Jde o zástupce náměstka Správy Krkonošského národního parku Jana Hřebačku. Letos v létě uplatnil během takzvaného nouzového režimu koupený restituční nárok a fond mu převedl čtyři hektary pozemků v Krkonoších. Jeden přímo na sjezdovce Krakonoš ve Špindlerově Mlýně.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek, pod jehož resort národní park spadá, už zadal svým auditorům, aby Hřebačkův případ vyšetřili.

Řekli mi to známí

Jan Hřebačka si restituční nároky koupil už loni. Letos v létě - kdy začal platit nouzový režim fondu - pak podal žalobu na vydání pozemků, což podle tehdy nově schválených pravidel stačilo k tomu, aby byl nárok uspokojen. Potíž je ale v tom, že o tom věděl jen úzký okruh lidí, většinou spekulanti. Přímým restituentům nebo jejich dědicům nová pravidla hry nikdo nesdělil. O machinacích s pozemky ČTĚTE ZDE

"Určitě to nebyla známá a veřejná informace. My jsme se o tom dozvěděli až ex post, kdy už byl ten režim zrušen," uvedl advokát Jan Pavlok, který roky hájí zájmy několika restituentů.

Jan Hřebačka ale ve svém postupu nic špatného nevidí. "Dělá se z toho něco většího, než ve skutečnosti je. Všechno bylo veřejné, žádný problém v tom není," prohlásil. Na dotaz, kde se tedy veřejně dozvěděl o možnosti podat žalobu a rovnou uspět, ale nakonec Hřebačka připustil, že potřeboval pomoc informovaných osob. "Dozvěděl jsem se to od známých. O koho konkrétně? Nezlobte se, ale to jsou soukromé věci, které vám říkat nebudu," dodal.

Ambrozek žádá prověrku

S Hřebačkovým případem nemá velký problém ani jeho nadřízený, ředitel Správy Krkonošského parku Jiří Novák. Byť z něj evidentně není nadšen. "Víte, co...Domnívám se, že využil postupu k tomu, co pozemkový fond umožnil. Nemyslím, že to dál budeme nějak personálně řešit. Podle zákoníku práce k tomu není důvod, je to otázka morálky," uvedl Novák.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek nicméně poté, co se s okolnostmi případu seznámil, pověřil šéfa interního auditu resortu, aby jej vyšetřil. "Kontrola by se měla zaměřit především na to, zda pan Hřebačka nějakým způsobem nezneužil informace, k nimž se mohl dostat z hlediska svého pracovního zařazení. Měla by se zabývat i tím, jestli například KRNAP nedává pro provoz těchto zařízení nějaké výjimky či povolení a jestli tedy dotyčný nemůže být ve svém dalším působení podjatý," uvedla ministrova mluvčí Karolína Šůlová.

Skiareál bude platit

Největší komplikace způsobil pozemkový fond zástupcům Skiareálu Špindlerův Mlýn, kteří se nyní museli s Hřebačkou dohodnout, co s pozemky na sjezdovce bude vlastně dělat. Nakonec podepsali smlouvu, podle níž bude Hřebačka pozemek pronajímat. Kolik na ní ale Hřebačka vydělá, nechtěla ani jedna ze stran prozradit. Vyjednávají totiž o možnosti, že pozemky Skiareál odkoupí. "Samozřejmě, že nám to zkomplikovalo život. Ale dohodli jsme se. Cenu vám říkat nebudu, není to informace pro veřejnost," uvedl ředitel Skiareálu Jiří Beran.

Provozovatelé vleků přitom uvádějí, že pronájem sjezdovky ve Špindlerově Mlýně se na jeden den může vyšplhat až ke sto tisícům. Případy jiných restitucí nabízejí ještě jednu cifru: za pouhou dvacetinu sjezdovky se majitelům pozemků, kteří je získali v restituci například v Rokytnici, platí až milion ročně.