Praha - Na rozdíl od USA a mnoha zemí Evropy je v Česku majetek prezidenta tabu.
Prezident Václav Klaus se odmítá bavit o příjmech, které mu plynou vedle řádného prezidentského platu například z přednášek v zahraničí, na které se vybírá vstupné, nebo z knih, jež propaguje na svých zahraničních cestách a inkasuje za ně honoráře.
Vypočítává, kolik prodal knížek, ale na otázky, jak si za to vydělal, buď nereaguje, anebo se dočkáte podrážděné reakce.
Ve světě se přitom prezidentům takové otázky ani klást nemusí, protože patří k tamní politické kultuře tyto údaje zveřejňovat.
Soudruzi a antilidé
Václav Klaus označil dotazy Aktuálně.cz na jeho příjmy za "neuvěřitelné" nebo "soudružské", ale například americký prezident Barack Obama své majetkové přiznání, včetně příjmů z vydaných knih, vyvěsil na web Bílého domu.
Své majetkové poměry každoročně zveřejňuje také slovenský prezident a rovněž Lech Kaczynski, v jiných směrech Klausův politický konzervativní souputník, dal v éře svého prezidentského mandátu v roce 2009 své majetkové údaje veřejně k dispozici, i když podle zákona nemusel.
Klaus však hovoří jinak:
"Je to všude uvedeno v mém daňovém přiznání. Já jsem četl nenávistný článek vaší soudružky Nosálkové (redaktorka Aktuálně.cz - pozn. redakce), to je neuvěřitelné, co jste za antilidi," reagoval prezident Václav Klaus na dotaz reportérky Aktuálně.cz, který zněl: Jaké příjmy máte z vydávání svých knih v Česku i v zahraničí? A byl položen na autogramiádě jeho knihy Rok devátý.
Celou reakci Václava Klause si můžete prohlédnout v krátké reportáži.
Daňové přiznání je na rozdíl od každoročního přiznání majetkových poměrů, které ze zákona podávají veřejní funkcionáři, ale neveřejný dokument.
Tajní sponzoři Planety
Prezident ve své reakci zmiňuje články, kterými deník Aktuálně.cz a deník Insider mapovaly majetek hlavy státu. Vyšlo tak najevo, že ruský ropný koncern Lukoil nebyl jediným sponzorem Klausovy antiekologické publikace Modrá, nikoli zelená planeta.
Ve Slovinsku například Klausovi finančně podpořila "Planetu" papírna Vipap Videm Krško, kterou coby dědictví po zkrachovalé bance IPB vlastní český stát.
Prezidentův mluvčí Radim Ochvat však tohoto sponzora v odpovědích na dotazy Aktuálně.cz nezmínil. Uvedl jen sponzora dánského vydání, banku Saxo Bank. Tuto informaci však lze dohledat i v otevřených zdrojích.
Majetkové přiznání prezidenta USA Baracka Obamy
Zcela bez odpovědi pak nechal mluvčí dotazy na výši příjmů.
Nevyjasnil ani případné příjmy z prezidentova letního antiekologického turné po Austrálii, kde vstupenka na večeři s přednáškou české hlavy státu stála 230 australských dolarů, tedy 4200 korun.
Podle zákona opravdu nemusí Václav Klaus zveřejňovat své příjmy. Pokud by tak učinil, šlo by o jeho dobrou vůli. V Česku totiž prezidentská funkce nepodléhá zákonu o střetu zájmů, který ukládá všem veřejným funkcionářům - od starostů obcí až po ministry - zveřejňovat své majetky a příjmy.
Výše uvedení čeští funkcionáři s výjimkou hlavy státu musí hlásit všechno: nemovitosti, cenné papíry ale i příjmy z "vedlejší" činnosti, než je funkce.
,Obamovy sny za miliony
Výdělky z vydávání knih lze bez problému najít v podrobném majetkovém přiznání prezidenta USA Baracka Obamy. Ten je totiž světově prodávaným autorem. V dokumentu, který je k vidění na webu Bílého domu, stojí, že prezident každoročně přiznává každý příjem vyšší než 200 amerických dolarů, tedy v přepočtu asi 3600 korun.
Z dokumentu například vyplývá, že Obama je i díky svým knihám zámožný člověk. Za rok 2010 nahlásil příjem z prodeje své autobiografie Cesta za sny mého otce v rozmezí jednoho až pěti milionů dolarů. Knihu také vydal ještě předtím, než se stal prezidentem.
Nedotknutelnost prezidentských příjmů ale v posledních letech zmizela i z politické kultury postkomunistických sousedů Česka. Slovenský prezident musí každoročně zveřejňovat své majetkové přiznání podle zákona o ochraně veřejného zájmu při výkonu funkcí veřejných funkcionářů.
"Pan prezident podává každý rok majetkové přiznání příslušnému výboru Národní rady Slovenské republiky," řekl Aktuálně.cz Marek Trubač, mluvčí slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče. V přiznání bývá jak nemovitý a jiný majetek, tak i příjmy "z výkonu jiných funkcí, zaměstnání nebo činností, ve kterých veřejný funkcionář pokračuje i po ujmutí se výkonu funkce."
Historický Kaczynski
V Polsku je podle polské ambasády v Praze z pohledu zákona situace stejná jako v Česku, tuto otevřenost prezidentům nic nenařizuje. Ale prezident Lech Kaczynski své majetky v roce 2009 zveřejnil. "Bylo to dobrovolně a poprvé v historii," sdělil Aktuálně.cz polský diplomat Jerzy Dziewiecki.
Na webu lze "vygooglovat" i majetkové přiznání francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho z doby, kdy nastupoval do prezidentské funkce, tedy z roku 2007.
Všechny zmíněné světové prezidenty spojuje jeden faktor. Byli zvoleni přímo, tedy ne v parlamentu, jak to bylo doposud v Česku.
V Česku právě vzniká legislativa týkající se přímé volby prezidenta. Tématu majetkových přiznání prezidenta se opatrně chytila opoziční ČSSD.
"Zdá se mi neúnosné, že prezident není odpovědný z výkonu své funkce nebo že nemusí dokládat své příjmy. To je další téma, které čeká na otevření," říká místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Prezident Klaus prodal jen v Česku dvacet tisíc kusů své publikace Modrá, nikoli zelená planeta. Další tisíce pak v zahraničí, například jen v Dánsku se prodalo 1600 kusů. Publikace Zápisky z cest, v nichž prezident popisuje své zážitky z oficiálních státních návštěv, dosáhla devíti tisíc prodaných výtisků.
Prezidentovi nakladatelé až na výjimky potvrzují, že Klaus má z knih příjmy jako každý jiný autor.
