Brno - Prezident Václav Klaus podal námitku proti dvěma soudkyním Nejvyššího soudu, které mají rozhodovat soudní spor, který prezident vede o jmenování justičního čekatele Petra Langra soudcem.
Ve sporu, jehož výsledek patří mezi nejvíce očekávané verdikty, podal námitku kvůli podjatosti u předsedkyně senátu Dagmar Nygrínové a soudkyně Marie Turkové.
Připomeňte si:
Na obou mu vadilo, že se soudkyněmi před lety staly poměrně mladé, ve 24 a 25 letech. Právě věk je totiž základem sporu prezidenta o jmenování justičních čekatelů soudci.
Klaus odmítal jmenovat právníky mladší třiceti let. Obě soudkyně Nejvyššího soudu proto nemohou podle prezidenta nezávisle rozhodnout spor, jehož podstata je právě v rozdílných názorech na nejnižší možný věk pro jmenování soudce.
Prezidentova námitka však neuspěla. "Námitku podjatosti už jiný senát Nejvyššího správního soudu odmítl," uvedla dnes Nygrínová.
Langr to nevzdal
Petra Langra a dalších třicet čekatelů odmítl Klaus před téměř třemi lety jmenovat soudci s odůvodněním, že je jim méně než 30 let.
Langer se rozhodl proti tomu bojovat soudní cestou. Předloni v dubnu se jej poprvé zastal Nejvyšší správní soud, když uznal, že rozhodnutí prezidenta o jmenování soudců je přezkoumatelné.
Podle názoru Nejvyššího správního soudu je prezident součástí moci výkonné a vystupuje ve dvou rolích: jako ústavní činitel a také jako správní úřad, a to právě při jmenování soudců.
Přikázal pražskému Městskému soudu, aby případ znovu projednal.
Lhůta vypršela
Městský soud v Praze loni v červnu uložil Klausovi povinnost jmenovat Langra do šesti měsíců soudcem, popřípadě řádně zdůvodnit své odmítavé rozhodnutí.
Lhůta již vypršela, nicméně prezident se rozhodl počkat na názor Nejvyššího správního soudu. Klausova kancelář avizovala, že prezident je připraven obrátit se případně i na Ústavní soud.
Prezidentovo vyčkávání na postoj vyšších právních instancí schvalovali jak šéf Soudcovské unie Jaromír Jirsa, tak předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Spor má podle nich zásadní význam.
Z verdiktu soudu totiž vyplyne, zda je možné na prezidentovi soudní cestou vymoci jmenování do ústavních funkcí, respektive zda jsou jeho rozhodnutí přezkoumatelná ve správním řízení.
