Praha - Biochemik Jaroslav Hrabák z Biomedicínského centra v Plzni přišel na levný a rychlý způsob odhalování bakterií rezistentních na antibiotika. Nápad si nechal patentovat a o prodeji patentu vyjednává s několika firmami. Nyní docent Hrabák získal Cenu Neuron a navíc čtvrt milionu korun na další výzkum.
Místo analýzy trvající celý den je možné s využitím nové metody odhalit rezistentní bakterie za pouhé tři hodiny. Díky tomu lze rychleji zahájit efektivní léčbu. "Náš postup je také vcelku levný. Vejdeme se do deseti korun," popisuje pro Ekonom Jaroslav Hrabák, který má nápad patentovaný a nyní vyjednává s několika firmami o jeho komerčním využití.
Docent Hrabák je zároveň jedním z pěti vědců, kteří nyní získali Cenu Neuron a zároveň 250 tisíc korun. Nadační fond Neuron z peněz mecenášů podporuje práci vědců a dvakrát ročně oceňuje ty nejlepší badatele v několika kategoriích. Celkem již dal výzkumníkům více než 20 milionů korun.
Cenu za chemii si odnesl Jan Macák z Univerzity Pardubice, který vymyslel, jak vyrábět nanotrubičky z oxidu titaničitého. V praxi je lze využít ke zvýšení účinnost slunečních panelů nebo pro dopravu léků v těle přímo na postižené místo. Podobnému tématu se věnuje i laureát cenu za fyziku. Hynek Němec působící na Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR zkoumá vodivost nanočástic. Jeho poznatky mohou jednou výrazně zlevnit výrobu fotovoltaických článků.
Cenu Neuron v oboru společenských věd si odnesl historik Petr Koura, který mapuje bílá místa v novodobých dějinách Československa. Nyní například dokončil knihu o mladých lidech v Evropě a USA za druhé světové války. Během psaní se prý změnil jeho pohled na protektorát. "Mladí kluci si tehdy do podrážek bot montovali malé žárovky, a když odbočovali, zapínali je. Byla to odmítavá reakce vůči okupaci a zároveň generační vzpoura," upozorňuje na jednu ze zajímavostí historik.
V oboru matematika uspěl Stanislav Hencl, který se věnuje propočtům deformací materiálu při stavbě mostů nebo přehrad. V minulosti pobýval ve Finsku, nyní působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze a je přesvědčen, že čeští matematici se ve světě rozhodně neztratí. "Matematika má v České republice celkem dobré postavení, protože tuto vědu nemohl komunismus zničit," myslí si docent Hencl.
Profil Jaroslava Hrabáka vyjde v týdeníku Ekonom, který vychází 14. května.
