Jiřetín je blíž demolici. Část vsi chce jednat s těžaři

Pavel Baroch
11. 7. 2009 19:44
Poslanci už nejspíš neschválí novelu horního zákona
Kde se zastaví? Před Horním Jiřetínem, nebo...?
Kde se zastaví? Před Horním Jiřetínem, nebo...? | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Horní Jiřetín - Naděje, že se Hornímu Jiřetínu a Černicím nakonec vyhne těžba hnědého uhlí, se znovu výrazně zmenšila.

Poslanci už s největší pravděpodobnější neschválí do voleb novelu horního zákona, která by obce více ochránila před postupujících povrchovým dolem.

Skupina tamních obyvatel ze sdružení Dialog navíc oznámila, že chce s těžaři vyjednávat o nových podmínkách, za nichž by byli ochotni se kvůli těžbě přestěhovat.

"Chceme se aktivně podílet na sestavení podmínek pro reálný případ, kdy by obce musely ustoupit uhlí," konstatoval Petr Leichner, zástupce sdružení Dialog a zároveň jiřetínský zastupitel.

Konečně partner k jednání, libují si těžaři

Vedení Litvínovské uhelné (dříve Mostecká uhelná) aktivitu sdružení přivítalo. Těžaři stanovili první podmínky pro přestěhování obyvatel už před několika lety, ale od té doby s nimi nikdo nejednal.

"Podmínky původní nabídky byly tvořeny bez účasti obyvatel Horního Jiřetína, protože chyběl oficiální partner. Zastupitelé města o ní totiž odmítli přes opakované žádosti těžební společnosti jednat," řekla mluvčí těžební firmy Liběna Novotná. Těžaři jsou přitom připraveni investovat do rozšíření dolu až 22 miliard korun.

Podle Vladimíra Buřta, místostarosty Horního Jiřetína, se ovšem aktivitou sdružení Dialog ve vztahu k Litvínovské uhelné nic nemění. Tvrdí, že sdružení nemá žádné pověření s težaři jednat.

To nedopustíme
To nedopustíme | Foto: Pavel Baroch

"Na našem usnesení nekomunikovat s těžební firmou se nic nemění," řekl Buřt, podle něhož je prioritou Horního Jiřetína i Černic zachování těžebních limitů, jak je v roce 1991 stanovila vláda Petra Pitharta.

Novela zákona nemá šanci

Větší ochranu obou obcí měla přinést novela horního zákona, která už měsíce leží v Poslanecké sněmovně.

Ministr životního prostředí Ladislav Miko ovšem už nevěří tomu, že by se do voleb podařilo předlohu prosadit. "Novela má ve sněmovně velmi malou podporu," řekl Miko na otázku Aktuálně.cz. Dodal, že osobně se s novelou ztotožnil, byť ještě vznikla za jeho předchůdce Martina Bursíka, který ji dokázal prosadit i v koaliční vládě.

Obyvatele Horního Jiřetína a Černic tak dál čeká nejistota, jestli nakonec nebudou jejich domy srovnány se zemí. Fischerova přechodná vláda sice slíbila, že o těžebních limitech nebude rozhodovat, ovšem co bude po podzimních volbách, není možné zatím odhadnout.

Bursík: Ještě se o novelu ve sněmovně popereme

Exministr životního prostředí a poslanec za Stranu zelených Martin Bursík uvedl, že se ještě pokusí novelu horního zákona ve sněmovně prosadit.

Foto: Archiv

"Ještě bych to nevzdával. Stojí za to se o předlohu ještě poprat. Jde jen o vůli poslanců," řekl Aktuálně.cz Bursík. Dodal, že pro novelu ve vládě dokonce zvednul ruku tehdejší ministr průmyslu Martin Říman z ODS, který se před tím vyjádřil několikrát v tom smyslu, že je potřeba uhlí za limity vytěžit.

Dokumenty za 20 milionů

Novela horního zákona zavádí přesnější pravidla pro případný odpis zásob.

Ministerstvo životního prostředí totiž už roky marně požaduje po Litvínovské uhelné (dříve Mostecká uhelná) doklady k tomu, aby mohlo požádat o odpis zásob uhlí pod Horním Jiřetínem a Černicemi.

Těžaři se tomu úspěšně vyhýbají. Platný horní zákon totiž neuvádí žádný termín, do kdy musí být žádost vyřízena.

Novela ovšem jednoznačně říká: Pokud těžební společnost požadované dokumenty nedodá do jednoho roku, mohou jí úřady vyměřit pokutu až 20 milionů korun.

 

Právě se děje

Další zprávy