K triumfu ČSSD pomohla vysoká volební účast

25. 10. 2008 11:30
Sledujte výsledky voleb na Aktuálně.cz
Volební místnost v pražské Vodičkově ulici
Volební místnost v pražské Vodičkově ulici | Foto: Ludvík Hradilek

* Lidí přišlo skoro 30 procent * Své zástupce lidé volili ve 26 obvodech * Volební místnosti se otevřely v sobotu v 8:00 a zavřely úderem 14. hodiny

Praha - Letošní druhé kolo voleb do senátu přineslo nadprůměrnou voličskou účast - tedy ve srovnání se stejnými hlasováními v minulých letech.

K volbám přišlo 29,85 procent voličů, což je zhruba o deset procent více, než je obvyklé.

Více lidí přišlo do druhého kola senátních voleb jen v roce 1996, kdy se volilo do horní komory vůbec poprvé (účast 30,4 procenta), a pak v roce 2002 (32,6 procenta) - tehdy však vyšší účast zajistilo to, že se zároveň hlasovalo v komunálních volbách.

Zdá se také, že voličskou statistiku zvedla sobota. Po pátečním hlasování byla hlášena z volebních místností účast hodně pod dvacet procent.

Nejvíce lidí přišlo k volebním urnám na Hradecku - přes třicet osm procent. Vysoká volební účast byla také například v Brně (35, 7 procent).

Naopak nejmenší zájem o volby projevili lidé na Chebsku a v České Lípě. Tam volební účast nepřekročila 26 procent.

Obecně se dá konstatovat, že takto vysoká volební účast napomohla hlavně ČSSD. "V duelu ODS - ČSSD tomu tak rozhodně je. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že sociální demokracie bude vždy těžit z vysoké volební účasti," potvrzuje politolog Tomáš Lebeda.

Výsledky kolem čtvrté

Lidé volili senátory na 26 míst v horní komoře. Rozhodlo se o politicích, kteří mimo jiné budou volit v roce 2013 nástupce Václava Klause na Hradě (pokud dříve nerozhodnou o přímé volbě prezidenta).

Lidé hlasovali do dvou odpoledne, teď už jsou volební místnosti uzavřené.

Koho dnes lidé volí? (Článek pokračuje pod grafikou)

ODS hraje o všechno

Česko volilo ve 2. kole senátory do třetiny horní komory parlamentu. Volby byly hlavně duelem mezi kandidáty dvou největších stran - ODS a ČSSD.

Druhé kolo voleb změnilo poměr sil v senátu. ODS o šest mandátů přišla, čímž ztratila svou nadpoloviční většinu v horní komoře. Přesto se 35 senátory zůstává nejsilnější frakcí v senátu.

Paroubek vede

Výhoda je v těchto volbách na straně Jiřího Paroubka a jeho ČSSD.

Její kandidáti zvítězili ve 22 z celkem 26 obvodů, v nichž se volební finále konalo. Jedno senátorské křeslo přitom získali již v 1. kole, lékař Radek Sušil z Karviné dostal přes 53 procent hlasů.

Z ostatních stran se v letošních senátních volbách dokázala prosadit jen KSČM, která si na Znojemsku udržela tři senátorské posty.

Klaus v kampani

ODS si před volbami stanovila ústy 1. místopředsedy Pavla Béma za hranici úspěchu právě zisk 9 křesel a udržení většiny.

V týdnu předvolební kampaně se ukázalo, že ani toto vítězství nezpevní pozici předsedy Mirka Topolánka. Hejtmani, kteří přišli kvůli porážce v krajských volbách o místa, ho označili za viníka neúspěchu a mnozí řekli, že by měl odejít a že ani úspěch v senátním finále na tom nic nemění.

"I kdybychom vyhráli všechny senátory, neumím si představit, že se nic nestane. Čtu to tak, že nám lidé poslali vzkaz: Neuděláte-li něco se sebou, nakopeme vás příště," řekl končící hejtman Středočeského kraje Petr Bendl pro Aktuálně.cz.

