17. listopad se přejmenovávat nebude. Poslanci odmítli den Karla IV. i seniorů

ČTK ČTK
19. 4. 2016 18:12
V českém kalendáři nepřibudou další významné dny. Poslanecká sněmovna neschválila novelu, která chtěla přiřadit mezi významné dny den Karla IV. (14. května) a den seniorů (1. října). Nebude se přejmenovávat ani státní svátek 17. listopadu. Pro schválení novely ve Sněmovně čtyři hlasy chyběly.
Karel IV.
Karel IV. | Foto: ČTK

Praha - Český král a římský císař Karel IV. nebude mít významný den v českém kalendáři. Nebudou jej mít ani senioři. Ani státní svátek, který připadá na 17. listopadu, se přejmenovávat nebude. Změny měla přinést novela, kterou ale Sněmovna při opětovném hlasování neschválila.

Poslanci se předlohou znovu zabývali na popud Senátu. Horní komora navrhla, aby se 14. květen byl nejen Dnem Karla IV., ale i jeho matky Elišky Přemyslovny. Pro schválení této varianty ale ve Sněmovně čtyři hlasy chyběly. Dostatek poslaneckých hlasů se ale nenašel ani pro potvrzení původní sněmovní verze. Pro ni sice hlasovalo 94 ze 146 přítomných členů dolní komory, ta však pro přehlasování Senátu potřebovala nejméně 101 hlasů.

Novela měla počet oficiálních významných dnů rozšířit ze současných 11 na 13. Dalším měl být na podnět sociální demokracie Mezinárodní den seniorů, který připadá na 1. října. Norma měla rovněž v názvu státního svátku, kterým je Den boje za svobodu a demokracii, předřadit Mezinárodní den studentstva.

Kvůli tomu odmítla novelu podpořit TOP 09. Její předseda Miroslav Kalousek poukázal na to, že Mezinárodní den studentstva byl zprofanován a zneužit komunistickým režimem. Podobně se zachovala ODS.

Mezinárodním dnem studentstva se 17. listopad stal pod druhé světové válce na památku represí nacistů vůči českým vysokým školám v roce 1939. Na Den boje za svobodu a demokracii byl přejmenován v souvislosti se zásahem komunistického režimu proti svým kritikům při demonstraci v roce 1989. Nynější název podle zastánců připomíná obě události.

Proti senátní verzi se postavili komunisté. Jejich bývalý předseda Miroslav Grebeníček popisoval Elišku Přemyslovnu jako ctižádostivou ženu, jejíž přílišné ambice spolu s nedostatkem diplomatického talentu vedly k tomu, že se postupem let dostala do politické izolace.

Grebeníček rovněž zpochybňoval její vliv na Karla IV. s poukazem na to, že jí byl ve třech letech odebrán. Opačný obrázek poslední Přemyslovny líčil tvůrce novely, poslanec Úsvitu Augustin Karel Andrle Sylor. Podle něj Eliška svého syna osudově ovlivnila svým vzorem a byla mu inspirací.

Původní návrh novely měl zdůraznit význam spojení přemyslovské a lucemburské dynastie, tedy sňatek Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským v roce 1310. Připadat měl na 31. srpna. Poslanci ale obsah novely zcela změnili.

Senátor František Bublan navrhuje, aby obchodní centra zavřela o svátcích. Podle šéfa Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka by to neměl rozhodovat zákon, ale sami zákazníci. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Senátní komise podpořila změny pravidel voleb do sněmovny

Senátní ústavní komise podpořila doplnění pravidel pro volby do sněmovny, které si vyžádal zásah Ústavního soudu. Předseda komise Zdeněk Hraba (STAN) označil novelu za kompromisní. Část senátorů by ale do předlohy ráda vložila korespondenční formu hlasování pro Čechy žijící v zahraničí. Horní komora bude o volební novele rozhodovat koncem dubna.

"Nová volební úprava není dokonalá, ale pořád je lepší než to, co jsme tu měli a co bylo označeno Ústavním soudem za protiústavní," uvedl Hraba. Podotkl, že novela zmírňuje nerovnosti mezi stranami s vyšším a nižším ziskem hlasů voličů. "Vnímám to jako kompromis vyjednaný napříč politickým spektrem," dodal Hraba. Také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil sněmovní verzi novely za úspěch a výsledek dohod mezi sněmovnou a Senátem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejvyšší soud potvrdil 30 let vězení za dvojnásobnou vraždu v Břeclavi

Nejvyšší soud potvrdil třicetiletý trest vězení pro , jenž se podle pravomocného verdiktu dopustil dvojnásobné vraždy v Břeclavi. Rozhodnutí padlo bez veřejného jednání. Dovolání bylo odmítnuto, řekla bez dalších podrobností Miroslava Klusová, mluvčí Krajského soudu v Brně, který se případem zabýval jako první instance.

Štaubert podle pravomocného verdiktu vraždil v rodinném domě v Břeclavi předloni v noci na 6. srpna, když přišel do domu krást. S oběťmi, devětaosmdesátiletým mužem a čtyřiačtyřicetiletou ženou, se krátce před tím znal. Senior se vzbudil, Štaubert na něj vzápětí zaútočil. Zasadil mu desítky bodných a sečných ran, stejně jako později ženě, která v domě také žila. Štaubert se nejspíš bál, že ho pozná. Oběti zemřely na místě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy