Praha - Justice řeší delikátní problém: šest soudců z exponovaného Vrchního soudu v Praze čelí podezření, že nebyli řádně jmenování a že tedy vůbec neměli soudit.

Případ, v němž mají být prověřováni soudci nejvýznamnějších kauz, mj. případu Tomáše Pitra, exprokurátora Vaše či Jiřího Kajínka, už má podle zjištění Aktuálně.cz oficiálně na stole státní zastupitelství v Praze. Kauzu odstartovalo obsáhlé trestní oznámení pro podezření z podvodu, padělání veřejné listiny a zneužívání pravomoci.

"Trestní oznámení jsme obdrželi, státní zástupce je nyní studuje," potvrdila mluvčí pražských žalobců Štěpánka Zenklová.

Pokud by se prokázalo, že soudci posledních dvacet let skutečně soudili, aniž byli řádně jmenováni, mělo by to dalekosáhlý dopad, mimo jiné i na výše uvedené kauzy.

Jmenován řádně na Hradě

Trestní oznámení je adresované i nedávno jmenovanému Nejvyššími státnímu zástupci Pavlu Zemanovi a v kopii už je dostala i předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová.

"Studuji to. V tak závažné věci jako je jmenování soudců jsem povinna k maximální zdrženlivosti a zdržím se dalších komentářů," sdělila Aktuálně.cz Brožová.

Samotní soudci jakékoli pochybnosti ohledně svého jmenování nepřipouštějí.

"To mě tedy vážně překvapuje, byl jsem jmenován řádně na Hradě. Doufám, že se to všechno vysvětlí. Přece nebude problém všechny dokumenty dohledat," prohlásil soudce Jan Veselý.

Stejně mluví jeho kolega z Vrchního soudu Josef Hlaváček: "Jsem si jistý, že mé jmenování proběhlo a že jsem na Hradě byl."

Po Pernesovi došlo na soudce

Vyšetřování soudců spustila více než roční práce publicisty Miroslava Vodrážky, který stál spolu s dalšími pracovníky Ústavu pro studium totalitních režimů za loňským odvoláním tehdejšího šéfa Ústavu Jiřího Pernese kvůli podezření z plagiátorství.

V uplynulém roce pak Vodrážka nashromáždil ke jmenování šesti soudců Vrchního soudu desítky dokumentů a dospěl k závěru, že k němu neexistují řádné doklady.

"Nejde totiž jen o formální pochybení v ojedinělém případě, ale jde o ucelený řetěz pochybení a nedostatků, jehož ucelenost je umocněna skutečností, že jmenování ostatních soudců Vrchního soudu v Praze a i jiných soudů je v pořádku," napsal Vodrážka v trestním oznámení, které má Aktuálně.cz k dispozici.

Pověstný Stráského diář

Pět ze šesti zmiňovaných soudců spojuje kariéra v komunistické vojenské justici a členství v KSČ. V době dělení federace pak přecházeli na Vrchní soud v Praze.

Nejsilnější pochybnosti se přitom podle zjištění Aktuálně.cz týkají čtyř soudců, které měl podle jmenovacích dekretů jmenovat v roce 1992 tehdejší premiér Jan Stráský. Bylo to v době, kdy premiér převzal pravomoci prezidenta poté, co Václav Havel kvůli rozpadu federace podal demisi.

Josef Hlaváček, Ľubomír Klimáček, Jan Veselý a František Roman mají jmenovací dekrety s datem 11. 12. 1992. Podle Vrchního soudu byli také v tento den jmenováni.

Jenže Jan Stráský potvrdil, že jeho osobní diář v tento den žádný údaj o jmenování soudců neobsahuje. "Píšu si pečlivě dnes i tehdy a já to v diáři nemám. Na nic takového si ani nepamatuji," sdělil Aktuálně.cz Stráský.

Doklady, že by v tento den Stráský jmenoval nějaké soudce, nenalezl publicista Vodrážka ani v jeho premiérském sekretariátu v Národním archivu.

"Národní archiv, který spravuje fondy Úřadu předsednictva vlády ČSFR i spisy sekretariátu PhDr. Jana Stráského z roku 1992, nenalezl ke jmenování uvedených čtyř soudců žádné materiály," stojí ve Vodrážkově trestním oznámení.

Byl jsem tam

Oslovení soudci trvají na tom, že je Stráský jmenoval. Jenže si už nemohou vzpomenout, který den to přesně bylo.

"Jmenoval mě Stráský, bylo to na Hradě, podal mi ruku, ale víc vám říct nemůžu. Nevím už, který den to bylo," sdělil Aktuálně.cz soudce Hlaváček.

Jeho kolega Veselý - mimochodem jediný z prověřované šestice nebyl v KSČ a nepůsobil v komunistické justici - si vybavuje i další detaily. Vysvětlení rozporů ale nemá.

"Bylo nás tam víc. Hlaváček, Roman a další. Jmenoval nás Stráský, ještě si pamatuji, jak tam klepal startky do popelníku, a podepisovali jsme tam soudcovský slib. Jak to, že to nemá ve svém diáři, to nevím. Nerozumím tomu," dodává soudce Veselý.

Dva různé originály

Zbývající dva soudci už nemají dekrety od Stráského, ale podle Vrchního soudu už je jmenoval Václav Havel. I tady ale data nesedí.

Soudci Hnilica a Tomašovič byli podle dekretu jmenováni 24.2.1993. Publicista Vodrážka má ale v ruce stanovisko Hradu, podle kterého Václav Havel po návratu na Hrad jmenoval v tomto roce první soudce až v březnu 1993.

Rovněž tajemnice bývalého prezidenta Václava Havla pro Aktuálně.cz potvrdila, že k tomuto datu kancelář neeviduje žádné informace o jmenování soudců. "Nic takového tu není," uvedla Sabina Tančevová.

Navíc: kopie jmenovacích dekretů Jiřího Hnilici a Rudolfa Tomašoviče, které poskytl Vrchní soud a ministerstvo obrany, se liší. Ta armádní má číslovku do data vepsanou ručně, soudní je celá psaná na stroji.

Trestní oznámení operuje také se skutečností, že na kopiích dekretů není prostor pro státní znak. Úprava a text jsou naprosto odlišné od porovnávaného jmenovacího dekretu ze stejného roku.

Soudci Hnilica a Tomašovič byli podle dekretu jmenovaní 24.2.1993. Publicista Vodrážka má ale v ruce stanovisko Hradu, podle kterého Václav Havel po návratu na Hrad jmenoval v tomto roce první soudce až v březnu 1993.