Do kampaně zasáhl i prezident Václav Klaus. V úterý podpořil spolu s Topolánkovými kritiky - Bémem, Bendlem a Evženem Tošenovským - pražské kandidáty ODS. Ve čtvrtek pak končícího hejtmana Petra Skokana, který kandiduje v České Lípě.

Pátek byl slabší

Deník Aktuálně.cz měl včera v náhodně vybraných pražských volebních místnostech své reportéry. Ti jen potvrzovali nízkou volební účast, která se po prvním dnu hlasování pohybovala okolo 15 procent.

Například do volební místnosti v budově Západočeské univerzity v Plzni přišlo podle členů tamní volební komise do sedmé hodiny večerní večer pouze 12,3 procenta voličů.

Podobné zprávy přicházely i z dalších míst republiky.

V senátním okrsku číslo 10 v budově základní školy na náměstí Curieových odvolila do sedmi hodin večer asi čtvrtina oprávněných voličů.

V okrsku 713 na Praze 9 pak přišlo k urnám během první hodiny jen 13 z 979 voličů, jak hlásila z místa reportérka Aktuálně.cz Hana Pražáková.

"I podle zapisovatele volební komise je účast nízká," doplnila. Nízkou účast zaznamenali také v 711. okrsku ve Špitálské ulici v Praze. K 16. hodině dosáhla 7,5 procenta.

Klaus nás neoslovil

Z ankety mezi voliči také vyplynulo, že lidé, kteří přišli ve druhém kole volit, nijak zvlášť nevnímali fakt, že se do volební kampaně zapojil i prezident Václav Klaus.

Ten v pondělí podpořil na Staroměstském náměstí kandidáty ODS, ale i voliči této strany dnes reportérům Aktuálně.cz řekli, že si toho ani nevšimli. A z desítek oslovených se nenašel nikdo, kdo by řekl, že ho prezidentova podpora přiměla k voličskému rozhodnutí.   

Na druhou stranu se ukázalo, že mezi oslovenými voliči v pražských obvodech převažují stoupenci ODS. "Dva z deseti lidí, kterých jsem se ptala, přišli volit jen ve 2. kole. Manželé ve středním věku říkali, že v prvním kole volit nebyli, ale teď přišli kvůli té oranžové vlně," informovala reportérka.

Takový postoj zaujali i další voliči. "Původně jsem nechtěla jít volit vůbec, ale když jsem minulý týden viděla, jak to dopadlo, tak jsem změnila názor," uvedla asi třicetiletá žena ve volební místnosti na ZŠ ve Špitálské ulici.

Naopak volička ze Zborovské ulice zdůvodňuje svůj příklon ke kandidátce ČSSD slovy: "Jdu tak volit ze zklamání." 

Většina lidí, kteří v pátek přicházeli, byla hlasovat už v prvním kole. A ve velké většině jde o ty, jejichž kandidáti uspěli.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 45 minutami

Některé britské čerpací stanice přerušily provoz. Nemá jim kdo dovézt palivo

V Británii muselo dočasně přerušit provoz několik čerpacích stanic, protože jim došly pohonné hmoty. Ty na ně kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt, v rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Ministr dopravy Grant Shapps dnes vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si do zásoby, informovala veřejnoprávní BBC na svých internetových stránkách.

Agentura Reuters napsala, že u některých čerpacích stanic v Londýně a jihoanglickém hrabství Kent se dnes tvořily fronty aut. Asociace prodejců pohonných hmot doporučila motoristům, aby měli v nádrži tolik paliva, aby jim vystačilo na cestu k záložní stanici pro "vzácný" případ, že na první nebude k dostání.

V některých britských médiích se objevily informace, že britská vláda v situaci, kdy v zemi chybí až 100.000 řidičů nákladních aut, uvažuje o nasazení vojáků. "Pokud by to pomohlo, povoláme je," řekl Shapps BBC. Dodal ale, že není jasné například to, zda vojáci mohou řídit vozidla s civilní registrací.

Už měsíce zástupci supermarketů a zemědělců upozorňují, že vzhledem k nedostatku řidičů jsou narušené dopravní řetězce, kvůli čemuž mají problémy dostat zboží na pulty obchodů.

