Praha - Kardinál Miloslav Vlk si dlouho udržoval od politiky odstup. Dění na české scéně komentoval nanejvýš diplomaticky, věřícím nedával doporučení, koho volit.
To už je minulost. Poslední rok před očekávaným odchodem na odpočinek pronesl několik květnatých poznámek na adresu politických špiček. A papeže, který na sklonku září na tři dny navštívil Česko, detailně obeznámil s tím, co se zde děje.
Politici tak od svatého otce mohli slyšet slova o nebezpečnosti lobbistů a politicích, kteří se nestarají o zájmy svých občanů. "Já si dnes říkám, že za tohle jsme přece za totality nebojovali. Za tohle jsme za komunismu netrpěli. Bojovali jsem za lepší časy," říká v obsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz kardinál Miloslav Vlk.
Rozhovor jsme rozdělili do dvou částí; toto je druhý díl. První část rozhovoru si můžete přečíst zde: Tři dny po boku papeže. Kardinál popsal návštěvu zblízka |
Český primas Vlk poskytl redakci interview už letos v lednu, kdy řekl, že se národ během krajských voleb prodal za třicet stříbrných jako Jidáš (myšlen třicetikorunový poplatek u lékaře, jehož zrušení žádala ČSSD - pozn. red.).
Před volbami do Evropského parlamentu zase vyzval k tomu, aby lidé nevolili politiky, kteří uprostřed našeho předsednictví Evropské unii svrhli vládu. Na což Jiří Paroubek, strůjce pádu kabinetu, reagoval tvrzením, že se kardinál svými slovy mstí za to, že sociální demokracie nepodpořila majetkové vyrovnání státu s církví.
A.cz: Je teď mezi Vámi a sociální demokracií nepřátelství?
Za tím, co jsem řekl, si stojím. Je prostě pravdou, že tím odmítáním třicetikorunového poplatku sociální demokraté získávali hodně hlasů. Před volbami do Evropského parlamentu jsem vyzval lidi, aby volili zodpovědně a zodpovědné politiky. A ne takové, kteří tady třeba bourají vládu. Napsal jsem to i na své internetové stránce. Novináři to potom konkrétně adresovali, přestože já jsem žádnou stranu nejmenoval.
Také jsem otevřeně řekl, že někteří politici mají komunistické myšlení. Vždyť z čeho vznikl ten schodek 200 miliard?
Z toho, že ty vládní politické garnitury hospodařily tak, aby příště byly zase zvoleny. Nedělaly žádná nepopulární rozhodnutí, i když byla pro naše hospodářství nutná. Dívaly se více na sebe a prospěch politické strany, a ne na prospěch společnosti. To je třeba říci otevřeně.
Z čeho je dnešní velká krize? Z toho, že politici nerespektovali zákony. A já si dnes říkám, že za tohle jsme přece za totality nebojovali. Za tohle jsme za komunismu netrpěli. Bojovali jsem za lepší časy.
Ne za to, aby komunismus v nějaké formě dál existoval nebo se vracel.
A.cz: Jak politici přijímají takový jasný morální vzkaz? Dostanete nějakou reakci, nebo se spíš tváří, že vás nevidí-neslyší?
To, co řeknu, musí být podložené, musí to být logické. Nemůže to mít takovou podobu, jakou se oni častují v parlamentu - všelijakými nadávkami. To je nekulturní. Já cítím, že si to mohu dovolit, protože mám za sebou nelehkou dobu, prožitou za komunismu.
A.cz: Tak jinak. Nemáte obavu, že právě to, co o politicích říkáte, pak může hrát roli při jednáních o vyrovnání státu s církví? Že si někteří politici řeknou: a just to tomu Vlkovi nedáme?
To, co vytýkám politikům - že jednají tak, aby byli znovu zvoleni, a nemají odvahu říkat nepopulární věci - tak nemohu zároveň sám dělat. Nemohu si říkat, že si musím dát pozor, aby mi to "nespočetli". Musí mi přece jít o pravdu, padni komu padni!
Jinak bych byl jako oni. To nechci.
A.cz: S ohledem na to, že s vysokou pravděpodobností do konce roku skončíte ve funkci: Nepřipravujete svému nástupci příliš horkou půdu?
Ve zkratce:
Kardinál Miloslav Vlk
- Po základní vojenské službě nastoupil tento rodák z Líšnice na Písecku ke studiu historie a archivnictví na Univerzitě Karlově. Na začátku šedesátých let pracoval jako archivář v Třeboni a Českých Budějovicích.
- V roce 1964 nastoupil na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, vysvěcen na kněze římskokatolické církve byl v červnu 1968.
- Do roku 1971 působil jako sekretář biskupa Josefa Hloucha v Budějovicích, v dalších letech byl administrátorem farností. Nejprve v Lazišti a Záblatí na Prachaticku, následoval Rožmitál pod Třemšínem, Bohutín a Drahenice na Příbramsku.
- V říjnu 1978 mu byl odebrán státní souhlas k výkonu kněžského povolání. Stal se dělníkem úklidové čety.
- V lednu 1989 získal zpět státní povolení a stal se farářem v Klatovském okrese.
- V únoru 1990 byl jmenován biskupem Českobudějovického biskupství.
- O rok později - 27. 3. 1991 - byl papežem jmenován arcibiskupem pražským a primasem českým.
- V roce 1994 byl jmenován kardinálem.
- Tuto funkci vykonává i přes to, že v roce 2007 - v 75 letech, jak je pravidlem - požádal Miloslav Vlk o odchod na odpočinek. Papež jej požádal, aby české katolíky vedl další dva roky. Tento termín vypršel v květnu 2009. Očekává se, že jeho nástupce bude znám do konce roku.
SPECIÁL:
Pozor, to majetkové vyrovnání není záležitostí pražského arcibiskupství. To je záležitost České biskupské konference a jejího předsedy. A já nemohu říkat, že tyto církevně-politické věci bude řešit můj nástupce.
V lednu 2010 bude nová volba předsedy České biskupské konference. A bude to pak jeho záležitost. Já jsem předsedal konferenci deset let a měl jsem na starosti veřejné záležitosti do roku 2008. Čili já tyto záležitosti ani nebudu nikomu předávat, protože už nejsou v mé kompetenci.
A k té druhé části otázky: Pořád se mluví, že je to problém církve. Ale tak tomu není! Nejde jen o záležitosti nebo problémy církve. Blokační paragrafy na pozemky kolem různých měst a vesnic blokují rozvoj těchto měst. Jsou to zkrátka cizí zablokované pozemky a města tam nemohou investovat. Je to diskriminace pro tato města a vesnice. A ty také bojují za dořešení těchto sporů.
My chceme být ekonomicky nezávislí. Nezávislí na státu. A ne ještě trpět tím, jak o nás politici mluví. Takové to: podívejte se, musíte platit na církev.
To je lež. Stát nám dává z našeho. Protože stát má v rukou náš majetek, a z toho nám dává. A když se tak skloňuje oněch 83 miliard, na kterých jsme se nakonec dohodli, tak jsme vůbec nemluvili o zhruba 160 miliardách zisku z církevního majetku za ta léta, který stát drží dodnes. Ty jsme si nenárokovali, ač bychom mohli, byli jsme velmi skromní. Těch 83 miliard, to je minimum.
A.cz: Během návštěvy papeže vystoupila církev s prohlášením, že vzhledem ke krizi se debaty o vyrovnání odkládají. Prakticky to teď vypadá jak?
Návrh, jak víte, parlamentem neprošel. Založili tam komisi, že to budou zkoumat. Pak si pozvali experty, kteří potvrdili, že návrh zákona je připraven dobře. A dokonce řekli: Ano, stát měl z toho majetku zisky, které jsou v desítkách miliard a které zůstaly státu... No a u toho to tak nějak skončilo.
A.cz: Když jsme zmínili návštěvu papeže: Překvapilo Vás, jak byl Benediktu XVI. v oněch třech dnech neustále nablízku prezident Václav Klaus?
Bylo to pro mne velké překvapení. Nebývá zvykem, že by prezident státu takovým způsobem sledoval papežskou návštěvu. I prezidentovy veřejné projevy byly mimořádně pěkné.
A.cz: Nás to hodně překvapilo. Václav Klaus se na církevní požadavky díval vždy hodně skrz prsty. V lednu jste nám ostatně popisoval, jak jste mu připomněl, že se při vší té ekonomické transformaci trochu zapomnělo na "transformaci srdce" a jak mu to přišlo úsměvné. Řekl jste tehdy - cituji: "Pan prezident těžko uznává názory druhých. Názory ostatních, tím méně názory někoho z církve." Čím si vysvětlujete, že najednou jej názory "někoho z církve" zajímaly?
Domnívám se, že papež prezidentovi imponuje. Imponuje mu způsobem myšlení. Jako myslitel, teolog, filozof. Myslím si, že prezidenta oslovila odvaha, s kterou papež říká věci, které třeba nejsou populární. Což Václav Klaus i v jednom svém projevu řekl.
Prezident mluvil s papežem letos v květnu na návštěvě ve Vatikánu. Zřejmě si Václav Klaus o něm udělal velmi pozitivní obrázek. Já doufám, že je to pozitivní znamení pro budoucnost.
A.cz: Papež ve svých projevech hovořil i o politicích, o lobbismu. Bylo to myšleno obecně, nebo to souviselo s tím, že v České republice se nyní objevuje několik kauz spojených s propojením politických elit a lobbistů, s nejrůznější korupcí?
Sám jsem papeže velmi podrobně informoval o společensko-politické situaci u nás. To nebylo nic tajného. Shrnul jsem pro něj také některé články na toto téma, mnohé jsem publikoval na své internetové stránce.
A.cz: Už poněkolikáté zmiňujete své internetové stránky. Baví vás tenhle způsob komunikace? Jak vlastně na internetu fungujete?
Máme arcidiecézní internetovou stránku a vedle toho mám také svojí vlastní stránku. Sám na některé dotazy odpovídám, ale ne na každý. To bych asi nedělal celé dny nic jiného.
A.cz. A jste nebo budete na Facebooku?
Mně internetová stránka stačí. Ostatně - já opravdu komunikuji jinými cestami. Pro svůj život Facebook nepotřebuji, upřednostňuji osobní kontakty a živé společenství.
I když - až budu v důchodu, tak možná... Na to je čas.