Praha - Stejná pravidla pro všechny? Podle návrhu zákona o dohledu nad financováním politických stran se zdá, že většina je si sice před zákonem rovna, jako vždy se však najdou tací, kteří jsou si přeci jen "rovnější".

Zatímco politické strany a hnutí budou muset po schválení zákona (má platit od začátku nového roku) o volební kampani uvádět mnohem detailnější finanční zprávy než dosud, kandidující solitéři na tom budou o poznání lépe.

Pokud se totiž někdo rozhodne kandidovat například do Senátu bez toho, aby se jeho nebo její jméno objevilo na kandidátní listině některé strany nebo hnutí, vyhne se tak mnoha komplikacím a potížím.

Kromě té výše zmíněné se to týká mimo jiné také nutnosti zřídit si transparentní a veřejnosti online přístupný účet u některé z bank v Česku.

Přitom ani v těchto případech se nejedná o zanedbatelné částky.

Kampaň do Senátu? Připravte si statisíce

"Pokud chce člověk dělat kampaň, tak to nějaké statisíce stojí," říká jeden z letošních kandidátů do Senátu Tomio Okamura.
On sám plánuje do kampaně investovat asi 800 tisíc převážně z vlastních prostředků.

Další z letošních nezávislých kandidátů, prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, zase podle rozhovoru pro server Chrudimskenoviny.cz odhaduje, že bude muset dát dohromady asi milion korun.

"Část potřebných prostředků je moje. Další finance získávám výhradně od menších sponzorů, převážně z řad zemědělců," říká Veleba.

Současný starosta Františkových Lázní Ivo Mlátilík (nyní NS-LEV 21) kandidoval jako nezávislý kandidát do Senátu v roce 2008, kdy - podle svých slov - utratil za kampaň asi do sta tisíc korun z vlastních prostředků.

Odborníkům navzdory

Na některých "temnějších" zákoutích chystané legislativy nezměnila nic ani návštěva hodnotícího týmu Skupiny států proti korupci GRECO z října 2010.

Ten zkoumal, jaká je v tuzemsku situace, a hodnotil, do jaké míry české úřady plní doporučení Rady Evropy týkající se pravidel o financování politických stran a volebních kampaní.

Jedním z jeho doporučení bylo, aby kandidáti vedoucí vlastní volební kampaň, nezávislou na kampani politické strany nebo hnutí, podléhali, a to do nejvyšší možné míry, normám srovnatelným s těmi, které platí pro samotné politické strany a hnutí.

Toto doporučení bylo vyslyšeno v případě kandidátů, kteří vedou vlastní kampaň nad rámec té stranické, zejména kvůli získání preferenčních hlasů; u ostatních kandidátů k tomu však již nedošlo.

Tak proč ne?

Přitom se zdá, že je jen otázkou interpretace, zda by to mělo platit i pro samostatně kandidující kandidáty.

Ostatně prakticky nic tomu nebrání.

K této možnosti se přiklonil také nevládní Respekt institut, o. p. s., přizvaný ministerstvem vnitra k diskusi nad návrhem. Institut dal ke zvážení možnost stanovení povinností právě i pro samostatně kandidující nezávislé kandidáty.

"Při posouzení tohoto námětu bylo vzato v úvahu, že na dotčenou skupinu osob nedopadá doporučení Rady Evropy, a návrh zákona proto úpravu v uvedeném směru též neobsahuje," citujeme z důvodové zprávy k návrhu.