V televizi Sky Shapps řekl, že nedostatek řidičů je celosvětový problém kvůli tomu, že během pandemie covidu-19 se nekonaly zkoušky pro nové šoféry. Británie podle něho proto počet zkoušek zdvojnásobuje. Těm současným je v průměru 55 let a stěžují si na špatné pracovní podmínky i platy.

Řidičů je v Británii nedostatek ale i kvůli brexitu, po němž je pro pracovníky z jiných evropských zemí těžší získat pracovní povolení. Asociace silniční nákladní dopravy (RHA) vyzvala vládu, aby v blízké době tato pravidla zmírnila. K tomu Shapps řekl, že nechce, aby britské řidiče vytlačili jejich kolegové ze zemí Evropské unie, kteří mají nižší nároky na mzdy.

Rod McKenzie z RHA podle BBC řekl, že více řidičů profesi opouští, než do ní přichází. "Je to takhle jednoduché: všechno, co v Británii máme, se dováží nákladními auty. Takže pokud je nedostatek řidičů, je nevyhnutelné, že všechny věci, které chceme, nedostaneme, kdy chceme," řekl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

San Marino bude v nedělním referendu rozhodovat o legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina budou v neděli hlasovat v referendu o tom, zda chtějí povolit interrupce během prvních 12 týdnů těhotenství. Návrh dále žádá, aby úřady legalizovaly umělé přerušení těhotenství i po tomto období, pokud je ohrožen život či psychické zdraví ženy kvůli anomáliím nebo vývojovým vadám plodu, napsala dnes agentura AP. San Marino je jedním z posledních států v Evropě, které potraty zcela zakazují.

Zákaz interrupcí v San Marinu platí už od roku 1865. Tamní ženy proto cestují kvůli tomuto zákroku do Itálie, která maličký stát obklopuje ze všech stran, a kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální, píše AP.

Zastánci změny zákona proto upozorňují, že tato situace představuje finanční zátěž pro ženy, které interrupce podstupují. Kritici zákazu potratů rovněž tvrdí, že je trestem pro ženy, které byly znásilněny. "Pokud nechcete, aby se vědělo, že nemáte v úmyslu pokračovat v těhotenství, je mnohem méně pravděpodobné, že se obrátíte na policii a nahlásíte znásilnění," upozorňuje Joanna Nellesová z Rady Evropy, kde šéfuje oddělení, jež monitoruje dodržování Istanbulské úmluvy o potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Antonella Mularoniová, která je pro zachování zákazu, podle agentury AP argumentuje tím, že ženy a dívky v San Marinu mohou dostat v lékárnách bezplatně antikoncepci včetně přípravku, jenž se používá po pohlavním styku.

Úřady San Marina, kde žije na 33 000 lidí, podle AP k referendu přistoupily poté, co k němu vyzvalo zhruba 3000 obyvatel v petici. Přičemž většina z nich byly ženy. Žádné průzkumy veřejného mínění však nejsou před hlasováním k dispozici. Pokud zvítězí zastánci změny restriktivního zákona, parlament San Marina bude nucen potraty legalizovat, poznamenala AP.

Mezi další malé země v Evropě, kde jsou interrupce zakázány, patří Malta, Andorra nebo britský Gibraltar. Některé z nich změnu zákonů zvažují. Například na Maltě, kde za potrat hrozí až tři roky vězení, letos jeden z poslanců předložil návrh zákona, který by tuto směrnici změnil. Podle maltských úřadů se nicméně trest uplatňuje jen zřídka a poslední známý rozsudek vězení kvůli potratu padl v 80. letech minulého století, píše AP.

Obyvatelé britského zámořského území Gibraltaru pak letos v červnu schválili zmírnění tamního zákona zakazujícího potraty. Odsouhlasili mimo jiné, aby byly interrupce možné do 12 týdne těhotenství v případě ohrožení fyzického nebo duševního zdraví ženy, či v případě, že bude poškození plodu neslučitelné s jeho životem. Interrupce má být také možná v případě početí při znásilnění nebo incestu.

Další zprávy