Praha - Ministerstvo kultury odmítlo námitky pražského magistrátu. Ten zpochybnil závažnost zjištění, kterých se měla Praha a stavební firmy dopustit při rekonstrukci Karlova mostu.
Památková Inspekce Jehličkova úřadu veškeré námitky zamítla. Online deníku Aktuálně.cz to potvrdil ředitel inspekce Jiří Varhaník. "V námitkách se neobjevily žádné nové skutečnosti, které by vyvracely zjištění uvedená v protokolu."
Oprava porušuje zákon
Inspektoři vytýkali městu - coby vlastníkovi - dvě základní pochybení. Hned v přípravách měla Praha porušit zákon o památkové péči tím, že neoznámila Archeologickému ústavu AV připravovanou obnovu mostu.
Město si také nevyžádalo před zpracováním přípravné a projektové dokumentace závazné stanovisko orgánu státní památkové péče.
Odbornou i laickou veřejnost pak nejvíce zaujala inspekční zjištění, která vytýkala městu samotný průběh rekonstrukce, zejména pak opravu zábradlí.
Město zatím odpověď - která už poštou odešla z ministerstva - nemá k dispozici, a proto se k němu dnes ještě nechtělo vyjadřovat.
V oficiální reakci, která doprovázela námitky k protokolu ale Praha závěry kontrolorů z ministerstva jednoznačně odmítala.
"Protokol o státní kontrole obsahuje řadu nepřesností, subjektivních názorů, které se neopírají o měřitelná data, a zkreslení. Pohled na odbornost a kvalitu prováděných kamenických prací uvedený ve zprávě lze považovat za neobjektivní," uvedl magistrát na svých webových stránkách.
Inspekce si trvá na svém
Památková inspekce ale po prostudování námitek odmítla na svých závěrech cokoliv měnit.
"Námitky svědčily o neznalosti zákona o památkové péči. Nebyly také předloženy žádné důkazy, které by vyvracely kontrolní zjištění uvedená v našem protokolu," sdělila Aktuálně.cz Lenka Svobodová, vedoucí kontrolní skupiny provádějící inspekci Karlova mostu.
Inspektoři se opírali mimo jiné o znalecký posudek akademického sochaře Petra Siegla. Praze vytkli zejména opravu kamenného zábradlí, při které se měli dělníci dopustit například necitlivé výměny historicky cenných kamenů.
Podle nich byly tak razantní výměny nepoškozených kamenů, při kterých v některých blocích zmizelo až 70 procent původních kvádrů, úplně zbytečné. Nelíbí se jim ani nahrazování kamenů historicky nevhodným kocbeřským pískovcem, který narušuje vzhled stavby.
Podle znalce Siegla je "cca 30 procent uskladněných kamenných kvádrů v dobrém stavu a nebylo nutné je vyměňovat za nové kusy," cituje inspekční protokol Sieglovy závěry.
Praha může zpokutovat sama sebe
Necitlivé nakládání s národní kulturní památkou pak může být považováno za porušení zákona o státní památkové péči.
Norma říká, že kdo památku "neudržuje v dobrém stavu, užívá ji způsobem neodpovídajícím jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo technickému stavu," může dostat od krajského úřadu trest až čtyři miliony korun.
V první instanci by ji tak měl městu vyměřit samotný pražský magistrát. Je ale nepravděpodobné, že by ji de facto udělil sám sobě. Pokud bude správní úřad vůči porušování zákona nečinný, může zasáhnout ministerstvo.
