reklama
 
 

Kdo rozmlátil Aeroflot? StB vyslýchala i zpěváka Bobka

14. 8. 2009
Foto: pavelbobek.cz
Historik hledá nová fakta o událostech v roce 1969
Doporučujeme

Praha - Ústav pro studium totalitních režimů začal znovu prověřovat události před čtyřiceti lety, kdy oslavy hokejového vítězství nad Sovětským svazem, jehož tanky právě okupovaly Československo, vyvrcholily na jaře 1969 demolicí kanceláře Aeroflotu na Václavském náměstí.

Historik Jan Kalous v archivech zjistil, že si StB k výslechu pozvala i zpěváka Pavla Bobka, který tehdy vystupoval v Semaforu.

Bobek na tuto událost dnes vzpomíná jako na velmi nepříjemný zážitek. Když si ho StB předvolala, neměl tušení proč. "Vůbec jsem nevěděl, o co jde," řekl Aktuálně.cz Bobek, kterému tenkrát bylo jednatřicet.

Útok na kancelář sovětského Aeroflotu se dodnes nepodařilo zcela objasnit, nejpravděpodobnější verzí je, že šlo o provokaci StB. I tak bezpečnost v roce 1969 usilovně pátrala po "vinících".

Bezpečnost chtěla rychle vypátrat "viníky"

"Důsledně se snažila dohledat někoho, na koho by hodila vinu. Chtěla někoho rychle potrestat," řekl Aktuálně.cz Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů, který čtyřicet let starou událost analyzuje v posledním vydání ústavní revue Paměť a dějiny.

Při vyšetřování vycházela bezpečnost i z fotografií, které na Václavském náměstí při oslavách vítězství československých hokejistů pořídila ČTK. Na jednom snímku byl i muž, který vzdáleně připomínal Pavla Bobka. Tak se zpěvák dostal k výslechu.

Co se stalo na Václaváku

  • Na konci března 1969 se po druhém vítězství československých hokejistů nad sovětským týmem na MS ve Stockholmu sešlo na Václavském náměstí minimálně 150 tisíc lidí.
  • Před půlnocí dav zdemoloval kancelář sovětských aeroliní.
  • Podle nepřímých důkazů šlo o provokaci StB. Na místě například nebyli uniformovaní příslušníci bezpečnosti, ale pouze tajní policisté, kdosi před kancelář přivezl nedlouho před tím hromadu dlažebních kostek.
  • Podobné incidenty se odehrály i v dalších městech. Například v Ústí nad Labem začal jeden sovětský voják před davem fanoušků střílet z pistole do vzduchu. Lidé pak převrátili a zapálili sovětské vozy.

"Vyšetřovatel musel uznat, že na fotce nejsem já," konstatoval Bobek. Dodal, že osudnou noc na konci března 1969 odjel po představení v Semaforu za známou na pražské sídliště Petřiny, na Václavském náměstí ani nebyl. I tak musel Bobek přímo od vyšetřovatele zavolat své známé, aby mu alibi potvrdila.

"Bylo to odporné," vzpomíná zpěvák. "V totalitě vám nemusí dokazovat vinu, ale vy musíte dokázat, že jste nevinný."

Dobrý den, pane Bobku!

Předvolání k výslechu pak mělo ještě dohru. Bobek totiž shodou okolností pracoval v ulici, kam vedl i jeden ze vchodů do budovy bezpečnosti.

"Když jsem šel ráno do práce, občas jsem ty estébáky potkal a oni mě zdravili: Dobrý den, panu Bobku!" řekl Bobek. Dodal, že zvláště nepříjemné to bylo, když zrovna šel s nějakým svým známým. "Styděl jsem se," vzpomíná.

Soud rozdal podmínky

Demolici sovětského Aeroflotu a další incidenty po hokejovém zápase ostře odsoudila Moskva, k níž se pak přidaly i politické špičky v Praze včetně "reformátora" Alexandera Dubčeka.

"Nemůžeme zastírat, že při těchto událostech došlo k vážným antisovětským, protisocialistickým a tím i protikomunistickým projevům," cituje Dubčekův dobový projev Kalous v článku "ČSSR - okupanti 4:3" v revue Paměť a dějiny.

Soudy nakonec za rozbití kanceláře sovětských aerolinií odsoudily asi šest až sedm lidí. Podle Kalouse ovšem všichni dostali pouze podmínku, protože přímé důkazy chyběly. Zadržení ovšem u sebe měli předměty z vyrabované kanceláře Aeroflotu.

"Režim z nich pak udělal živly, které nikdy neměly kladný vztah k socialistickému zřízení," řekl Aktuálně.cz Jan Kalous.

Komunistický režim se poučil

Dodal, že komunistické představitele masové demonstrace po celé zemi překvapily. Lidé hokejový triumf vnímali jako pokoření hlavního agresora z 21. srpna 1968.

Režim se ovšem z událostí na konci března 1969 poučil, což se ukázalo už v srpnu 1969 při prvním výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

"Jestliže v březnu 1969 represivní složky nepostupovaly stejně a rozdílně posuzovaly i takzvané protistátní jednání, v srpnu 1969 se speciální síly vytvořené pro tuto příležitost nerozpakovaly postupovat maximálně tvrdě a bezohledně a použít dokonce střelbu do demonstrantů," napsal Kalous v revue Paměť a dějiny.

"Husákovo vedení KSČ už prostě nehodlalo připustit debatu s ulicí. Tato zastrašovací taktika (pohotovostní pluky, vyhazovy z práce či studia) pak po dalších dvacet let KSČ vycházela," dodal Kalous.

autor: Pavel Baroch

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama