Praha - Komunistická tajná policie sledovala v době totality minimálně šest nových poslanců, kteří po květnových volbách usedli ve sněmovně.
Deník Aktuálně.cz prověřil všech 118 nových jmen v poslanecké sněmovně přes vyhledávací systém Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek a dospěl ke zmíněnému počtu šesti jmen.
Tři spisy má redakce nyní k dispozici, další dva podléhají odlišnému režimu zveřejňování, jeden byl zničen. Nikdo z poslanců, kteří se v zájmu StB objevili, nebyl veden jako vědomý spolupracovník.
Kromě už známého případu ministra vnitra za Věci veřejné Radka Johna, jehož vedla tajná policie jako kandidáta tajné spolupráce, existují spisy i na dalších pět poslanců za TOP 09. Byli jimi ministr zdravotnictví Leoš Heger a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, poslanci Rudolf Chlad, Aleš Roztočil a Daniel Korte.
Souhlas podmínkou
Spis Daniela Korteho přitom není běžně dostupný. Podobně jako v případě ministra vnitra Radka Johna je k tomu potřeba písemný souhlas.
John i Korte si vyžádali své svazky již před rokem 2004, kdy se měnil archivní zákon. Bez jejich povolení budou volně přístupně až po uplynutí třiceti let, kdy byly komunistickou policií uzavřeny.
Korte jako jeho kolega z Věcí Veřejných je zařazen do kategorie vědomě nespolupracujících, tedy jako takzvaná prověřovaná osoba.
K dispozici není ani spis na ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, protože byl skartován v prosinci roku 1989.
Poslanci a totalitní bezpečnostní složky
Vojenská kontrarozvědka (VKR)
- Walter Bartoš (ODS) - soud rozhodl, že je jako spolupracovník veden neoprávněně
- Pavel Ploc (ČSSD) - nařčení ze spolupráce odmítl, zatím se soudním vymazáním ze seznamu spolupracovníků neuspěl
- Juraje Raninec (ODS) - nařčení ze spolupráce odmítl
- Tomáš Hasil (ODS) - nařčení ze spolupráce odmítl
Pýcha ministra Johna
Ministr vnitra Radek John už své spisy zveřejnil. Řekl, že je na ně pyšný. "Kdyby to takto měli všichni, nebyli by žádní agenti StB," řekl John Aktuálně.cz
V nahlédnutí do spisu nevidí zásadní problém ani Daniel Korte. O obsahu svého spisu ochotně vypráví.
Spis nesoucí krycí jméno Daniel, si Korte vyžádal už v 90. letech. "Jsou tam udání na mě a mé výslechy. Buzerovali mě, šlo jim o spolupráci. Nakonec to ukončili v první polovině 80. let s tím, že se na agenta nehodím. Že prý k nim nejsem upřímný," líčí poslanec, jehož tajná policie sledovala už od dob vysokoškolských studií, tedy od poloviny 70. let.
Zbyly jen fragmenty
Svazky zbývajících tří poslanců jsou běžně dostupné, nezachovaly se ale celé, jen pár fragmentů.
Ani jeden však nehovoří o tom, že by dotyční udávali. Spíše naopak. Totalitní stát se o ně zajímal pro jejich záporný postoj k "socialistickému zřízení".
"Jsou to běžné svazky, které StB vedla na kohokoli, kdo se jim nezdál. Nejde o lidi, kteří by se na systému aktivně podíleli," komentoval dokumenty historik Radek Schovánek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Říkali mu Kalt
Pod krycím jménem Kalt vedla tajná policie spis v letech 1985 až 86 na někdejšího náčelníka Horské služby na Božím Daru Rudolfa Chlada.
"Chlad se politicky projevuje jako osoba se záporným vztahem k politice strany, udržuje styky s vízovými cizinci z kapitalistických států, které ubytovává ve svém domě," zahájili příslušníci StB jeho složku.
Krycím jménem Student byl roku 1969 označen svazek bývalého náměstka ředitele v jihlavské nemocnici Aleše Roztočila. Sledování podle dostupných materiálů ukončila StB v roce 1974.
"Prověřit jeho negativní antisocialistické postoje v krizových letech 68 až 69, kdy byl jmenovaný na stipendijním pobytu ve Francii," stojí v lístku psaném rukou, vloženém do jeho složky.
My to věděli
Tajná policie se rovněž zajímala o současného ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Pro své potřeby jej přejmenovala na Rejnoka a sledovala jej v letech 1979 až 1986. Jeho svazek je veden jako signální, což v řeči StB znamenalo, že totalitní moc měla podezření, že páchá trestnou činnost.
V jeho případě se mělo jednat o trestný čin poškozování zájmů republiky v cizině. StB k podezření stačilo, že jezdil do zahraničí, kde se údajně stýkal s emigranty. Vinu se ovšem komunistické policii nepodařilo prokázat a tak spis po letech uzavřela.
Rudolf Chlad ani Aleš Roztočil o svých spisech nevěděli, přiznávají ale, že zájem StB o jejich osoby zaregistrovali. Reakci ministra zdravotnictví se redakci Aktuálně.cz nepodařilo získat.
