Praha - Vědci z Karlovy Univerzity odhalili zdravotní stav Karla IV. Nevýznamnější český král měl mimo jiné křivou páteř, zjizvenou tvář, otlučený zadek, dnu a dokonce předkus. Většinu zranění si podle vědců způsobil vlastní vinnou, jelikož se rád účastnil rytířských zápasů.
Karel IV. byl atletické postavy a měřil 173 centimetrů. Poslední zranění - zlomenina stehenní kosti - se mu stala osudnou. Podle profesora Jana Čorneje byl moderní, cílevědomý, duchovně založený a tak trochu samolibý panovník s přemírou adrenalinu v krvi.
Karlova Univerzita i široká veřejnost si letos připomíná sedmisté narozeniny českého krále a římského císaře. Čeští vědci z anatomického ústavu první lékařské fakulty Univerzity Karlovy provedli analýzu kosterních pozůstatků Karla IV. a zjistili, že prodělal několik vážných poranění. Většina z nich byla dobře zhojena, až na osudnou zlomeninu stehenní kosti. Král byl kvůli ní upoután na lůžko, dostal zápal plic a 29. listopadu 1378 zemřel.
Zjizvená tvář
Na lebce Karla IV. vědci našli velkou sečnou ránu, která sahá od jednoho obočí přes nos až k druhému. Podle emeritního přednosty Anatomického ústavu profesora Radomíra Čiháka je zřejmé, že pokud je kost takto výrazně poškozená, musel mít panovník na tváři hlubokou jizvu. Ke zranění přišel podle vědců pravděpodobně v boji. "Z lebky lze také odvodit přesný vzhled obličeje, tudíž rekonstrukce jeho tváře jsou poměrně přesné. Na žádné z jeho podobizen však jizvu z pochopitelných důvodů nenajdeme," vysvětlil profesor Čihák.
Zdravé zuby a adrenalin v krvi
Karel IV. byl silný, atletický a dobře trénovaný muž, který měl v krvi příliš adrenalinu, a tak ho podle vědců lákaly rytířské souboje. Při jednom z nich si zarazil spodní čelist do hlavy a navíc přišel o šest zubů. V důsledku tohoto zranění se mu změnil i výraz tváře.
"Sice se tehdejším ranhojičům podařilo Karlovi čelist vrátit zpět a zahojit, ale zůstal mu už navždy předkus,“ vysvětlil Radomír Čihák. Jinak měl Karel IV. zuby kompletně zdravé až na jeden malý kaz. Podle Čiháka je to kvůli mouce, která se ve středověku mlela na hrubo a zbytky nepomletých částic přirozeně obrušovaly chrup, tudíž se nemohl tvořit kaz.
Otlučený zadek a dna
Oblíbený panovník měl také pokřivenou krční páteř a dokonce mu jeden z obratlů chyběl. Podle profesora Jana Bartoníčka to může být následkem zranění ze souboje, nejenom že si zarazil již zmíněnou spodní čelist do hlavy, ale také si nepěkně zhmoždil krk.
Profesor se přiklání také k možnosti, že ho zranila rytířská helma, která se mu mohla zaseknout při nárazu do krku. Karel IV. měl také zlomenou ruku a otlučený zadek z koňského sedla. "Na sedací kosti jsme našli výrůstky, které poukazují na intenzivní jezdeckou činnost. Je známo, že Karel procestoval Evropu křížem krážem, je tedy pochopitelné, že musel mít z koňského sedla otlučený zadek, čehož důkazem jsou právě tyto výrůstky," vysvětlil profesor.
Karel IV. měl také dnu, o čemž vypovídají změny na kostech chodidel. "Dna je onemocnění, které vzniká usazováním močoviny v těle. Je způsobena přílišným množstvím bílkovin ve stravě," vysvětlil profesor Čihák.
Rozporuplný génius
Podle historika Petra Čorneje byl Karel IV. mimořádně nadaný člověk a stal se nejúspěšnějším panovníkem pozdně středověké Evropy. Za svůj úspěch vděčil vynikajícímu vzdělání, které však mělo podle Čorneje výrazný filozoficko-náboženský přesah. Podle historičky Václavy Kofránkové si byl český král od malička vědom své zodpovědnosti a ušlechtilého původu.
"Není divu, že vzdělaný vládce tolik zdůrazňoval svůj původ a boží přízeň, o které byl přesvědčen. V jeho žilách mu skutečně kolovala krev mnoha středověkých a královských rodů, které mnohdy svůj aristokratický původ deklarovaly až do dob antiky," vysvětlila Kofránková. Karel IV. mluvil pěti jazyky, byl cílevědomý, koncentrovaný a silně disciplinovaný. V roce 1348 založil univerzitu v Praze, kterou pojmenoval po sobě, stejně jako všechna ostatní díla, která za svůj život vytvořil.
