověděl.

Dříve mezi tyto drobné donory patřili někdejší kancléř Poslanecké sněmovny Petr Kynštetr, ombudsman Stanislav Křeček či publicistka Ivana Pečinková. Loni obdržel institut celkem 12,574 milionu korun, což je o 125 tisíc korun více než v roce předchozím. Na této úrovni se příjmy Institutu Václava Klause pohybují stabilně několik posledních let. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy